Díky alternativnímu sestřihu lze podle jednoho genu vytvořit několik pozměněných verzí stejného proteinu. Tým vedený badateli z České republiky ale zjistil, že u rostlin během evoluce některých genů vznikají shodné varianty proteinů několikrát nezávisle na sobě. Získané poznatky a vyvinutý software využívající strojové učení pomohou objasnit některé záhady spojené s …
více »Černá barva srsti vlky asi chrání před psinkou
Jak se zde již psalo opakovaně, černá barva některých amerických vlků je výsledkem dávného křížení s indiánskými psy. Černá barva srsti má podle nové studie ale navíc přímou adaptivní hodnotu. Za vším nejspíš stojí imunita. V těch částech Severní Ameriky, kde vlky napadá virus podobný spalničkám, se běžní šedí vlci …
více »Chudí prosperují a bohatí strádají, zjistili vědci o motýlech
Překvapivé zjištění o úbytku a šíření motýlů v Beskydech přinesl výzkum pod vedením entomologa Martina Konvičky z Biologického centra Akademie věd ČR. Jeho tým více než deset let sledoval genetické složení populací dvou motýlů, perleťovce prostředního a perleťovce maceškového. Ukázalo se, že první z nich se v naší přírodě úspěšně …
více »Hmyz: živočichové s rostlinnou telomerázou
Místo toho, aby se telomerázy hmyzu z řádů blanokřídlých a motýlů podobaly TR nalezeným u jiných živočichů, podobaly se překvapivě TR nalezeným u rostlin a jednobuněčných organizmů. Telomerázová RNA, zkráceně TR, je speciální typ RNA (ribonukleové kyseliny), která slouží k vytváření a udržování ochranných čepiček na koncích chromozomů zvaných telomery. …
více »Na červech se podařilo studovat tisíce mutací současně
Nová technika editování genů vyvinutá výzkumníky z Oregonské univerzity zkracuje práci, která by dříve trvala roky, na pouhých několik dní. Umožní biologům provádět experimenty, které porovnávají mnoho verzí genu, hledat mutace, které vedou ke specifickým vlastnostem, a sledovat jejich další vývoj. Metody, které umožňují hromadné úpravy genů, jsou již k …
více »Pravěcí lidé po mléku vyrostli
Pití mléka od počátku neolitu vedlo k růstu tělesné hmotnosti i výšky tehdejších lidí. Míněna je tím opravdu konzumace mléka, nikoliv mléčných výrobků jako takových. Růst výšky/hmotnosti nastal tam, kde u lidí došlo ke genetickým změnám umožňujícím bezproblémově trávit mléčný cukr (laktózu) i v dospělém věku. (Terminologicky: zpracovávající enzym je …
více »Mínojci a Mykéňané si brali sestřenice
Sňatky mezi blízkými příbuznými kvůli olivám a vínu? Vědci z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku ve spolupráci s dalšími výzkumníky na základě analýzy starověkých genomů popsali, jak zřejmě vypadala pravidla pro uzavírání manželství i celkové rodinné struktury v době bronzové v Řecku (především mykénské Řecko a mínojská …
více »Vyluštili záhadný genetický kód nově objeveného parazita
Nový druh cizopasníka objevený v plošticích na Turnovsku představuje mimořádný objev. Ukázalo se totiž, že parazit má naprosto nepředvídatelnou a výraznou odchylku od genetického kódu, který je jinak úplně stejný u drtivé většiny organismů včetně člověka. Rozluštění této genetické záhady, o něž se postarali výhradně čeští molekulární biologové především z …
více »Kdy měli lidé v minulosti děti? Otcové byli o více než 7 let starší než matky
Nová metoda analýzy mutací DNA umožňuje určit, v jakém věku měli lidé v minulosti děti. A to během celé existence druhu Homo sapiens, tj. po nějakých 250 000 let. Vědci z Indiana University (Bloomington) uvádějí, že věk, kdy lidé měli děti, byl v průběhu posledních 250 000 let průměrně 26,9 …
více »Moderní lidé mohli mít více neuronů než neandrtálci
Malé genetické rozdíly mohou mít velké následky. Další studie se pokouší vysvětlit rozdíly mezi Homo sapiens a neandrtálci. Předpokládáme, že neandrtálci se Homo sapiens z hlediska kognitivních schopností nevyrovnali. Proč, když měli stejně velký nebo i větší mozek? Logicky protože měli „něco v mozku jinak“. Samozřejmě existují i opačné názory, …
více »