Archiv článků: fyzika

Kapky tekutiny nebo objekty z měkké pevné látky je podle francouzských fyziků možné katapultovat dvakrát rychleji než tuhé projektily. Tento „super pohon“ je důsledkem přidané hybnosti, která pochází z deformací v podobě natahování a smršťování. Nový objev slibuje praktické aplikace v mnoha oborech od balistiky až po bioinženýrství. Jev vyžaduje …

Matematici Alexander Plakhov a Vera Roshchina v roce 2011 dokázali, že zrcadla nemohou zahalovat předmět za sebou zcela – v tom smyslu, že samotné zrcadlo, jak víme u vody i skla, bývá i částečně průhledné. Nyní se stejní autoři v článku v Proceedings of The Royal Society A k tématu …

O porušení druhého zákona termodynamiky prý nejde, protože se jedná o speciální případ, kdy se oba systémy nacházejí v korelaci. Co z toho vyplývá o šipce času? Mezinárodní tým výzkumníků publikoval (zatím na arXiv, tj. bez oponentury) studii o podivném uspořádání částic, které jakoby narušovalo druhou větu termodynamiky. Využita je …

Hydrát metanu nacházíme ve formě ledu podobné hmoty například na dně hlubokých či chladnějších moří. Při nástupu zimy jsme rybník opustili v okamžiku, kdy se na zamlžené vodní hladině tvoří první led. Teplota, při které existují ve vzájemné rovnováze vodní pára, kapalná voda a led, má výsadní postavení v přírodních …

S využitím extrémně citlivých analytických metod vědci tvrdí, že na povrchu ledu existuje vrstva svými vlastnostmi připomínající spíše kapalinu. Výzkumníci z nizozemské laboratoře AMOLF publikovali v časopisu Angewandte Chemie následující informace o chování/vlastnostech ledu. Na jeho povrchu skutečně vzniká tenká kapalná vrstva, proto se po přiložení dvou kusů ledu k …

Nejsnadnější kořistí jsou mravenci o hmotnosti kolem 2 mg. Rozsáhlé výzkumy tření. Když se mravenec chytí do pasti larvy mravkoleva, čeká ho boj o holý život. Pokud chce přežít, musí se vyšplhat po zrnitém šikmém povrchu z kuželové díry, kterou na něj mravenčí predátor nachystal. Který mravenec má nejmenší šanci …

Na mexické High-Altitude Water Cherenkov (HAWC) Gamma-Ray Observatory vědci v roce 2008 zaznamenali několik stovek km nad atmosférou Země nečekaně vysoký výskyt pozitronů. Kde se tyto částice vzaly? Nabízela se dvě hlavní vysvětlení. Podle prvního z nich zdrojem byly nedaleké pulzary (tedy rychle rotující neutronové hvězdy), druhý výklad navrhoval blíže …

Obecná topologie studuje některé vlastnosti prostorů, jako jsou souvislost, kompaktnost a spojitost. Mnoho problémů nezávisí na přesném tvaru objektů, ale jen na vztazích, které mezi objekty existují. Topologie se však netýká pouze matematiky. V poslední době nachází některá překvapivá uplatnění i ve fyzice. Podle francouzských a amerických fyziků by v …

Máme dvě skleničky, jednu s vodou čirou a druhou zakalenou. Do obou vyšleme paprsek světla. V jaké z nich urazí delší dráhu? Upřesnění: v neprůhledném roztoku nedojde k absorpci (je bezbarvý atd.), ale foton se bude odrážet od jednotlivých překážek, až sklenici opustí libovolným směrem. Čirým roztokem foton naproti tomu …

Vzorkování bosonů (boson sampling) je příkladem kvantového algoritmu, který má být efektivnější než příslušné postupy na běžných počítačích. Dominance kvantových počítačů právě zde měla být už na dohled. Příslušné meotdy navrhli jako první vědci z Quantum Engineering and Technology Labs v Bristolu. Anthony Laing, Chris Sparrow a Alex Neville (opět) …