Sciencemag.cz
Mlynská dolina v Bratislave bola v treťohorách ukrytá pod hladinou obrovského jazera. Obývali ho lastúrniky, lastúrničky a iné živočíchy typické pre morské pobrežia s prítokom sladkej vody z potokov. Vyplýva to zo štúdie geológov z Univerzity Komenského v Bratislave a Slovenskej akadémie vied, uverejnenej v „open access“ časopise Rivista Italiana …
více »Může astronomie pomoc s hledáním nalezišť ropy a plynu? Může
V místech nalezišť uhlovodíků je tzv. úhel napětí (gravitační charakteristika) jednostranně orientován. Astronomie a astrofyzika je typickým příkladem tzv. základního výzkumu. Zkoumá vesmír, ale bezprostředně se její výzkum neaplikuje do oblastí běžného života (resp. mnohem později, kdy např. dnes létáme do vesmíru díky Keplerovým zákonům formulovaným před 400 roky). V …
více »Cykly uhlíku a křemíku na exoplanetách mohou naznačit jejich obyvatelnost
Pro stabilní obyvatelnost Země mají klíčový význam dva geologické procesy: uhličitano-křemičitanový cyklus a desková tektonika. Měli bychom k tomu přihlížet i při odhadech pravděpodobnosti života na terestrických exoplanetách. První krok uhličitano-křemičitanového cyklu spočívá v tom, že oxid uhličitý se z atmosféry odstraňuje reakcí s vodní párou za vzniku kyseliny uhličité, …
více »Fosilie na Marsu – jaké falešné důkazy života můžeme očekávat?
Nový výzkum tvrdí, že průzkumníci Marsu pátrající zde po stopách dávného života by mohli být oklamáni vzorky podobnými fosiliím, které ale vznikly vznikly nebiologickými chemickými procesy. Astrobiologové z univerzit v Edinburghu a Oxfordu se nyní pokusili o výčet takových reakcí, které mohly v horninách na Marsu vytvořit usazeniny podobné životu. …
více »Zmizení magnetismu z míst, kam dopadl meteorit
Místa po dopadech meteoritů, krátery, podléhají erozi a často je těžké taková místa identifikovat. Tým doc. Günthera Kletetschky z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy přišel na to jak „zmizelá“ místa identifikovat podle hornin, co ztratily svůj přirozený magnetismus. Před pěti lety, v roce 2016, se v Santa Fe v Novém Mexiku …
více »Kolísání magnetického pole dává archeologům novou metodu datování
Plus navíc by nás tyto informace mohly uklidnit při obavách z toho, jak je dnes magnetické pole relativně slabé. Nový výzkum analyzuje kolísání magnetického pole na Blízkém východě mezi lety 8000–6000 př. n. l. Získá tak archeologie novou metodu datování? Vědci z Tel Aviv University, Istituto Nazionale di Geofisica e …
více »Česko-norský pilotní projekt ukládání CO2 pod zem
Po celém světě je mnoho geologických útvarů, do nichž by bylo možné uložit množství CO2 odpovídající jeho průmyslovým emisím za několik stovek let. Jedním ze stěžejních nástrojů v boji proti klimatické změně by se mohlo stát ukládání oxidu uhličitého (CO2) vyprodukovaného lidskou činností pod zem. Chytré řešení zamezí úniku tohoto …
více »Uhlík pod zemským pláštěm: není všechno diamant
Vysoké teploty a tlaky v zemském plášti přeměňují minerály bohaté na uhlík na diamant. Uhlík se ale může dostat ještě níž, až na rozhraní spodního pláště a jádra. Z této oblasti dosud nebyl přímo získán žádný vzorek, nicméně nové simulace naznačují, že by zde dokonce mohly existovat opět uhličitany. Během …
více »Experiment Biorock: bakterie mohou ve vesmíru těžit i vanad
Myšlenka využívat pro těžbu ve vesmíru bakterie není nijak nová. Při dopravě se zde počítá každý gram, sofistikovanější technologie tedy bude výhodnější než obří těžební stroje. Navíc s pomocí bakterií se již celkem běžně získává na Zemi měď a zlato, i když se jedná až o zpracování horniny (extrakci kovu). …
více »Proč se zlato vyskytuje vedle arsenu
Jaká je vůbec příčina, že se někde koncentrují ložiska zlata? Zlato je nereaktivní, a mohlo by být tedy v zemské kůře rozptýleno rovnoměrně. Mezinárodní skupina geochemiků nyní dává vznik zlatých ložisek do souvislosti s arsenem. Což by dále vysvětlovalo, proč otrava arsenem pronásledovala zlatokopy i další lidi, kteří v minulosti …
více »