Archiv článků: genom

CRISPR má už verzi 3.0

Nová verze velmi univerzálního genového editoru CRISPR už není určena pro vystřihování genů, ani k aktivaci jediného genu, ale hned k regulaci aktivity více genů najednou. Třetí verze CRISPR dokáže přesně zvýšit aktivitu až sedmi genů současně, oproti verzi 2.0 má být účinnější 4-6krát (poznámka: i když těžko říct, co …

více »

Výzkum chromozomů kukuřice může objasnit i příčiny genetických poruch u člověka

B chromozomy jsou černí pasažéři v genetické informaci. Neřídí se Mendelovými zákony dědičnosti, nerozdělí se rovnoměrně do pohlavních buněk. Vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR ve spolupráci s americkými a čínskými kolegy pokročili ve výzkumu B chromozomu u kukuřice a jako první na světě přečetli jeho dědičnou informaci. O …

více »

Překvapení: Neandrtálci sdíleli chromozom Y s Homo sapiens

Ačkoliv neandrtálci byli blízkými příbuznými denisovanů, první analýza neandrtálského chromozomu Y vedla k velmi podivným výsledkům. Úplně první sekvenování neandrtálské DNA bylo provedeno v roce 1997, tehdy šlo jen o kousek mitochondriální DNA. Od té doby se náhoda sešla tak, že všechny dostatečně zachované vzorky DNA vhodné k analýze byly …

více »

Strojové učení pro vyhledávání v genomu

Genomické oblasti, které kódují malé molekuly RNA, vykazují charakteristické vzorce v jejich sekvenci, sekundární struktuře a evoluční konzervaci. Tým bioinformatiků z vědecko-výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity, vedený Panagiotisem Alexiou, nedávno vytvořil nový analytický nástroj pro biomedicínský výzkum s názvem MuStARD. Nástroj využívá moderních metod strojového učení, a to konkrétně populární …

více »

Genom pšenice rozluštěn

Genom pšenice seté, jedné z nejvýznamnějších zemědělských plodin, je rozluštěn. O získání velmi přesné referenční sekvence genomu informovalo Mezinárodní konsorcium pro sekvenování genomu pšenice (IWGSC) v článku v časopise Science. Významnou roli ve výzkumu sehráli vědci olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR, které je součástí Centra regionu …

více »

Velikost genomu ovlivňuje invazivnost rostlin

Buňky s malým obsahem DNA se rychleji replikují, což vede k rychlejšímu růstu. Pracovníci Botanického ústavu AV ČR zjistili, že důležitou vlastností, která rozhoduje o tom, zda jsou rostliny invazní, je velikost jejich genomu. „Pro náš modelový druh, kterým je rákos obecný, jsou výsledky velmi jednoznačné,” řekl vedoucí výzkumného týmu …

více »

Jak se vlastně měří podobnost DNA?

Co znamená, když se řekne, že „Člověk a šimpanz sdílí 98 % svých genů“? Kdybychom chtěli zjistit, jak blízce příbuzná si je jakákoli dvojice druhů, třeba jak jsou si příbuzní ježek a opice, ideálním způsobem, jak to provést, by bylo podívat se na kompletní molekulární „text“ každého genu každého z …

více »

Velký sekvenátor Craig Venter slaví sedmdesátiny

Americký biochemik, genetik a podnikatel Craig Venter, který oslaví 14. října sedmdesátiny, je znám jako jeden z prvních lidí, kteří dokázali osekvenovat lidský genom a také jako první biolog, který vytvořil buňku se syntetickým genomem. Magazín Time ho v letech 2007 a 2008 uvedl mezi 100 nejvlivnějšími lidmi světa. Byl …

více »

Evolučně nejstarší aminokyseliny: glycin, alanin, a co dál?

Představa, že genetický kód se v průběhu času vyvíjel, je podporována řadou důkazů. Při bližším pohledu na kód zjistíme, že je vytvořen tak, aby byl minimalizován dopad případných chyb, tedy mutací, v DNA. To znamená, že v mnoha případech záměna nukleotidu v kodonu nevede k záměně aminokyseliny v odpovídajícím proteinu. …

více »

Genetický plán pšenice

Plán dědičné informace pšenice publikovalo 18. července 2014 v prestižním vědeckém časopise Science Mezinárodní konsorcium pro sekvenování genomu pšenice (IWGSC). Vědci sdružení v konsorciu popsali strukturu dědičné informace této plodiny a zásadním způsobem přispěli k porozumění evoluci nejvíce pěstované obiloviny na světě, která hraje klíčovou roli ve výživě lidstva. Genetický …

více »