Archiv článků: geologie

Vzorky přivezené z Měsíce zpět na Zemi při misích Apollo jsou spojeny s jednou záhadou. Některé z hornin totiž vznikly v přítomnosti silného magnetického pole, svou intenzitou srovnatelného s pozemským. Měsíc dnes ale magnetické pole nemá a těleso o velikosti Měsíce by obecně mělo být schopné vytvořit jen slabé magnetické …

Nová data mají ukazovat na úzkou souvislost mezi podílem organické hmoty pohřbené v sedimentech a změnami ve výskytu supernov. Tato souvislost je patrná v průběhu posledních 3,5 miliardy let a podrobněji zdokumentovaná během předchozích 500 milionů let. Spojitost má být podle nové studie výsledkem toho, že supernovy ovlivňují pozemské klima. …

Mlynská dolina v Bratislave bola v treťohorách ukrytá pod hladinou obrovského jazera. Obývali ho lastúrniky, lastúrničky a iné živočíchy typické pre morské pobrežia s prítokom sladkej vody z potokov. Vyplýva to zo štúdie geológov z Univerzity Komenského v Bratislave a Slovenskej akadémie vied, uverejnenej v „open access“ časopise Rivista Italiana …

V místech nalezišť uhlovodíků je tzv. úhel napětí (gravitační charakteristika) jednostranně orientován. Astronomie a astrofyzika je typickým příkladem tzv. základního výzkumu. Zkoumá vesmír, ale bezprostředně se její výzkum neaplikuje do oblastí běžného života (resp. mnohem později, kdy např. dnes létáme do vesmíru díky Keplerovým zákonům formulovaným před 400 roky). V …

Pro stabilní obyvatelnost Země mají klíčový význam dva geologické procesy: uhličitano-křemičitanový cyklus a desková tektonika. Měli bychom k tomu přihlížet i při odhadech pravděpodobnosti života na terestrických exoplanetách. První krok uhličitano-křemičitanového cyklu spočívá v tom, že oxid uhličitý se z atmosféry odstraňuje reakcí s vodní párou za vzniku kyseliny uhličité, …

Nový výzkum tvrdí, že průzkumníci Marsu pátrající zde po stopách dávného života by mohli být oklamáni vzorky podobnými fosiliím, které ale vznikly vznikly nebiologickými chemickými procesy. Astrobiologové z univerzit v Edinburghu a Oxfordu se nyní pokusili o výčet takových reakcí, které mohly v horninách na Marsu vytvořit usazeniny podobné životu. …

Místa po dopadech meteoritů, krátery, podléhají erozi a často je těžké taková místa identifikovat. Tým doc. Günthera Kletetschky z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy přišel na to jak „zmizelá“ místa identifikovat podle hornin, co ztratily svůj přirozený magnetismus. Před pěti lety, v roce 2016, se v Santa Fe v Novém Mexiku …

Plus navíc by nás tyto informace mohly uklidnit při obavách z toho, jak je dnes magnetické pole relativně slabé. Nový výzkum analyzuje kolísání magnetického pole na Blízkém východě mezi lety 8000–6000 př. n. l. Získá tak archeologie novou metodu datování? Vědci z Tel Aviv University, Istituto Nazionale di Geofisica e …

Po celém světě je mnoho geologických útvarů, do nichž by bylo možné uložit množství CO2 odpovídající jeho průmyslovým emisím za několik stovek let. Jedním ze stěžejních nástrojů v boji proti klimatické změně by se mohlo stát ukládání oxidu uhličitého (CO2) vyprodukovaného lidskou činností pod zem. Chytré řešení zamezí úniku tohoto …

Vysoké teploty a tlaky v zemském plášti přeměňují minerály bohaté na uhlík na diamant. Uhlík se ale může dostat ještě níž, až na rozhraní spodního pláště a jádra. Z této oblasti dosud nebyl přímo získán žádný vzorek, nicméně nové simulace naznačují, že by zde dokonce mohly existovat opět uhličitany. Během …