Archiv článků: genetika

Moderní vědecké metody umožňují “přečíst” najednou téměř kompletní dědičnou informaci organizmu. Téměř. Oříšek představují tzv. repetitivní sekvence – části, které obsahují velké množství stejných, stále se za sebou opakujících úseků. Dosud používané metody totiž neumožňovaly určit přesný počet, ani délku těchto opakování. Tento problém vyřešil až počítačový program TAREAN, vyvinutý …

Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR objevili příčinu některých patologických defektů genetického materiálu. V jádrech všech našich buněk je uloženo obrovské množství informací o tom, jaké bílkoviny (proteiny) může buňka vyrábět. … Ačkoli molekuly DNA jsou chemicky velmi stálé, mohou být narušovány působením ionizujícího záření, některých chemikálií nebo chybami při složitém …

Mezinárodnímu týmu vědců se po mnohaletém úsilí podařilo získat celou dědičnou informaci ječmene, významné obiloviny, která se využívá především jako krmivo pro hospodářská zvířata a také pro výrobu piva a whisky. O úspěchu informovalo Mezinárodní konsorcium pro sekvenování genomu ječmene (IBSC) a vyšel o něm článek v prestižním časopise Nature. Podíl …

Technicky jde o záměnu adeninu (adenosinu) za inosin, co z toho ale vyplývá pro hlavonožce nebo obecné chápání evoluce? Těžko říct. Přenos informace v rámci pozemského života obecně funguje směrem DNA-RNA-protein. Eukaryotické organismy mají k dispozici i tzv. alternativní sestřih, kdy se na úrovni RNA mohou geny číst různým způsobem, …

Arabský poloostrov (Arábie) byl pravděpodobně první oblastí, kudy putoval anatomicky moderní člověk, když opustil Afriku a vydal se směrem do Eurasie. Tuto teorii dnes podporují jak genetické, tak paleoantropologické a archeologické výzkumy. Ovšem to, jaký význam měla Arábie v období po této první migraci až po současnost, není doposud zcela …

DNA extrahovaná z ostatků dvou žen nalezených na ruském Dálném východě ukazuje na velkou genetickou podobnost mezi tehdejší a současnou populací severovýchodní Asie. DNA pochází z naleziště Ďáblova brána a datuje se do doby kolem r. 6000 př. n. l.; naleziště bylo poprvé archeology zkoumáno už v roce 1973 a …

Myš s bambusovými chlupy může pomoci při léčbě dětí se vzácným onemocněním. Nethertonův syndrom postihuje přibližně 1 z 200 000 narozených dětí. Projevuje se postižením kůže, alergií nebo astmatem. V nejvážnějších případech může v důsledku dehydratace dojít až k úmrtí novorozenců. Jedním ze specifických příznaků syndromu jsou tzv. bambusové vlasy – u pacientů skutečně …

Dalo by se to říct i jinak: metoda CRISPR dokázala udržet vložené umělé báze DNA tak, aby z genomu nevypadly. Následující experiment provedli na The Scripps Research Institute (TSRI). Výsledky byly publikovány Proceedings of the National Academy of Sciences, hlavním autorem práce je profesor Floyd Romesberg. Již v roce 2014 …

Na Ukrajině se narodilo dítě, které má hned tři rodiče. Je to v pořadí druhé dítě na světě, které má kromě genetického kódu otce a matky také DNA ženy-dárkyně. Zákrok, který má zajistit, aby dítě nezdědilo genetickou vadu, se poprvé uskutečnil v Mexiku, kde se takové dítě narodilo loni v …

Obrovská úspora peněz a času, zefektivnění vědeckého bádání a rychlejší šlechtění zemědělských plodin – to jsou hlavní přínosy metody, která zjednodušuje a usnadňuje izolaci genů rostlin. Vyvinuli ji vědci z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky AV ČR ve spolupráci se zahraničními partnery, švýcarskou Universität Zürich a anglickým vědeckým ústavem John …