Archiv článků: genetika

Genetická data z orknejské doby bronzové jsou divná

Až dosud se předpokládalo, že Orkneje se od migrací doby bronzové nacházely víceméně stranou a ostrovy byly dále osídleny místní populací, potomky zdejších neolitiků/eneolitiků. Ve zbytku Evropy v té době naopak došlo k rozsáhlým migracím z východu, které byly spojeny s rozšířením indoevropských jazyků (ve střední Evropě toto spadá již …

více »

Sinice s bakteriálním genem dokážou vyrábět ethylen

Ethylen (ethen, etylén) představuje klíčovou surovinu pro výrobu plastů. Je obsažen v zemním plynu, vyrábí se krakováním ropy. Kdybychom ho dokázali ale produkovat fotosyntézou, navíc bychom tím odstraňovali oxid uhličitý (a řekněme, že až se by ethylen nakonec nějak rozložil/spálil, celý proces by byl z hlediska uhlíkové bilance neutrální). Zařídit, …

více »

Editace genů a CRISPR – technologie, která Evropě utekla

Vysoce užitečné vědecké objevy jsou absurdně často – vlastně skoro vždy – doprovázeny bouřlivými diskusemi o tom, kdo si za ně zaslouží uznání. Nikde jinde to neplatí tolik jako u CRISPR, genetického nástroje, který spatřil světlo světa v roce 2012 a slibuje úžasné výsledky v zemědělství i medicíně. Diskusi v …

více »

Po 20 letech přečetli zbývajících 8 % lidského genomu

Kompletní osekvenování lidského genomu bylo sice oznámeno už v roce 2003, ale toto tvrzení platilo jen s určitými výhradami. Asi 8 % genomu ve skutečnosti scházelo, a to především proto, že se skládá z vysoce repetitivních (opakujících se) kusů DNA, které se obtížně analyzují. Tři roky staré vědecké konsorcium T2T …

více »

Deprese a Alzheimerova porucha mohou mít společný základ

Epidemiologické údaje již dlouho spojují depresi s Alzheimerovou chorobou. Nová studie nyní identifikuje společné genetické faktory obou poruch a navíc uvádí, že deprese hraje i roli urychlovače – deprese, respektive větší deprese znamená i rychlejší úpadek paměti při Alzheimerově poruše. Autoři výzkumu provedli celogenomovou asociační studii (GWAS, genome-wide association study), …

více »

Genetická analýza klade původ Avarů na Dálný východ

V archeogenetickém výzkumu vědci analyzovali 66 jedinců z Karpatské kotliny, včetně osmi vůbec nejbohatších avarských hrobů. Multidisciplinární výzkumný tým genetiků, archeologů a historiků z řady institucí z Evropy, Asie a Severní Ameriky, včetně Zuzany Hofmanové z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, získal první lidská genomická data, která …

více »

Tajemství genů určujících pohlaví rostlin

Brněnští vědci zkoumali geny regulující pohlaví rostlin použitím kombinace pokročilých metod sekvenování a bioinformatických analýz s využitím pokročilé environmentální elektronové mikroskopie. Popsali tak dosud neznámé geny, které ovlivňují tvorbu květů a pohlavních orgánů u druhu silenky širolisté. Brno je tradičně známo jako centrum vědy a to nejen díky odkazu Gregora …

více »

Vznik a evoluce genetického kódu

Genetický kód jistě nevznikl najednou ve své současné podobě. Především se zdá pravděpodobné, že ze dvaceti běžných aminokyselin se počátečního formování organického biosvěta účastnila asi jen polovina (Gly, Ala, Asp, Glu, Val, Ser, Ile, Leu, Pro, Thr), zatímco ty ostatní, s odvozenějšími a složitějšími dráhami syntézy, se přidávaly později. Naopak, …

více »

Homo sapiens oproti neandrtálcům lépe snáší oxidační stres

Jeden z dosud opomíjených rozdílů mezi moderními lidmi a neandrtálci má podle nového výzkumu spočívat v proteinech/enzymech, způsobujících odolnost vůči oxidačnímu stresu. Vědci z německého Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii a švédského Karolinska Institutet nyní zkoumali jeden takový enzym, glutathionreduktázu. Ukázali, že u lidí nesoucích neandertálskou variantu je několikanásobně …

více »