Vakuum „vře“ různými energetickými fluktuacemi, mohou z něho vznikat páry virtuálních částic. Po anihiliaci se vypůjčená energie zase vrátí. Na Technické univerzitě ve Vídni, Université libre de Bruxelles a IIT Kanpur (Indie) nyní tyto procesy zkoumali podrobněji. Z výzkumu publikovaného Physical Review Letters nijak nevyplývá, že by bylo možné vytvářet …
více »Navrhují, jak hledat červí díru – poblíž té černé
Červí díry jsou krajně hypotetické objekty. Původně se tím myslely jakési spojnice mezi černými a bílými dírami, dnes spíše obecné zkratky propojující jinak vzdálené oblasti časoprostoru nebo dokonce různé vesmíry. Kdyby červí díry existovaly, na jejich základě by se možná daly vytvářet i omezeně fungující stroje času. Dejan Stojkovic z …
více »Slepé uličky termojaderné fúze: bublinková fúze a fúze s pomocí mionů
Známá kauza údajné „studené fúze“ při elektrolýze z roku 1989 nebyla jedinou slepou uličkou souvisejících výzkumů. Co zkusit nechat reagovat namísto obyčejného deuteria jeho tzv. mezoatomy? Bublinková fúze V roce 2002 se objevila myšlenka o fúzi v misce vody. Rusi Taleyarkhan se svými kolegy z Národní laboratoře v Oak Ridge …
více »Dibaryony – mohou existovat obdoby deuteria z jiných kvarků a exotické periodické tabulky?
Slunce získává energii fúzí vodíku na helium, tato reakce ale probíhá ve více krocích. Jejím meziproduktem je jádro deuteria, deuteron – kombinace protonu a neutronu. Obdobná jádra lze možná vytvářet i z dalších baryonů, tedy částic analogických protonu či neutronu, ale složených z odlišných třech kvarků. Je možné, že takové …
více »Gravitační krystal má ukazovat, co se děje v nitru hvězd
Gravitační krystaly, co to vůbec je? Wignerova krystalizace, prašné plazma, obyčejné kovové kuličky a chování bílých trpaslíků. Začněme od Wignerovy krystalizace. Jedná se o vznik uspořádaných struktur v důsledku toho, že stejně nabité částice se odpuzují. Nemyslí se tím ale třeba srážení soli z přesyceného roztoku, ale jevy na kvantové …
více »Temná hmota vysvětluje rotaci superspirálních galaxií lépe než MOND
Obří spirální (superspirální) galaxie se otáčejí mnohem rychleji než Mléčná dráha. Zajímavé na tom má být, že zaznamenané výsledky spíše odpovídají existenci temné hmoty než konkurenční teorii modifikované newtonovské mechaniky (MOND). Pro přibližnou orientaci několik čísel. Mléčná dráha, celkem typická spirální galaxie („spirální galaxie s příčkou typu SBc“), rotuje v …
více »Axiony v plazmatu – navrhují nový způsob detekce temné hmoty
Nová metoda má fungovat podobně jako zesilování rádiového signálu. Mohli bychom být takto schopni zachytit axiony, tedy hypotetické částice, které by mohly vytvářet temnou hmotu (pokud existuje, a pokud není tvořena částicemi jiného typu, přirozeně). Vědci ze Stockholm University a Max Planck Institute for Physics vysvětlují, že axiony by podle …
více »Lazarovská supravodivost a záhadné chování teluridu uraničitého
Existuje vzácná forma supravodivosti, která „vstává z mrtvých“ – tím se myslí, že supravodivost mizí při změně určité fyzikální veličiny na danou hodnotu, ale když veličinu dále posouváme příslušným směrem, supravodivost se překvapivě opět obnoví. Asi jako kdyby led při dalším snižování teploty opět roztál. Vědci z University of Maryland, …
více »Verze paradoxu dvojčat z teorie relativity promíchaná s kvantovou mechanikou
Dvojče je v tomto případě pouze jedno, má podobu hodin a pohybuje se v kvantovém světě po více drahách současně. Tak se v tom zkusme vyznat. Samotný paradox dvojčat v teorii relativity je všeobecně známý: když se cestovatel z vesmíru vrátí zpět na Zemi, zjistí, že zestárl mnohem méně než …
více »Kam mizí hybnost fotonu? Záhada ještě z doby Einsteina vyřešena
Albert Einstein dostal Nobelovu cenu nikoliv za teorii relativity, ale za vysvětlení fotoelektrického jevu. Při tomto jevu fotony dokáží vyrazit elektrony z atomového obalu kovu, a vyvolat tak emisi elektronů. Energie elektronů (energetické hladiny elektronů v atomu) jsou kvantovány, čili fotony musí nést určitou minimální energii, aby mohly fotoelektrický jev …
více »