Rekonstrukce neandrtálce z Le Moustier, Gary Todd. Výřez. Zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain.

Způsobil vyhynutí neandrtálců sex?

Aneb proč v genomech neandrtálců nenacházíme geny Homo sapiens.

Titulek článku samozřejmě neznamená, že by neandrtálci třeba pro samou erotománii zanedbávali obživu, ani že by se jim staly osudné sexuálně přenosné choroby. Nová teorie nadhazuje možnost, že za vymizením neandrtálců stojí sex s Homo sapiens.
Podle celé studie (hlavní autoři Chris Stringer a Lucile Crété z Natural History Museum, publikováno v PaleoAnthropology) má jít o to, že tím, že se neandrtálci křížili i s Homo sapiens, se méně křížili „sami se sebou“, a to vedlo k dalšímu snižování jejich populace.
V 32 zatím zpracovaných genomech neandrtálců není ani stopy po genech Homo sapiens – ve srovnání s tím, že moderní neafričtí lidé mají v genomech až 2 % neandrtálské DNA. (Poznámka: samozřejmě má smysl takto zkoumat genomy moderních neandrtálců z oblastí, kde ke křížení mohlo docházet, nicméně zmíněné genomy mají převážně pocházet z doby před 40–60 tisíci let, takže v tom problém přímo není.) Pochopitelně může jít o náhodu a v dalších genomech neandrtálců se zjistí něco jiného. Ale když ne?
Nevíme, za jakých okolností docházelo k sexuálním interakcím mezi Homo sapiens a neandrtálci, zda třeba byla spojena s násilnými střety skupin – nakonec ale velmi různorodé to bylo v minulosti i při míšení různých populací Homo sapiens. Představme si třeba model, že by Homo sapiens neandrtálce vybíjeli, ovšem do své skupiny začleňovali zbylé mladé ženy; takto skutečně někdy smíšené populace vznikají spíše z mužů – nájezdníků a původních žen. Jenomže mitochondriální DNA neandrtálců má v sobě Homo sapiens naopak málo.
Zde je třeba dodat, že ovšem populace Homo sapiens jsou mezi sebou normálně křižitelné, bez nějaké biologické bariéry. U neandrtálců a Homo sapiens už tomu tak být nemuselo a asi ani nebylo, životaschopnost hybridů byla nejspíš nižší. Hybridi mužského pohlaví byli také zřejmě méně plodní než ženy, analogicky s jinými „mezidruhovými hybridy“ savců (zase souvisí mj. s tím, že samci s malým chromozomem Y nemají náhradní sadu genů pro chromozom X). Z toho by ale zase vycházelo, že mitochondriální DNA od neandrtálců budeme mít spíš relativně víc.
V rámci nové studie se tedy jako vysvětlení uvádí, že bariéra mohla být asymetrická už při samotném sexu. Plodná mohla být pouze kombinace neandrtálec – žena Homo sapiens, nikoliv naopak (nebo alespoň zde byla biologická bariéra mnohem vyšší).

Chris Stringer et al, Mapping Interactions of H. neanderthalensis and Homo sapiens from the Fossil and Genetic Records, PaleoAnthropology (2022). DOI: 10.48738/2022.iss2.130
Zdroj: Natural History Museum / Phys.org a další

Poznámky PH:
Jakýsi smysl to celé dává (i když opravdu jen jakýsi, řekl bych :-)): předpokládejme, že žena Homo sapiens nejspíš své děti vychovávala ve skupině Homo sapiens. Děti se pak zde křížily dále. Naopak neandrtálka neotěhotněla, tím se geny Homo sapiens mezi neandrtálce nedostaly. To ovšem předpokládáme, že sex byl znásilněním při náhodném setkání nebo jednorázovou romancí, po které se oba jedinci zase vydali každý po svých do své původní skupiny. Kdyby docházelo k přátelskému míšení skupin, to by mělo např. spíše podobu toho, že by ženy odcházely do tlup „druhého druhu“, což zase znamená jiný výsledek (ženy Homo sapiens by rodily děti mezi neandrtálci, a tudíž…).
Další věc – vznik hybridů nějak korespondoval s tím, že se narodilo méně dětí „čistě v rámci příslušného druhu“. Neandrtálců bylo málo, nacházeli se možná stejně na pokraji vymření, čili i taková drobná změna jako určitý podíl méně životaschopných hybridů mezi potomky by mohla způsobit jejich vymření, alespoň jako samostatného druhu. To má asi zhruba tvrdit studie výše. (Ono ale ještě z jiného pohledu: 2 % z neafrických populací Homo sapiens znamená, že neandrtálských genů je dnes na světě mnohem více než kdykoliv minulosti; takto bráno setkání s Homo sapiens naopak ve výsledku způsobilo obrovskou expanzi/rozmach neandrtálců, respektive jejich genů.)
Především je třeba vzít v úvahu následující: evropské populace neobsahují více neandrtálských genů. To znamená, že po příchodu Homo sapiens do Evropy už žádné křížení zřejmě nenastávalo. Jsou-li analyzované genomy pozdních neandrtálců z Evropy, pak je tedy jen logické, že geny Homo sapiens v nich nenajdeme – a nic dalšího to neznamená. (Celé si to lze představit třeba tak, že ke křížení s Homo sapiens docházelo na Blízkém východě před cca 100 až 60 tisíci lety, kdy se hranice mezi oběma druhy různě posouvaly sem a tam spolu s výkyvy klimatu, první migrace Homo sapiens z Afriky nebyla moc úspěšná apod. Naopak v Evropě už pak Homo sapiens neandrtálce celkem rychle vytlačili, už třeba začali používat nějaké vyspělejší technologie a měli tím jasnou výhodu. Otázka zní: co najdeme v genomech neandrtálců z příslušného období na Blízkém východě?)
Samozřejmě podobnou analýzu a úvahy lze vztáhnout i k denisovanům, ale tam původních genomů máme ještě méně. A nakonec doklad hybridizace máme i mezi neandrtálci a denisovany.

Kamenné nástroje a kultura, jak to spolu souvisí?

Nejstarší kamenné nástroje jsou staré 2,6 milionu let. Jejich vznik se většinou spojuje s kulturou …

3 comments

  1. Napadlo někoho, že dítě zplozené při nájezdu homoušů na neandrtálce mohlo být později zabito, protože bylo považováno za slabé či neduživé? Ostatně ve Spartě se tohle dělo ještě docela nedávno (60 nebo 3 tisíce let sem tam).

  2. Pavel Houser

    no, naopak zase by to mohlo byt kvuli tomu, ze vypadalo nejak osklive, deformovane? cili zase – proc ta asymetrie? mozna – mozna byla ruzna rychlost dospivani, doba kojeni apod.? (takze treba by se tim umrtnost hybridu zvysovala nejak asymetricky, prednostne ve skupine neandrtalcu?)

  3. Jste dobrej pane Housere, Váš dodatek naprosto profi, skoro mu nerozumím!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close