Archiv článků: fyzika

Potvrzeno: Higgsův boson se rozpadá na kvarky b

Za objev Higgsova bosonu byla již udělena Nobelova cena, nyní v CERNu měli také prokázat očekávaný rozpad této částice. Experimenty byly uskutečněny na velkém urychlovači LHC v rámci experimentů Atlas a CMS a vyžadovaly srážky částic o energiích 7, 8 a 13 TeV. Higgsův boson se má se podle standardního …

více »

Jaderná fúze v mikroskopických měřítkách

Vědci použili nanodrátková pole, aby mohli excitovat co nejvíce deuteronů. Američtí a němečtí fyzici odstartovali nový výzkum, který slibuje menší a levnější zdroje neutronů a nové možnosti pro simulace extrémních podmínek panujících v centru hvězd. Jaderná fúze je úžasný zdroj energie, o kterém vědci hovoří už řadu desetiletí. Jenže zvládnout …

více »

Fyzikové poprvé změřili tlak uvnitř protonu

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Specifický Comptonův rozptyl znamená vysílání vysoce energetických, spinově polarizovaných elektronů na protony. Fyzikům z Jeffersonovy laboratoře v americké Virginii se jako prvním na světě podařilo zmapovat rozložení tlaku uvnitř protonu. To se až do této doby jevilo jako nemožné. Vědci zjistili, že v centrální části protonu panuje extrémně vysoký tlak, …

více »

Ideální jaderná kapalina z kvarků a gluonů

Vzniklá jaderná hmota je ve stavu, ve kterém byl vesmír po uplynutí pouhé první mikrosekundy od Velkého třesku. Nové poznatky o mikrosvětě se snaží získat vědci Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT při výzkumu srážek iontů. V rámci projektu OPVVV „Brookhavenská národní laboratoř – účast České republiky“, který fakulta řeší ve spolupráci s Ústavem jaderné fyziky Akademie věd České …

více »

Nepolapitelná sterilní neutrina

Některá mionová neutrina zřejmě oscilují na sterilní a ta se následně mění na elektronová. Fyzici pracující na experimentu MiniBooNE ve Fermilabu v USA zveřejnili nové výsledky, které jsou plně konzistentní s předcházejícími náznaky existence sterilních neutrin. Sterilní neutrina se jeví jako ještě nepolapitelnější částice než standardní neutrina, která nemají náboj …

více »

Srovnáváme ortho a para vodu

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Molekula vody existuje ve formě dvou „izomerů“, ortho a para – podle toho, zda spiny jader vodíkových atomů mají stejnou nebo opačnou hodnotu. Fyzikální vlastnosti obou těchto forem vody jsou prakticky totožné. Vědci z univerzit v Basileji a Hamburku nyní zkoumali, zda se ortho a para voda nějak neliší z …

více »

Energie vakua a supersymetrie (2)

Kromě pátrání po Higgsově bosonu je hledání supersymetrie asi největším úkolem urychlovače LHC. pokračování včerejšího úryvku Hlavní poučení z fenomenálního úspěchu elektroslabé teorie zní, že symetrie je náš spojenec v odhalování tajemství přírody. Fyzici se do symetrií zamilovali a touží objevit so možná největší z nich. Snad nejambicióznější projekt v tomto směru je …

více »

Energie vakua a supersymetrie (1)

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Jeden z mnoha příspěvků k odhadované hodnotě energie prázdného prostoru pochází od Higgsova pole. V roce 1998 astronomové studovali rychlost vzdalování velmi dalekých galaxií a učinili při tom revoluční objev: nejenže celý vesmír expanduje, ale činí tak se stále větší rychlostí. Rozpínání vesmíru se zrychluje. Galaxie se od nás i od sebe navzájem vzdalují, …

více »

Vodík ochlazený temnou hmotou

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Vodíkový plyn byl v raném vesmíru chladnější, než se předpokládalo. Podle vědců za to může temná hmota. Rádiové vlny detekované z vodíkového plynu, který vznikl 180 milionů let po velkém třesku, by mohly přinést nové informace o temné hmotě. Temná hmota dráždí fantazii vědců už řadu desetiletí. Záhadnou látku jsou …

více »