Archiv článků: genetika

Nová metoda značení DNA bází pro sekvenování

Podařilo se navrhnout a syntetizovat umělé nukleotidy, na nichž jsou přivěšeny speciální redoxní značky, které lze oxidovat na zlaté nebo uhlíkové elektrodě. Mezinárodní vědecký tým vedený Michalem Hockem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Univerzity Karlovy a Ciarou K. O’Sullivan ze španělské University Rovira i Virgili vyvinul novou …

více »

Achillovou patou koronaviru může být posun čtecího rámce

Nejen proti koronaviru, ale i proti dalším virům by mohl chránit zajímavý mechanismus regulující přepis RNA do proteinů. Jak známo, trojici bází v mRNA odpovídá aminokyselina v proteinu. Viry však často využívají posun čtecího rámce. Protože mají relativně malý genom, zvyšují množství kódovaných proteinů tím, že některé sekvence lze číst …

více »

V době ledové pronikali do Evropy stepní hlodavci

Mezinárodní tým vedený Pavlem Stopkou z Přírodovědecké fakulty UK v centru BIOCEV objevil a popsal šíření drobných savců z Asie na přilehlé ostrovy a také do Evropy. K odhalení evoluční historie pomohla genová sekvenace stovek vzorků z myšice temnopásé (Apodemus agrarius). Studie, která nyní vyšla v prestižním vědeckém časopisu Genes, může pomoci s předpovědí migrace dalších hlodavců …

více »

Kde se v Jižní Americe vzaly austronéské geny

Mezi původními obyvateli Jižní Ameriky a ostrovní jižní Asie existují nečekané genetické podobnosti. Nelze je však vysvětlit nějakými kontakty Polynésanů s obyvateli pozdně předkolumbovského Peru (plavba Kon-Tiki). K takovým kontaktům sice možná (zřejmě) došlo, šlo však o zcela ojedinělé události, které by s genetickým profilem Jižní Ameriky moc nezamíchaly. Navíc …

více »

Obilniny si berou geny od svých sousedů

United States Department of Agriculture, zdroj: Wkipedia, licence obrázku public domain

Titulek původní zprávy mluví o přirozených genetických modifikacích. Pěstované obilniny, respektive traviny, mají v sobě celou řadu genů pocházejících od jiných rostlin. Výzkum vedený na University of Sheffield se zaměřil na rýži, pšenici, kukuřici a ječmen. Tyto druhy mají být schopné přednostně využívat horizontální (laterální) přenos genů; samozřejmě jim to …

více »

I za hemeroidy mohou asi geny

Hemeroidy představují velmi nepříjemné a u starších lidí současně rozšířené onemocnění. Bylo navrženo mnoho mechanismů, které by mohly jejich vznik vyvolávat – obezita, sedavý životní styl, nízký příjem vlákniny nebo poruchy vyprazdňování (průjem i zácpa). Tenghao Zheng z Monash University je hlavním autorem studie, která se zaměřila na možné genetické …

více »

Nový genotyp třešní zvýší jejich produkci

Česká republika má dlouholetou tradici v pěstování třešní. Některé odrůdy jsou známé po celém světě. Zdejší výzkumníci nyní nalezli univerzální opylovač, který má výrazně pomoci pěstitelům třešní – ušetří jejich čas, peníze a zvýší produkci. Na unikátním projektu pracovali specialisté z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích v rámci …

více »

CRISPR může fungovat reverzibilně, měnit jenom expresi genů

Metoda úpravy genomu CRISPR nemusí zasahovat přímo do samotné DNA, ale tímto způsobem lze také pouze měnit aktivitu (čtení/expresi) jednotlivých genů, trvale, ale vratně. Nová technologie slibuje podstatně rozšířit možnosti úprav genomu. Nejprve asi stojí za to poznamenat, že již existují metody na bázi CRISPR, jimiž se pouze zasáhne do …

více »

Nečekané živé fosílie: bakterie mají stovky milionů let zamčený genom

Evoluce mikroorganismů je obvykle velmi rychlá, už kvůli jejich krátké generační době. Najít bakterii s genomem konzervovaným stovky milionů let je proto větší senzací, než když objevíme třeba latimerii. K živým fosiliím podle všeho patří bakterie Candidatus Desulforudis audaxviator. Základem jejich metabolismu je redukce síranů, zajímavé ovšem je, že k …

více »