Archiv článků: genetika

Místo toho, aby se telomerázy hmyzu z řádů blanokřídlých a motýlů podobaly TR nalezeným u jiných živočichů, podobaly se překvapivě TR nalezeným u rostlin a jednobuněčných organizmů. Telomerázová RNA, zkráceně TR, je speciální typ RNA (ribonukleové kyseliny), která slouží k vytváření a udržování ochranných čepiček na koncích chromozomů zvaných telomery. …

Nová technika editování genů vyvinutá výzkumníky z Oregonské univerzity zkracuje práci, která by dříve trvala roky, na pouhých několik dní. Umožní biologům provádět experimenty, které porovnávají mnoho verzí genu, hledat mutace, které vedou ke specifickým vlastnostem, a sledovat jejich další vývoj. Metody, které umožňují hromadné úpravy genů, jsou již k …

Pití mléka od počátku neolitu vedlo k růstu tělesné hmotnosti i výšky tehdejších lidí. Míněna je tím opravdu konzumace mléka, nikoliv mléčných výrobků jako takových. Růst výšky/hmotnosti nastal tam, kde u lidí došlo ke genetickým změnám umožňujícím bezproblémově trávit mléčný cukr (laktózu) i v dospělém věku. (Terminologicky: zpracovávající enzym je …

Sňatky mezi blízkými příbuznými kvůli olivám a vínu? Vědci z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku ve spolupráci s dalšími výzkumníky na základě analýzy starověkých genomů popsali, jak zřejmě vypadala pravidla pro uzavírání manželství i celkové rodinné struktury v době bronzové v Řecku (především mykénské Řecko a mínojská …

Nový druh cizopasníka objevený v plošticích na Turnovsku představuje mimořádný objev. Ukázalo se totiž, že parazit má naprosto nepředvídatelnou a výraznou odchylku od genetického kódu, který je jinak úplně stejný u drtivé většiny organismů včetně člověka. Rozluštění této genetické záhady, o něž se postarali výhradně čeští molekulární biologové především z …

Nová metoda analýzy mutací DNA umožňuje určit, v jakém věku měli lidé v minulosti děti. A to během celé existence druhu Homo sapiens, tj. po nějakých 250 000 let. Vědci z Indiana University (Bloomington) uvádějí, že věk, kdy lidé měli děti, byl v průběhu posledních 250 000 let průměrně 26,9 …

Malé genetické rozdíly mohou mít velké následky. Další studie se pokouší vysvětlit rozdíly mezi Homo sapiens a neandrtálci. Předpokládáme, že neandrtálci se Homo sapiens z hlediska kognitivních schopností nevyrovnali. Proč, když měli stejně velký nebo i větší mozek? Logicky protože měli „něco v mozku jinak“. Samozřejmě existují i opačné názory, …

Podle studie zveřejněné v Schizophrenia Bulletin mají snímky otisků prstů potenciál predikovat schizofrenii. Raymond Salvador z výzkumné nadace FIDMAG Germanes Hospitalàries v Barceloně a jeho kolegové vytvořili klasifikační algoritmy založené na hlubokém učení a konvolučních neuronových sítích. Jako zdroj dat použili vzorky otisků prstů 612 pacientů s diagnózou neafektivní psychózy …

Papoušci mají naneštěstí k depresím vrozené sklony. Spouštěčem by mohla být i relativně slabá infekce nebo výraznější změna prostředí či potravy. Nová studie, na níž se významně podíleli pracovníci z katedry zoologie PřF UK, odhaluje pravděpodobné příčiny poruch chování u inteligentních opeřenců. Za jejich apatií či sebepoškozováním je evoluční ztráta …

To, na co dosud byly potřeba dny až týdny a počítače s obrovskou výpočetní kapacitou, bude díky vědcům z Ústavu biologie obratlovců AV ČR přesnější, jednoduší a rychlejší. Vyvinuli „diem“ – metodu polarizace genomů, díky které můžou odborníci po celém světě napříč obory jednodušeji analyzovat genomy. Ocení ji například archeologové …