Archiv článků: gravitační vlny

Výzkumníci z University of Western Australia sestrojili detektor, který má pomocí křemene zaznamenávat vysokofrekvenční gravitační vlny. Během prvních 153 dnů provozu byly zachyceny dvě události, které by v zásadě mohly být vysokofrekvenčními gravitačními vlnami; takové se jinak dosud detekovat nepodařilo. Tyto vlny mohly být vytvořeny prvotní (primordiální, z raného vesmíru …

Gravitační vlny dosud detekujeme pouze při srážkách neutronových hvězd a/nebo černých děr, což jsou události extrémní a výjimečné. Vědci nově navrhují, že by to mohlo jít i ze samotného otáčení určitého typu neutronových hvězd; i to prý stačí vyvolat dostatečně intenzivní poruchy ve struktuře prostoročasu. Tým, v němž jsou zastoupeni …

Přesněji řečeno jde o celkovou plochu horizontu/ů událostí. Při veškerých změnách černých děr by měla plocha horizontu růst (nebo se alespoň nezmenšovat), analogicky jako roste entropie. To je celkem jasné při pádu „normálního“ předmětu do černé díry (černá díra se zvětší, tudíž i plocha horizontu), méně jasné ovšem v případě …

Gravitační vlny jsou slabé a obtížně detekovatelné, na rozdíl od elektromagnetického záření ovšem mnohem snáze procházejí hmotou. Dalo by se říct, že vesmír je pro ně průhledný. Astronomie sledující vesmír pomocí gravitačních vln proto potenciálně představuje mocný nástroj, její využití je ale teprve v počátcích. Chováním gravitačních vln si dosud …

Událost GW190814 byla v roce 2019 zaznamenána pomocí gravitačních vln na detektoru LIGO-Virgin. Černá díra o hmotnosti asi 23 Sluncí při této události pohltila svého společníka v binárním systému. Co byla ale zač druhá hvězda s hmotností 2,6 Slunce? Šlo by o nejtěžší známou neutronovou hvězdu nebo naopak nejlehčí známou …

Astrofyzikové opakovaně narážejí na problém s určením konkrétní hodnoty Hubbleovy konstanty, která odpovídá rychlosti rozpínání vesmíru. Jak se zde již opakovaně popisovalo, různé metody dávají odlišné výsledky. Ne sice fatálně různé, celkový kosmologický pohled na vesmír to nemění, ale je to prostě záhada a ukazuje to, že zde něčemu nerozumíme. …

Vznik vln mohla způsobit fázová změna nebo temná hmota v podobě velmi lehkých axionů. V rámci projektu NANOGrav (North American Nanohertz Observatory for Gravitational Waves) se údajně poprvé podařilo detekovat gravitační vlny o velmi nízké frekvenci/vysoké vlnové délce. Pedro Schwaller a Wolfram Ratzinger z Univerzity v Mohuči se domnívají, že …

Alespoň podle nové teorie by událost GW190521 detekovaná podle gravitačních vln nemusela odpovídat fúzi černých děr, ale objektů ještě exotičtějších. V květnu 2019 zaznamenaly detektory LIGO a VIRGO gravitační vlny, které odpovídaly fúzi dvou černých děr o hmotnostech asi 85 a 66 Sluncí. Výsledně vznikla černá díra o hmotnosti přes …

Standardní sirény představují nový způsob měření vzdáleností ve vesmíru – jde o obdobu standardních svíček (cefeidy nebo supernovy typu Ia, u nichž předpokládáme, že známe jejich jasnost u zdroje, takže podle poklesu dokážeme určit vzdálenost). Nedaly by se použít i při určování/měření/počítání Hubbleovy konstanty? Jak známo, Hubbleova konstanta, která odpovídá …

Kupa galaxií Abell 2261 je od Země vzdálena asi 2,7 miliardy světelných let. Ve středu této kupy sídlí obrovská eliptická galaxie a v jejím středu by se logicky měla nacházet obří černá díra. A to skutečně pořádně velká, protože velikost centrální černé díry by obvykle odpovídá hmotnosti galaxie: horní hranice …