Archiv článků: genetika

Technika editování genů CRISPR/Cas9 umožňuje provádět přesné změny v DNA organismu, a opravovat tak mutace, které způsobují genetická onemocnění. Metoda CRISPR/Cas9 však může v určité míře vést i k nechtěným mutacím DNA, které mohou mít negativní účinky. Vědci v Japonsku proto vyvinuli novou techniku, která je stejně účinná jako CRISPR/Cas9 …

Vědcům se podařilo popsat význam stovek vrozených mutací v genu CHEK2 při vzniku rakoviny prsu. Výzkumný tým vedli Zdeňek Kleibl z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Libor Macůrek z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Gen CHEK2 je v hledáčku klinických genetiků již dlouho. Jedná se o třetí nejčastěji postižený …

Tým českých a čínských vědců úspěšně sekvenoval genom křenu (Armoracia rusticana) a odhalil tajemství jeho charakteristické ostré chuti a zdraví prospěšných účinků. Jejich zjištění, publikovaná v časopise Nature Communications, poskytují nové možnosti ve šlechtění a genetickém zdokonalení této plodiny. Křen je známý svou ostrou chutí, která vzniká v důsledku rozkladu …

Dlouho jsme si mysleli, že vinná réva byla domestikována za účelem výroby kvašeného nápoje a teprve dodatečně se vyšlechtily i odrůdy, které šlo rovnou jíst. Prý to ale není pravda, praví nový výzkum. Vědci pro rozsáhlou analýzu využili genetické údaje z přibližně 3500 kultivovaných a planě rostoucích odrůd vinné révy …

Rostliny se na své evoluční cestě vydaly zajímavým směrem. Stále častěji se ukazuje, že umí velmi efektivně využívat zmnožení chromozomových sad a jejich případnou následnou redukci ve svůj prospěch. Jak přesně to dělají a jaké reprodukční, ekologické či evoluční výhody jim z toho plynou? Patrik Mráz z Přírodovědecké fakulty Univerzity …

V nové studii se vědci z týmu doc. Vladimíra Hampla z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty UK a BIOCEV zabývali složitým partnerstvím mezi anaerobními amébami z rodu Pelomyxa a jejich prokaryotickými souputníky. Pelomyxa, známá svými unikátními symbiotickými vztahy s mnoha prokaryotickými endosymbionty, dlouho vědce mátla pokud jde o roli, kterou tito …

Expertům z Ústavu experimentální botaniky AV ČR se podařilo objevit v genomu pšenice tzv. rekombinační hotspot, který usnadní její křížení s planými druhy. Objev, na kterém se podíleli i estonští vědci z Tallinn University of Technology, pomůže s rychlejším šlechtěním odolnějších odrůd, které se lépe vyrovnají se změnou klimatu. Informuje …

Genetická výbava většiny dnešních Evropanů vznikla především smíšením tří skupin: místní lovci-sběrači z mladšího paleolitu/mezolitu, první zemědělci, kteří do Evropy přicházeli z Anatolie, a příchozí z východní Evropy („Indoevropané“) z doby eneolitu/doby bronzové. Původní analýza genomu Ötziho, známého „Muže z ledovce“, odhalila genetické stopy i příchozích z východní Evropy. Zpřesněné …

Biodiverzita je spojována zejména s rozmanitostí druhů ve společenstvu, tzv. druhovou diverzitou. Vědci Botanického ústavu Akademie věd ČR se však při svém výzkumu zaměřili na rozmanitost uvnitř druhů, která může mít na fungování společenstva a ekosystému stejně zásadní vliv. Pomocí výzkumu transpozonů (tzv. skákajících genů) zjistili, že i když na úrovni …

Konkrétní počet kopií jedné skupiny genů může stimulovat delší růst kořenů pšenice, což umožní rostlinám čerpat vodu z větší hloubky. Podle studie vědců z Kalifornské univerzity v Davisu mají pak rostliny více biomasy a poskytují vyšší výnosy zrna. O genech, které ovlivňují strukturu kořenů pšenice, se dosud vědělo jen málo. …