Archiv článků: fyzika

Proton se zmenšil – z 0,88 na 0,831 fm

Rozdíl je titěrný, ovšem relativně změna zase tak malá není, nějakých 5 %. Má jít o dosud nejpřesnější stanovení velikosti protonu, přičemž celý projekt probíhal už od roku 2012. Nové výsledky byly získány na urychlovači Thomas Jefferson National Accelerator Facility a jsou založeny na v principu stejné metodě měření jako …

více »

Kolik energie si lze vypůjčit z vakua?

Vakuum „vře“ různými energetickými fluktuacemi, mohou z něho vznikat páry virtuálních částic. Po anihiliaci se vypůjčená energie zase vrátí. Na Technické univerzitě ve Vídni, Université libre de Bruxelles a IIT Kanpur (Indie) nyní tyto procesy zkoumali podrobněji. Z výzkumu publikovaného Physical Review Letters nijak nevyplývá, že by bylo možné vytvářet …

více »

Navrhují, jak hledat červí díru – poblíž té černé

Červí díry jsou krajně hypotetické objekty. Původně se tím myslely jakési spojnice mezi černými a bílými dírami, dnes spíše obecné zkratky propojující jinak vzdálené oblasti časoprostoru nebo dokonce různé vesmíry. Kdyby červí díry existovaly, na jejich základě by se možná daly vytvářet i omezeně fungující stroje času. Dejan Stojkovic z …

více »

Dibaryony – mohou existovat obdoby deuteria z jiných kvarků a exotické periodické tabulky?

Slunce získává energii fúzí vodíku na helium, tato reakce ale probíhá ve více krocích. Jejím meziproduktem je jádro deuteria, deuteron – kombinace protonu a neutronu. Obdobná jádra lze možná vytvářet i z dalších baryonů, tedy částic analogických protonu či neutronu, ale složených z odlišných třech kvarků. Je možné, že takové …

více »

Gravitační krystal má ukazovat, co se děje v nitru hvězd

Gravitační krystaly, co to vůbec je? Wignerova krystalizace, prašné plazma, obyčejné kovové kuličky a chování bílých trpaslíků. Začněme od Wignerovy krystalizace. Jedná se o vznik uspořádaných struktur v důsledku toho, že stejně nabité částice se odpuzují. Nemyslí se tím ale třeba srážení soli z přesyceného roztoku, ale jevy na kvantové …

více »

Temná hmota vysvětluje rotaci superspirálních galaxií lépe než MOND

Obří spirální (superspirální) galaxie se otáčejí mnohem rychleji než Mléčná dráha. Zajímavé na tom má být, že zaznamenané výsledky spíše odpovídají existenci temné hmoty než konkurenční teorii modifikované newtonovské mechaniky (MOND). Pro přibližnou orientaci několik čísel. Mléčná dráha, celkem typická spirální galaxie („spirální galaxie s příčkou typu SBc“), rotuje v …

více »

Axiony v plazmatu – navrhují nový způsob detekce temné hmoty

Nová metoda má fungovat podobně jako zesilování rádiového signálu. Mohli bychom být takto schopni zachytit axiony, tedy hypotetické částice, které by mohly vytvářet temnou hmotu (pokud existuje, a pokud není tvořena částicemi jiného typu, přirozeně). Vědci ze Stockholm University a Max Planck Institute for Physics vysvětlují, že axiony by podle …

více »

Lazarovská supravodivost a záhadné chování teluridu uraničitého

Existuje vzácná forma supravodivosti, která „vstává z mrtvých“ – tím se myslí, že supravodivost mizí při změně určité fyzikální veličiny na danou hodnotu, ale když veličinu dále posouváme příslušným směrem, supravodivost se překvapivě opět obnoví. Asi jako kdyby led při dalším snižování teploty opět roztál. Vědci z University of Maryland, …

více »