Archiv článků: fyzika

Fotony se mohou při teplotě v blízkosti absolutní nuly chovat jako magnetické dipóly. Takový je nový výsledek z kvantového simulátoru, který přinesl tým fyziků ze švýcarského EPFL a z Paris Diderot University. Magnetické materiály patří mezi systémy kondenzovaných látek, které obsahují velké množství interagujících částic a vykazují velmi složité chování. …

Minus 23 ºC není ještě zrovna pokojová teplota, ale i tak má jít o nový milník. Zatím ovšem fungování supravodivosti opět vyžaduje jiný extrém, vysoký tlak. Nové experimenty se uskutečnily na Argonne National Laboratory, která spadá pod Univesity of Chicago. Na výzkumu se dále podíleli lidé z německého Max Planck …

Částice temné hmoty nebyly nikdy zachyceny, ale konkurenční teorie mají také své problémy. Alespoň podle nového výzkumu eliptických galaxií. Temná hmota začala být v kurzu na základě měření ve spirálních galaxiích, kdy se zhruba od 70. let začaly hromadit důkazy, že detekované množství hmoty a gravitační zákon nejsou v souladu. …

Rarita-Schwingerovy fermiony, chiralita a čtyřnásobné topologické Fermiho oblouky. Ve švýcarském Paul Scherrer Institute připravili materiál s hned několika exotickými (zejména) elektromagnetickými vlastnostmi. Vědci uspořádaly atomy obyčejného hliníku a platiny v krystalu tak, aby vytvářely jakousi šroubovici. Mj. má jít o materiál se zrcadlovitou asymetrií (chiralitou), podobně jako mají šroubovice nukleových …

Platí, že lidé by v období kontrakce prožívali své životy pozpátku: zemřeli by dříve, než by se narodili? (pokračování včerejšího úryvku) V klasické obecné teorii relativity nelze říci, jak vesmír začal, protože platnost všech známých vědeckých zákonů končí v singularitě velkého třesku. Vesmír mohl začít ve velmi hladkém a uspořádaném …

Odkud vlastně pramení rozdíl mezi minulostí a budoucností? Proč si pamatujeme události minulé, a ne budoucí? Zákony vědy nedělají žádný rozdíl mezi minulostí a budoucností. Přesněji jsme to vyjádřili v páté kapitole: vědecké zákony se nemění při provedení tří současných operací, symetrií C, P a T, kde C znamená záměnu …

Již několik let je známo, že když ultratenký magnet zasáhne laserový pulz, dojde k jeho demagnetizaci. Na University of Colorado v Boulderu nyní zkoumali, co se děje potom – a ukázalo se, že magnet se opět vytvoří už za zlomek sekundy. Celý jev se přirovnává k tomu, co se stane, …

Podle klasického modelu struktury jádra by se vnitřní struktura nukleonů, tedy protonů a neutronů, neměla měnit, když se částice navzájem spojí a vytvoří jádro atomu. Jenže před 35 lety fyzici zjistili, že nejmenší známé částice kvarky se uvnitř volných protonů a neutronů chovají jinak, než v těch, které jsou vázány …

Aneb jakou moc mají magická čísla. Dvojitě magická atomová jádra jsou taková, v nichž se počet protonů i neutronů rovná magickým číslům (to jsou počty, zvyšující vazebnou energii na nukleon, a tím i stabilitu jádra). Nikl s 28 protony má obvykle v jádře 30 nebo 32 neutronů. 50 neutronů je …

Česká astronomie a kosmická fyzika právě zažívají velmi důležitý milník. České republice se nedávno podařilo zapojit do mezinárodního konsorcia nejkomplexnějšího vědeckého přístroje, který byl kdy navržen pro vědecký výzkum ve vesmíru. Jedná se o velmi citlivý rentgenový detektor X-ray Integral Field Unit (X-IFU) plánovaný pro družici Evropské kosmické agentury (ESA) …