Biologie telomer patří ke žhavým výzkumným tématům vzhledem ke své relevanci k buněčnému stárnutí a nesmrtelnosti, ale také díky své úloze ve stabilitě genomu a rozvoji závažných lidských onemocnění včetně rakoviny. Autorský tým z institutu CEITEC Masarykovy univerzity a Biofyzikálního ústavu AV ČR, pod vedením Petra a Jiřího Fajkuse, v …
více »Jak bezchybně složit molekulární nůžky o 150 dílcích
Všechny úkony spojené s RNA sestřihem zajišťují ohromné molekulární nůžky, tzv. sestřihový komplex. Tým vědců z Ústavu molekulární genetiky AV ČR ve svém novém výzkumu popsal bílkovinu, která zajišťuje správné skládání, a tím funkci tzv. sestřihového komplexu, jednoho z největších molekulárních komplexů v lidských buňkách složeného ze 150 různých komponent. …
více »Život: hardware, software, wetware
V živých organismech se biologické moduly spojují a produkují komplexnější chování. Metaforou, která nám to přiblíží, jsou rozdílné funkce chytrého telefonu. O těchto funkcích – volání, připojení se k internetu, fotografování, přehrávání hudby, posílání e-mailů a tak dále – můžeme uvažovat jako o odlišných modulech operujících v buňce. Inženýr navrhující …
více »Buňka jako výpočetní stroj
Regulace genové exprese také znamená, že zcela totožný soubor genů dává v průběhu života vzniknout výrazně odlišným tvorům. Každý propracovaný a složitý žluťásek začíná jako poněkud méně působivá zelená housenka. Dramatické metamorfózy od jedné formy k druhé je dosaženo čerpáním z odlišných částí téhož celkového souboru informací uložených v jediném …
více »Poruchy vývoje cévního systému lze u dětí úspěšně léčit stejnými léky jako dospělé s karcinomem prsu
U 1 až 2 pacientů z 10 000 obyvatel se vyskytne vrozená porucha buněk tvořících cévní systém, která má příčinu v mutaci jednoho z genů. Tato porucha cévního systému postupně postihuje kůži, podkoží, svaly, postupně pacienta invalidizuje a může být i život ohrožující. Nyní je možné toto vzácné onemocnění léčit …
více »Je evoluce předvídatelná? Záleží na měřítku
Dá se předvídat, pomocí kterých genů se organismy vypořádají se změnami prostředí? Jak se geneticky přizpůsobí ke změnám klimatu, znečištění přírody nebo k novým patogenům? Výzkum vědců vedený týmem Evoluční genomiky na katedře botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, publikovaný v prestižním časopise Americké akademie věd (PNAS), ukázal, že to do …
více »V genomu planých ječmenů je DNA prosa
Způsob přenosu DNA není znám, ale jedná se zřejmě o tzv. horizontální přenos. Vědci Botanického ústavu AV ČR objevili v genomech planých ječmenů úsek DNA, který pochází z jejich vzdáleného příbuzného z podčeledi Panicoideae, konkrétně prosa. Zjistili, že ač tento úsek DNA byl přenesen do předka jedné skupiny ječmenů před několika …
více »Geny masožravých rostlin by mohly vylepšit zemědělské plodiny
Rajče a tabák mají žláznaté chlupy, bylo by velice zajímavé, kdyby se na jejich povrchu nacházelo právě také nějaké „lepidlo“. Nový výzkumný projekt mezinárodního vědeckého týmu včetně vědců z Pennsylvania State University podpořený Human Frontier Science Program počítá s tím, že zemědělské plodiny obohacené o geny masožravých rostlin by mohly …
více »Nová metoda značení DNA bází pro sekvenování
Podařilo se navrhnout a syntetizovat umělé nukleotidy, na nichž jsou přivěšeny speciální redoxní značky, které lze oxidovat na zlaté nebo uhlíkové elektrodě. Mezinárodní vědecký tým vedený Michalem Hockem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Univerzity Karlovy a Ciarou K. O’Sullivan ze španělské University Rovira i Virgili vyvinul novou …
více »Achillovou patou koronaviru může být posun čtecího rámce
Nejen proti koronaviru, ale i proti dalším virům by mohl chránit zajímavý mechanismus regulující přepis RNA do proteinů. Jak známo, trojici bází v mRNA odpovídá aminokyselina v proteinu. Viry však často využívají posun čtecího rámce. Protože mají relativně malý genom, zvyšují množství kódovaných proteinů tím, že některé sekvence lze číst …
více »