Archiv článků: fyzika

Symbióza kvantových chemiků s experimentátory. Nový algoritmus umožnil efektivní výpočet absorpčních spekter, a podpořil tak závěry experimentu s Berkeliem. Kvantový chemik Jiří Brabec z Oddělení teoretické chemie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR přispěl pomocí nového algoritmu umožňujícího efektivní výpočet absorpčních spekter k ucelenějšímu pochopení chemických vlastností transuranových prvků vyskytujících …

Jak je však možné, že si někteří zkamenělí brouci zachovávají svoji barvu po miliony let? Američtí a švýcarští fyzici vyvinuli spolu s kolegy ze Saudské Arábie nový způsob, jak vytvořit strukturální barvy, které se nemění v závislosti na úhlu pozorování. Takové barvy nejsou vytvářeny použitím barevných pigmentů, ale zvláštní povrchovou …

Podle Feynmana neexistuje jen jediná historie, ale mnoho různých možných historií; každá má svou pravděpodobnost. David Shukman: Nobelova cena za fyziku se uděluje, pokud se teorie „osvědčí“, což v praxi znamená, že je potvrzena nezvratným důkazem. Například už v šedesátých letech předpověděl Peter Higgs a další vědci existenci částice, která …

Kdo byl první? Oleg Alexandrovič Lavrentěv, geniální mladík, iniciátor projektu Magnetického termojaderného reaktoru v SSSR? Charkov nebyl pro Lavrentěva v žádném případě vyhnanstvím, i když to někteří jeho moskevští kolegové tak chápali. Fyzikálně-technický ústav Ukrajinské akademie věd nebyl žádný provinční „zapadákov“. Hostil svého času Fritze Houtermanse (jednoho z dvojice fyziků, …

Fyzikální svět vnímají informatici a matematici vesměs jako překážku – typicky něco lze sice vypočítat (rozlomit šifru apod.), ale trvalo by to třeba déle, než je doba existence vesmíru. Černé díry však takový pohled na věc poněkud komplikují až obracejí. Celá záležitost je značně bizarní, protože mj. zahrnuje možnost se …

Proč vše funguje jen v 10 nebo 26 rozměrech? Fyzika 21. století a matematika 20. století, co s tím? Jestliže je strunová teorie pole správná, měli bychom v principu být schopni vypočíst podle ní hmotnost protonu a dostat se do styku s jinými známými hodnotami, jako jsou hmotnosti různých částic. …

Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR stojí v čele mezinárodního týmu, který vyvinul novou metodu analýzy rozptylu elektronů na nanokrystalických materiálech. Tato metoda dosáhla takové přesnosti, že pomocí ní bylo možné určit pozice i těch nejlehčích existujících atomů – atomů vodíku. Přesnost a spolehlivost metody byla demonstrována v práci, která …

Smyčková kvantová gravitace je snaha o skloubení obecné relativity s kvantovou teorií. Je to umírněný pokus, neboť vychází jenom z hypotéz, které jsou v obou teoriích již obsaženy, pouze je vhodným způsobem přepisuje do podoby, aby byly navzájem slučitelné. Důsledky jsou však radikální: poskytují další hlubokou proměnu našeho pohledu na strukturu reality. Je …

Christian Ast a jeho kolegové z Ústavu Maxe Plancka nakonec dokázali přimět elektrony, aby se chovaly jako kvanta – oddělené částice. Při teplotě kolem 0,015 stupňů nad absolutní nulou se, jak zaznamenal STM mikroskop, elektrický proud rozdělil na jednotlivé elektrony a namísto toku začal „odkapávat“. Jakkoliv je STM mikroskop extrémně …

Jako kdyby temná hmota nebyla dost záhadná sama o sobě, prý se navíc může rozkládat. V době krátce po velkém třesku jí bylo o 2-5 % víc než dnes. K takovému závěru došli ruští vědci analyzující data ze sondy Planck, zejména mapy teplotních odchylek reliktního záření. Tato data umožňují vypočítat …