Archiv článků: fyzika

Astronom Fred Hoyle jako první použil termín „velký třesk“

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Před 15 lety, 20. srpna 2001, zemřel ve věku 86 let anglický astronom Fred Hoyle, který se proslavil autorstvím „velkého třesku“ jako označení pro akademickou teorii vzniku vesmíru. Akademik z university v Cambridge a spisovatel vědecko-fantastické literatury byl kritikem mnoha konvenčních kosmologickým teorií a proslavil se jako popularizátor vědy. Hoyle …

více »

Obrovská protonová vodivost biologického materiálu

Solkoll, Wikipedia, licence obrázku public domain

Jak žraloci cítí velmi slabý elektrický signál? Američtí vědci objevili, že materiál konzistence rosolu, který se nachází v kůži žraloků, ale i jiných ryb, má nejvyšší protonovou vodivost, jež kdy byla v biologickém materiálu naměřena. Možná si řeknete „No a?“, jenže od žraloků vede cesta až k novým elektrickým čidlům. …

více »

Kvantová kočka: Kdo uvěří v nesmrtelnost?

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Myšlenkový experiment se Schroedingerovou kočkou známe všichni, co ale kdyby platila mnohasvětová interpretace kvantové mechaniky? Jsme nesmrtelní? Následující paradox je znám v řadě verzí, přidržme se té, jak ji popisuje Max Tegmark. Podle Everettovy interpretace kvantové mechaniky se v okamžiku měření (pozorování) vlnová funkce rozštěpí, a svět se tak rozdělí …

více »

Proč celé nebe nezáří

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Záhada dávno objasněná, až na to, že každý ji vysvětluje trochu jinak. Olbersův paradox zní: V nekonečném vesmíru by každým směrem od nás měla být nějaká hvězda, její záření by mělo postupně ohřát a rozzářit i eventuální „blokující“ hmotu. Proč potom na obloze vidíme jednotlivé hvězdy, proč je v noci …

více »

Před 160 lety se narodil Nikola Tesla

autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Americký vynálezce Nikola Tesla, narozený před 160 lety, 10. července 1856 v chorvatské vesničce Smiljan v rodině srbského původu, byl vědcem, který daleko předstihl svoji dobu. Bádal především v oboru slaboproudé elektrotechniky a právě jemu dnes mimo jiné lidstvo vděčí za proud v zásuvkách nebo elektromotory. Po skončení studií Tesla …

více »

Oč je jádro Země mladší než její povrch

Foto: © Dollar Photo Club

Podle teorie relativity závisí rychlost plynutí času na pohybu i na gravitačním poli. Vysoká gravitace (a ekvivalentně zrychlení, viz známý paradox dvojčat) tikání hodin zpomaluje, dochází k dilataci času. V jádru Země i v jádru Slunce je samozřejmě vyšší gravitace než na povrchu těchto těles (gravitační zrychlení klesá se vzdáleností …

více »

Vesmír bez hodin

Fotony i gravitony mají nulovou klidovou hmotnost. Je proto rozumné předpokládat, že ve velmi vzdálené budoucnosti vesmíru nebude v principu možné sestavit z tohoto materiálu jakékoli smysluplné hodiny. Za hodně dlouhou dobu tak vesmír ztratí schopnost „sledovat vlastní čas“. Geometrie fyzikálního vesmíru přestane být dnešní plně metrickou geometrií Einsteinovy teorie …

více »

Původ Higgsových bosonů

Zásadní otázka samozřejmě zní: kde se vůbec Higgsovy částice vzaly? Odpověď doopravdy známa není, má se ale za to, že jde o pozůstatky takzvaného fázového přechodu, k němuž došlo někdy krátce po velkém třesku. Jste-li trpěliví a budete sledovat sklo ve svém okně, až bude za zimního večera klesat teplota, …

více »

Co jsou to systémy se zápornou termodynamickou teplotou

Autor: Keith Drake – National Science Foundation, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Absolutní nula je nedosažitelná – v jistém smyslu. Třetímu zákonu by se však neměla přikládat přehnaná důležitost, protože se v podobě, která vyjadřuje nedosažitelnost absolutní nuly, týká pouze procesů, které zachovávají teplotní rovnováhu a jsou cyklické. Ponechává otevřenou možnost existence necyklických procesů, které by absolutní nuly dosáhnout mohly. Z této …

více »

ČVUT má cesiové hodiny

Cesiový normál HP5071A je unikátní zařízení pro generování časové stupnice FEL Time. Přístroj bude využíván v Laboratoři přesného času a frekvence Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze. Laboratoř budovaná od roku 2013 je kromě cesiového normálu vybavena rubidiovými frekvenčními normály, přesnými čítači a GPS přijímači, které slouží pro …

více »