Archiv článků: genetika

Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA

Klonální rostliny se mohou adaptovat na změny klimatu, aniž by změnily svoji DNA. Umožňuje jim to epigenetická paměť, díky které se dokáží rychleji přizpůsobit měnícím se teplotám, a připravit své potomky změny klimatu. Mezinárodní tým pod vedením vědců Botanického ústavu Akademie věd ČR ukázal poprvé na přírodních populacích, že evoluce …

více »

K čemu je houbám psilocybin? Možná byl proti plžům – po konci dinosaurů

Houby z rodu Psilocybe (i některých dalších) nevytvářejí psychoaktivní látky psilocybin a psilocyn proto, aby nám poskytly rekreační halucinogeny ani nová antidepresiva. Význam těchto sloučenin pro samotné houby ovšem zatím neznáme, nebo si alespoň nejsme jisti. Nová studie naznačuje možné odpovědi díky výzkumu evoluce těchto molekul. Tým pod vedením vědců …

více »

Předvídatelnost evoluce by mohla usnadnit boj s bakteriemi rezistentními na antibiotika

Podle nové studie evoluce, alespoň u bakterií, není tak nepředvídatelná („náhodná“), jak se dosud předpokládalo. Co konkrétně to znamená, k tomu viz dále. Výsledky by prý mohly otevírat řadu možností v syntetické biologii, medicíně a environmentálních vědách. Studii vedli James McInerney a Alan Beavan z University of Nottingham a Maria …

více »

Jak některé ptačí druhy přišly o protivirový gen

Ztrátu protivirového genu zvaného tetherin se u několika ptačích druhů podařilo popsat týmu z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Včetně krocana divokého, který je hojně chován v hospodářství. Nález je překvapivý, protože se jedná o první popis evoluční ztráty tohoto důležitého protivirového mechanismu u obratlovců. Protivirové geny živých organismů kódují …

více »

Neandrtálci mohli být ranní ptáčata

Neandrtálci a denisované se od předků Homo sapiens oddělili před nějakými 700 000 lety. Jejich další evoluce se minimálně po 400 000 let odehrála daleko od rovníku, tedy v oblastech, kde se různě mění délka dne a noci. Zdálo by se proto logické, že se to odrazí na cirkadiálních rytmech. …

více »

Nově objevené mutace se podílejí na rozvoji leukémie

Problém může nastat, pokud se mutovaná forma PPM1D objeví například v kmenové buňce kostní dřeně. Díky spojenému úsilí dvou týmů Ústavu molekulární genetiky AV ČR se podařilo odhalit další příčinu vzniku rakoviny – konkrétně leukémie. Experti objevili nové mutace v genu PPM1D, které maří práci „strážců“ lidského genomu, a tím …

více »

Rostliny asi hemoglobin nezískaly od živočichů

Pohlavní promíchávání genů v genofondu by mohlo být považováno za jistý druh půjčování či sdílení genetických „nápadů“, jenže pohlavní rekombinace je možná vždy jen v rámci jednoho druhu a na tento konkrétní druh také omezena, a proto je to pro tuto kapitolu, která se zabývá srovnáváním mezidruhovým (například mezi vačnatci …

více »

Po CRISPR/Cas9 přichází jako nová technika editování genů NICER

Technika editování genů CRISPR/Cas9 umožňuje provádět přesné změny v DNA organismu, a opravovat tak mutace, které způsobují genetická onemocnění. Metoda CRISPR/Cas9 však může v určité míře vést i k nechtěným mutacím DNA, které mohou mít negativní účinky. Vědci v Japonsku proto vyvinuli novou techniku, která je stejně účinná jako CRISPR/Cas9 …

více »

Vědci dekódovali genom křenu a odhalili tajemství jeho palčivé chuti

Tým českých a čínských vědců úspěšně sekvenoval genom křenu (Armoracia rusticana) a odhalil tajemství jeho charakteristické ostré chuti a zdraví prospěšných účinků. Jejich zjištění, publikovaná v časopise Nature Communications, poskytují nové možnosti ve šlechtění a genetickém zdokonalení této plodiny. Křen je známý svou ostrou chutí, která vzniká v důsledku rozkladu …

více »