Archiv článků: genetika

Genetická výbava většiny dnešních Evropanů vznikla především smíšením tří skupin: místní lovci-sběrači z mladšího paleolitu/mezolitu, první zemědělci, kteří do Evropy přicházeli z Anatolie, a příchozí z východní Evropy („Indoevropané“) z doby eneolitu/doby bronzové. Původní analýza genomu Ötziho, známého „Muže z ledovce“, odhalila genetické stopy i příchozích z východní Evropy. Zpřesněné …

Biodiverzita je spojována zejména s rozmanitostí druhů ve společenstvu, tzv. druhovou diverzitou. Vědci Botanického ústavu Akademie věd ČR se však při svém výzkumu zaměřili na rozmanitost uvnitř druhů, která může mít na fungování společenstva a ekosystému stejně zásadní vliv. Pomocí výzkumu transpozonů (tzv. skákajících genů) zjistili, že i když na úrovni …

Konkrétní počet kopií jedné skupiny genů může stimulovat delší růst kořenů pšenice, což umožní rostlinám čerpat vodu z větší hloubky. Podle studie vědců z Kalifornské univerzity v Davisu mají pak rostliny více biomasy a poskytují vyšší výnosy zrna. O genech, které ovlivňují strukturu kořenů pšenice, se dosud vědělo jen málo. …

U mnohobuněčných organismů obsahují všechny buňky jedince obvykle stejnou genetickou informaci. Diferenciace buněk je pak řízena regulací genové exprese, tzn. zapínáním a vypínáním různých genů v různých buňkách. Existují však výjimky, kdy namísto umlčení jsou určité sekvence z genomu trvale odstraněny. Zajímavý příklad takové programované DNA eliminace byl popsán u …

Nejstarší nálezy původce moru, bakterie Yersinia pestis, pocházejí z lidských kostí starých asi 5 000 let. Samozřejmě ne všechny historické „mory“ musely být nutně způsobeny právě touto bakterií (na „mor“ v době epidemie měl zemřít např. Perikles), středověká černá smrt a mor v době císaře Justiniána v 6. století n. …

Ačkoliv mají genobanky zásadní význam pro záchranu druhové rozmanitosti, jejich zaměstnanci jsou při manipulaci s tisícovkami semen rostlin stále odkázáni na ruční práci. Vyvinout nové automatizované systémy je proto úkolem vědců z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci, kteří na něm spolupracují s největší …

Čeští a němečtí výzkumníci se spojili, aby zaplnili bílé místo ve znalosti DNA rostlin. Zjistili, jak je uspořádána dědičná informace v chromozomech ječmene v průběhu buněčného dělení. O novém objevu, který je zásadní pro další výzkum dědičné informace rostlin, informoval prestižní časopis Nucleic Acids Research. Chromozomy si lze představit jako …

Jednobuněčná řasa, která byla více než padesát let uložená v univerzitní sbírce v německém Goettingenu, se ukázala jako skutečná evoluční podivínka. Dlouhodobě spolupracující vědci z Univerzity Britské Kolumbie v kanadském Vancouveru, Ostravské univerzity a Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích po jejím detailním prozkoumání zjistili, že v sobě řasa …

Ročně v ČR onemocní téměř 1000 žen rakovinou vaječníků. 300 z nich se bohužel vůbec nedozví, zda byla původcem jejich nemoci mutace BRCA genů. Přitom stačí jedno genetické vyšetření, a zdraví a životy žen v rodové linii mohou být zachráněné. Specialisté v Onkogynekologickém centru Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF …

Balto je jedním ze psích hrdinů. Tento saňový pes se v roce 1925 podílel na dovezení vakcíny do aljašské osady Nome, když zde vypukla epidemie záškrtu. Po své smrti v roce 1933 byl Balto vycpán. Uvádí se, že šlo o sibiřského huskyho, ale jako dnešní husky úplně nevypadal (mnozí saňoví …