Archiv článků: fyzika

Jak vznikla chytrá plastelína

Tekoucí písek a další nenewtonovské kapaliny. 1943 „Sbírka chytrých plastelín v Národním muzeu americké historie při Smithsonově institutu nám vypráví fascinující historky o tom, jak se tento neobyčejný výrobek stal americkým fenoménem,“ říká hlavní archivář John Fleckner. „Zajímáme se o tuto sbírku, neboť chytré plastelíny jsou příkladem nápaditosti, obchodního ducha …

více »

Tření má paměť

K nečekanému zjištění došli během experimentů fyzici z Harvardovy univerzity. Tření mezi dvěma povrchy má podle nich „paměť“. Znamená to, že síla tření může záviset nejen na okamžitém stavu rozhraní, ale také na tom, jak se příslušné rozhraní do určitého stavu dostalo. Velikost třecí síly mezi dvěma povrchy je přímo …

více »

Neosvětlitelné prostory – existují vůbec?

Lze si představit místnost tak sofistikovaného mnohoúhelníkového půdorysu, že tam existují místa, kam se světlo svíčky nikdy nedostane? Ernst Gabor Straus (1922–1983), Victor L. Klee jr. (1925–2007), George Tokarsky (*1946) Americká spisovatelka Edith Whartonová jednou napsala: „Jsou dvě možnosti jak šířit světlo – buď být svící, nebo zrcadlem, které její …

více »

Zrychlující rozpínání vesmíru: otázka bez odpovědi?

Něco nového, co uvidíme ve Velkém hadronovém urychlovači? Ale co když je Higgsův boson vše, co je tam k vidění? Možná si myslíte, že když žijeme na relativně klidném předměstí průměrné galaxie ve zřejmě jednotném vesmíru čtrnáct miliard let po Velkém třesku, není žádný důvod k obavám. Nicméně právě toto …

více »

Co když se velké fyzikální experimenty neuskuteční?

Mám obavy, že nebudu znát odpovědi na otázky, na kterých mi záleží. Bojím se, že lidstvo postupně ustoupí od velkých a dlouhodobých investic do výzkumů, které ovšem mají klíčový význam, pokud máme zodpovědět složité (a často abstraktní) vědecké otázky. Zásadní experimentální věda bude vždy balancovat na hraně toho, co je …

více »

Temná hmota prý může vytvářet kapičky kvantového kondenzátu a Boseho hvězdy

Nový matematický model má umožňovat popsat chování temné hmoty kolem nejmenších galaxií. Z titulku samozřejmě nikdo kromě specialistů asi nebude zrovna moudrý, o co tedy jde? Podle studie publikované ve Physical Review Letters gravitační pole vytvářené temnou hmotou kolísá, takže se zřejmě bude chovat složitěji (poznámka PH: i když samozřejmě …

více »

Náboj elektronu je sférický, standardní model obstál

Aktuální výsledky v částicové fyzice stále potvrzují standardní model, „nová fyzika“ se zatím nevynořila, nebo alespoň ne přesvědčivě. Platí to i po měření tvaru náboje elektronu, který provedli vědci na univerzitách Northwestern, Harvard a Yale. Gerald Gabrielse z Northwestern University, jeden z autorů studie publikované v Nature, uvádí, že podle …

více »

V primordiálních černých dírách se temná hmota neskrývá

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Primordiální černé díry jsou objekty, které měly vznikat krátce po velkém třesku. Podle některých kosmologických teorií za tehdejších extrémních podmínek stačilo, když se náhodně utvořily větší shluky hmoty a jejich osudem už pak byl gravitační kolaps do černé díry. Pro představu o příslušné škále – dosud se uvádělo, že primordiální …

více »

Nobelova cena za laserovou fyziku 2018

Královská švédská akademie věd udělila 2. října 2018 Nobelovu cenu za rok 2018 za „revoluční objevy v oblasti laserové fyziky“. O Nobelovu cenu se podělí Arthur Ashkin (Bell Laboratories, USA), Gérard Mourou (École Polytechnique, Francie; University of Michigan, USA) a Donna Strickland (University of Waterloo, Kanada). První polovinu ceny obdržel …

více »