V oblasti mohlo docházet k hydrotermálním procesům, během kterých proudila k povrchu Marsu směs horké vody a rozpuštěných chemických látek. Jedním z nejvýraznějších útvarů na povrchu Marsu je obrovská štítová sopka Olympus Mons tyčící se 26 kilometrů nad okolní pláně v oblasti Tharsis – v rozsáhlé sopečně-tektonické provincii dosahující svými rozměry velikosti …
více »Doba ledová: byly horské ledovce v Jizerských horách?
Území České republiky bylo během čtvrtohor součástí převážně nezaledněné oblasti mezi pevninským ledovcem na severu a rozsáhle zaledněnými Alpami na jihu. Nicméně se ukazuje, že zalednění Českého masívu mohlo mít větší rozsah, než se předpokládalo. Indicie o zalednění Jizerských hor přinášejí geomorfologové Katedry fyzické geografie a geoekologie PřF UK společně …
více »Povrch Titanu se podobá spíše Marsu než Zemi
Titan je dnes podle všeho jediným dalším tělesem sluneční soustavy, na jehož povrchu tečou řeky a nacházejí se jezera – i když převážně z metanu (kapalné mohou na povrchu být i další lehké uhlovodíky). V minulosti tekly řeky (vody) také na Marsu. Podobá se Titan spíše Zemi nebo Marsu? Vědci …
více »Dávný obří sesuv půdy v Austrálii
Stopy po mohutném podmořském sesuvu půdy, který mohl před 300.000 lety vyvolat obří vlny cunami, byly nalezeny nedaleko australského pobřeží. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na australské vědce. Sesuv pevninského svahu byl náhodně odhalen v oblasti Velkého bariérového útesu, kde vědci v současnosti provádějí trojrozměrné mapování mořského …
více »Křivoklátsko a historie výroby kyseliny sírové
Zlatavý minerál pyrit, jehož polohy se místy vyskytují v proterozoických horninách, je chemicky disulfid železa. Dříve označoval také jako kyz železný. Břidlicím s pyritem se proto tradičně říkalo kyzové břidlice. Obohacení pyritem v břidlicích dosahuje někde jen několika, ale jinde dokonce desítek procent celé horniny. V blízkém okolí těles podmořských vulkanitů, spilitů, jsou …
více »Nejstarší důkaz života – stromatolity staré 3,7 miliardy let
Australští vědci objevili v nově odtátém terénu Grónska dosud nejstarší zkamenělé pozůstatky života. Zkameněliny tvoří mikrobi, kteří planetu obývali již před 3,7 miliardou let, uvedli Australané v aktuálním vydání odborného žurnálu Nature. Objev podle nich ukazuje, že život se na Zemi mohl zformovat dříve a jednodušeji, než se dosud myslelo. …
více »Spižírny z kambria: Zásoby si vytvářejí i mořští červi
V usazeninách pravěkých moří se často se nacházejí tunely a různě tvarované dutiny vytvořené zřejmě nějakým červem. Tyto dutiny pak byly vyplněné kalem s velkým podílem mrtvolek jednobuněčných mikroskopických organismů. Donedávna se většina specialistů domnívala, že tunely a deskovitá tělíska jsou vesměs pozůstatkem po projídání bahna na dně. Alfred Uchman …
více »Atmosferický tlak na dávné Zemi byl poloviční
Jak vypadala atmosféra dávné Země? Pořádně nevíme, respektive shoda panuje asi jen v tom, že zde prakticky chyběl kyslík a plno bylo naopak oxidu uhličitého. Na množství metanu, čpavku nebo dusíku či kyanovodíku už panují různé názory. Ale jak to bylo před miliardami let s atmosferickým tlakem? Srovnání s dalšími …
více »Země mohla mít víc magnetických pólů
Magnetické pole Země pokládáme za důležitý faktor podporující existenci života. Povrch je tak chráněn před nabitými částicemi směřujícími z kosmu. Na okraj: Při podrobnějším rozboru se ovšem záležitost ukazuje být trochu složitější. Předpokládáme např., že Země se občas přepóluje a tento proces je provázen vypnutím magnetického pole. Bude tedy spojen …
více »Příbramit, nový minerál z uranové šachty
Mezinárodní komise uznala objev nového minerálu na Příbramsku. Dosud neznámý minerál, který v roce 2007 našel geolog na haldě v bývalém příbramském uranovém revíru, dostal název Příbramit. Objev uznala mezinárodní komise ve Stockholmu, která zároveň souhlasila s navrženým názvem, řekl ČTK ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl. Expemplář našel na …
více »