Archiv článků: fyzika

Něco nového, co uvidíme ve Velkém hadronovém urychlovači? Ale co když je Higgsův boson vše, co je tam k vidění? Možná si myslíte, že když žijeme na relativně klidném předměstí průměrné galaxie ve zřejmě jednotném vesmíru čtrnáct miliard let po Velkém třesku, není žádný důvod k obavám. Nicméně právě toto …

Mám obavy, že nebudu znát odpovědi na otázky, na kterých mi záleží. Bojím se, že lidstvo postupně ustoupí od velkých a dlouhodobých investic do výzkumů, které ovšem mají klíčový význam, pokud máme zodpovědět složité (a často abstraktní) vědecké otázky. Zásadní experimentální věda bude vždy balancovat na hraně toho, co je …

Nový matematický model má umožňovat popsat chování temné hmoty kolem nejmenších galaxií. Z titulku samozřejmě nikdo kromě specialistů asi nebude zrovna moudrý, o co tedy jde? Podle studie publikované ve Physical Review Letters gravitační pole vytvářené temnou hmotou kolísá, takže se zřejmě bude chovat složitěji (poznámka PH: i když samozřejmě …

Aktuální výsledky v částicové fyzice stále potvrzují standardní model, „nová fyzika“ se zatím nevynořila, nebo alespoň ne přesvědčivě. Platí to i po měření tvaru náboje elektronu, který provedli vědci na univerzitách Northwestern, Harvard a Yale. Gerald Gabrielse z Northwestern University, jeden z autorů studie publikované v Nature, uvádí, že podle …

Primordiální černé díry jsou objekty, které měly vznikat krátce po velkém třesku. Podle některých kosmologických teorií za tehdejších extrémních podmínek stačilo, když se náhodně utvořily větší shluky hmoty a jejich osudem už pak byl gravitační kolaps do černé díry. Pro představu o příslušné škále – dosud se uvádělo, že primordiální …

Královská švédská akademie věd udělila 2. října 2018 Nobelovu cenu za rok 2018 za „revoluční objevy v oblasti laserové fyziky“. O Nobelovu cenu se podělí Arthur Ashkin (Bell Laboratories, USA), Gérard Mourou (École Polytechnique, Francie; University of Michigan, USA) a Donna Strickland (University of Waterloo, Kanada). První polovinu ceny obdržel …

Američtí fyzici objevili přírodní mechanismus, který způsobuje, že vedlejší produkty jaderného štěpení zůstávají pod zemí a nerozptylují se po okolí. Fyzici z US Naval Research Laboratory studovali neobvyklý kousek uranové rudy pocházející z naleziště Oklo v africkém státu Gabon. Tento vzorek kdysi fungoval jako přírodní jaderný reaktor, ve kterém probíhaly …

Čas si nesmíme představovat jako nějaké obrovské kosmické hodiny odměřující existenci celého vesmíru. Už více než století víme, že čas musíme chápat jako lokální jev: každý objekt ve vesmíru má svůj vlastní čas, který plyne rychlosti, jež je určena gravitačním polem v daném místě. Ale i tato představa lokalizovaného času …

Trpasličí galaxie NGC1052-DF2 podle studie publikované v Nature neměla obsahovat temnou hmotu. Pohybovala se proto také jinak, než předpovídala teorie MOND – modifikovaná newtononská mechanika. Nyní ale zastánci MOND na kritiku opět v Nature odpověděli vlastními údaji, podle nichž zde žádný problém nevzniká a modifikace MOND (přidání dalších členů do …

Fyzici z Massachusetts Institute of Technology (MIT) vytvořili grafenový bolometr, který pracuje mnohem rychleji a je daleko citlivější než konvenční zařízení. Bolometr je velmi citlivý přístroj určený pro měření intenzity slabého elektromagnetického záření nebo v opačném směru malých změn teploty. Ve spojení s teleskopem například umožňuje měřit záření hvězd a …