Archiv článků: historie

Rozklad vs. kolaps

Nyní tedy učiníme prvý krok k tomu, abychom pochopili rozdíl mezi společnostmi, které se pomalu rozkládají, a těmi, které rychle kolabují. Příklady společností prvého typu jsou byzantská a osmanská říše. Obě postupně ztrácely moc a území ve prospěch svých konkurentů. Během tohoto procesu nedošlo k žádnému kolapsu – k žádné náhlé ztrátě složitosti …

více »

Zmenšování lidského mozku se nepotvrdilo

O podivném výzkumu, dle kterého se měl lidský mozek začít zmenšovat asi před 3 000 lety, se zde již psalo. Autoři tuto teorii dávali do souvislosti s tím, jak lidé získávali přístup k „externím“ znalostem a nemuseli je už sami uchovávat v hlavě. A to jak díky písmu, tak spolu …

více »

Úspěšná amputace nohy provedená v hlubokém paleolitu

Archeologové zjistili, že na Borneu tehdejší lovci a sběrači před 31 000 lety provedli úspěšnou amputace třetiny levé nohy. Má jít o nejstarší doklad operace tohoto typu. Pacient (pohlaví z dochovaných pozůstatku těžko určit) zákrok přežil a žil pak ještě dalších 6–9 let, alespoň podle analýzy zubní skloviny. Zemřel asi …

více »

Rudý obr Betelgeuze byl před 2 000 lety žlutý

Podle analýzy starověkých pozorování oblohy byla hvězda Betelgeuze v době přelomu letopočtu žluotooranžová. Z toho lze i odhadnout, kdy se tato hvězda v souhvězdí Oriona změní na supernovu – což byla nedávno značně medializovaná otázka vzhledem k zaznamenanému stmívání (slábnutí jasu) hvězdy. Astrofyzikům z Univerzity Friedricha Schillera v německé Jeně …

více »

Mohyla z Lousiany je nejstarší stavbou v Americe

Mohyla (mound) v kampusu Louisiana State University je zřejmě nejstarší lidskou stavbou v Severní Americe. Vědci prozkoumali 2 mohyly vzdálené vysoké asi 6 metrů a zjistili, že stavba té starší z nich začala kolem roku 9000 př. n. l. Radiokarbonová analýza ukázala, že oba objekty za sebou mají složitou historii. …

více »

Jak Sparťané a Athéňané obléhali města

První řecké katapulty údajně vznikly na Sicílii až na přelomu 5. a 4. století, odborníci se však neshodují na tom, zda šlo o stroje tenzní (tedy jakési primitivní kuše, gastrafetai), nebo torzní. Z doby peloponnéské války máme zprávy o stovce obléhání, což je zhruba třikrát vyšší číslo než z předchozích …

více »

Bývaly římské hrací kostky cinknuté?

Římané s oblibou házeli šestistěnnými kostkami při hře taberna podobné vrhcábům. Kostky byly vyrobeny z kostí (v češtině i viz název), mohly být dřevěné (ty se však dochovaly s menší pravděpodobností), kovové nebo keramické. Na stěnách kostek byly vyznačeny číslice, podobně jako dnes u našich kostek obvykle ve formě počtu …

více »

Zánik babylonské kultury

Na rozdíl od Egypta se babylonská písemná kultura, kterou mnozí lidé v minulosti přijali, nedokázala do helénistického světa začlenit. Helénističtí vládcové se proslavili svými velikými knihovnami, z nichž nejznámější je alexandrijská knihovna v ptolemaiovském Egyptě, jež vynikla jako hlavní depozitář řecké literatury a učenosti. Seleukovci rovněž zřídili v pozdním třetím …

více »

Slepice byly domestikovány později, než se myslelo

Otázka domestikace slepic zajímá nejspíš méně lidí než obdobný proces u psů, koček či koní. Přitom ovšem slepice/kuře/kur je dnes celosvětově jedním z nejpočetnějších zvířat. Bez ohledu na diskutabilní kvalitu života domestikovaných kurů je tento druh z hlediska schopnosti rozmnožit své geny krajně úspěšný. Podle nové studie souvisí chov kura …

více »