Archiv článků: gallium

Gallium jako prvek známe skoro 150 let, jak to vypadá, stále je ale u něj co objevovat. Víme, že gallium má na kov zajímavé vlastnosti, třeba nízkou teplotu tání (30 °C). Používá se zejména jako polovodič, ale také v telekomunikacích, LED diodách a laserových diodách, solárních panelech, vysoce výkonných počítačích, …

Platina je drahá. Její katalytické účinky jsou větší v kapalné podobě, což ale zase znamená provádět příslušnou chemickou reakci za vysoké teploty a tedy se značnou energetickou náročností – teplota tání platiny je 1 700 °C. A pokud se platinový katalyzátor používá v pevném stavu, musí být v katalytickém systému …

Z kapalného gallia lze vytvořit speciální povlak, který dává tkaninám a dalším materiálům antimikrobiální vlastnosti včetně antivirových. Jako možné uplatnění se uvádějí nejen samotné oděvy, ale třeba i obličejové masky nebo ložní prádlo v nemocnicích. Vědci z North Carolina State University, Sungkyunkwan University (Korea) a RMIT University (Austrálie) nejprve smíchali …

Vědci z ETH v Curychu vyrobili nanokrystaly složené ze dvou různých kovů procesem amalgamace, když slitina vzniká pronikáním kapaného kovu do pevného. Tato metoda se běžně používá k výrobě směsí/slitin rtuti s jinými kovy, v rámci nanotechnologií byla ale kupodivu vyzkoušena poprvé. Autoři nové studie Maksym Yarema, Vanessa Wood a …

Dvourozměrné tranzistory představují jednu z možností, jak ještě po nějakou dobu udržet v platnosti Moorův zákon. Elektronika založená na těchto zařízeních navíc slibuje snížení spotřeby energie. Problémem ale zatím je, jak 2D polovodiče vyrábět v dostatečné kvalitě. Ultratenké filmy bývají plné kazů, mohou být také složeny z různých zrn téhož …

Připravit monoatomární vrstvu kovu je docela problém. Kovy jsou kompaktní, rozhodně je nelze vrstvu po vrstvě odlepovat třeba pomocí izolepy (grafen byl poprvé připraven cca takto). Gallium má navíc nízkou teplotu tání, takže se zatím nedařilo získat vrstvu ani usazováním – depozicí – par. Také se snadno oxiduje. Vědci z …