Archiv článků: historie

Pokud bychom chtěli někde hledat opravdové pralesy s velmi dlouhou kontinuitou až někam do středního holocénu, byly by to nejspíše suťové lesy na prudkých, nedostupných svazích. Období mezi kolapsem keltské (laténské) civilizace na přelomu starého a nového letopočtu a vznikem prvních historických státních útvarů na našem území v 9. a …

Za Augusta římské legie táhly proti Marobudovi a nejspíš dospěly až někam do středních Čech. Posléze Římané měli předsunuté základny na jižní Moravě (Mušov), římský tábor se našel u Olomouce. Přesto ale v samotných Čechách máme především ze starší doby římské římských památek jen minimum, vlastně římská kultura se na …

Kultury existující v oblastech, kde bývá polární záře běžně k vidění, nepatřily zrovna k průkopníkům písma. Kdy tedy někdo poprvé napsal o polární záři? Takovou zmínkou má být pozorování jednoho nebeského jevu zmíněné ve starověkém čínském textu; další záznam dosud považovaný za nejstarší je mladší o přibližně tři století. Uvádějí …

Nejstarší města, státy i „civilizace“ známe v oblastech s předchozím intenzivním zemědělstvím. Podle nové teorie to ale nestačilo, protože není plodina jako plodina. Přesněji řečeno, obilniny (zrna) měla v tomto ohledu fungovat jinak než okopaniny (hlízy). Tolik alespoň dle výzkumu z University of Warwick, Hebrew University of Jerusalem, Reichman University, …

Starověká Mezopotámie i civilizace v údolí Indu byly městské civilizace s velkými, hustě osídlenými a plánovanými městy. Jak se obě oblasti od sebe z hlediska urbanizace lišily? Nová práce se soustředí na období asi 3000–2000 př. n. l., sleduje proces urbanizace ve vztahu k počtu obyvatel, rozloze sídlišť, geografické poloze …

Stavební činnost v českých zemích ovlivňovaly negativně především válečné konflikty, méně často už epidemie nebo hladomory. Největší pokles stavební činnosti spadá do období kolem třicetileté války (1618-1648) a let 1730-1780, tedy do období, kdy na našem území vládla zejména Marie Terezie. Naopak zvýšenou stavební aktivitu zaznamenali vědci ve 20. letech …

V archeogenetickém výzkumu vědci analyzovali 66 jedinců z Karpatské kotliny, včetně osmi vůbec nejbohatších avarských hrobů. Multidisciplinární výzkumný tým genetiků, archeologů a historiků z řady institucí z Evropy, Asie a Severní Ameriky, včetně Zuzany Hofmanové z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, získal první lidská genomická data, která …

„Všichni víme“, že osídlení Vikingů v Grónsku zaniklo někdy na počátku 15. století kvůli postupujícímu ochlazení. Nový výzkum vedený Massachusettskou univerzitou v Amherstu (hlavní autor studie Boyang Zhao) však dospěl k jinému závěru. Viníkem nebyly klesající teploty, ale sucho. Tento názor je založen na výzkumu pouze jedné z oblastí vikingského …

Slavná sumerská Standarta z Uru, aktuálně umístěná v Londýnském muzeu, znázorňuje vojenské využití zvířat neznámého druhu. Ta zde táhnou bojové čtyřkolové vozy, a to nejen na bojiště (jako v Iliadě, kde ale bojovníci před samotným soubojem většinou z vozu sestupovali a bojovali pěšky), ale zřejmě i přímo v bitvě. Na …

To, že Stonehenge mohlo hrát roli jakéhosi kalendáře, se předpokládá už dlouho. Orientace související se slunovraty je evidentní (takže památka i dnes láká všemožné potřeštěnce k příslušným „oslavám“). Nový výzkum nyní ale ukázal, jak by mohl monument odpovídat „kalendáři jako celku“. Timothy Darvill z Bournemouth University vyšel z toho, že …