Sciencemag.cz
Doporučujeme
V hloubce 550 km pod povrchem vznikly diamanty, v nichž se podařilo objevit sloučeniny trojmocného železa víceméně odpovídající běžné rzi. V prostředí kyslíkové atmosféry na zemském povrchu je taková forma železa nejčastější, ale tak hluboko v zemském plášti bychom očekávali železo kovové, maximálně ještě dvojmocné. Přitom nález zřejmě není ojedinělý.
Kde se trojmocné železo vzalo? Jeden z autorů studie Thomas Stachel z University of Alberta za nejpravděpodobnější oxidační činidlo považuje uhličitany, které se hluboko do zemského pláště mohly dostat s poklesem vrstev na mořském dně. (Poznámka PH: A uhlík by se pak mohl redukovat třeba právě na ten diamant? Tedy cca opačná oxidačně-redukční reakce, než probíhá při tavení železa z rud?)
Stachel dodává v této souvislosti ještě jednu zajímavost – proud uhličitanů do pláště znamená, že globální cyklus uhlíku zasahuje až sem. Uhlík jednou pohřbený např. na mořské dno a zde překrytý a vyřazený z biologických cyklů může klesat ještě hlouběji a zůstat zde i miliardy let. Nakonec podobné děje/chemické reakce mohou probíhat i níže v plášti nebo dokonce na hranicích pláště a jádra.
Výsledky (první autorka Ekaterina S. Kiseeva z University of Oxford) byly publikovány v Nature Geoscience.
Zdroj: Phys.org a další
Poznámky:
Samozřejmě při cíleném pohřbívání uhlíku někde v zemské kůře/pode dnem oceánu nám může být celkem jedno, zda tam zůstane milion nebo miliardu let.
Ad existence oxidovaného železa tak hluboko v Zemi – hraje to nějakou roli pro bakterie žijící v kůře? Těm by asi nejvíce vyhovovalo dvojmocné železo. V oceánu tato forma železa (její nedostatek) limituje růst biomasy, viz i pokusy moře železem „hnojit“, aby zde mohlo žít více fotosyntetizujícího planktonu.
