Skutečně větší míru násilných střetů mezi lidmi přinesl až neolit? Lze o tom pochybovat. Samozřejmě záleží na tom, jak si válku definujeme – nejspíš prostě tak, že se jedná o násilný střet, do něhož se zapojí větší množství lidí, eventuálně navíc nějak organizovaně a s cílem protivníka usmrtit (spontánně vzniklá …
více »Krvavý neolit
Neolit a eneolit byl v Evropě – celkem v rozporu s dřívějším přesvědčením – obdobím značně násilným. Podle nově provedené studie více než desetina kosterních pozůstatků více než 2 300 raných zemědělců ze 180 lokalit z období cca 6 000 až 2 000 př. n. l. vykazuje zranění způsobená zbraněmi. …
více »Piktové byli prostě Keltové
Piktové obývající jižní Skotsko byli tradičně pokládáni za dost záhadný národ. Obvykle se řadili ke Keltům, ale nechyběly ani názory, že jde o potomky původního předindoevropského obyvatelstva (což se úplně nevylučuje, protože „Keltové“ je kategorie především jazyková; o jazyce Piktů nevíme každopádně skoro nic). Navíc podle některých historických zdrojů (středověká …
více »První máj: studie historicko-antropologická
1. duben a 1. máj. Apríl se zde nějak opomněl, tedy něco ke svátku práce a lásky. Práce (dnes většinou míněno negativně) prý člověka potkala až s neolitem (jako by třeba pronásledování mamuta bylo sportovní kratochvílí). Z určitých důvodů dnes v odborné literatuře převládá přesvědčení, že před zemědělstvím panoval málem …
více »Na výstavě Od pravěku ke fraku je k vidění virtuální historický šatník
Unikátní 3D prezentaci digitálních modelů textilních sbírkových předmětů připravilo sdružení CESNET ve spolupráci s Muzeem města Prahy, Fakultou elektrotechnickou ČVUT a společností improtech. Modely jsou k vidění v informačním kiosku, který je součástí právě otevřené výstavy o historii oděvů Od pravěku ke fraku. Pořádá ji Muzeum města Prahy v Domě U Zlatého …
více »Proč šlechtici nejedli cibuli
Zatímco pro zdraví rolníků byl podle dobových představ vedle chleba vhodný pór, cibule, řepa, šlechtici považovali konzumaci těchto poživatin za zdravotně nebezpečnou. Raný novověk bývá díky stoupajícímu množství písemných záznamů různých demografických jevů označován za tzv. protostatistické období. K nejdůležitějším písemným pramenům patří berní rejstříky, poddanské seznamy a církevní matriky. …
více »S domestikací banánovníku je to ještě složitější
Dnes se pěstuje mnoho (pod)druhů banánovníků, s plody sladkými i škrobovitými. Ročně se sklidí asi 100 miliard banánů v hodnotě 8 miliard dolarů. Domestikace banánovníků je velmi složité téma. Zajímá nás to i proto, že některé z „divokých“ (pod)druhů by mohly sloužit jako zdroj genů potřebných pro pěstované odrůdy, především …
více »Náboženství a bůh mezer: vysvětluje se příroda, nebo společnost?
Existuje celá řada evolučních pohledů na náboženství, od paranoidní intencionality (za vším je nějaká vůle) až po čistě parazitické memy snažící se pouze o kopírování sebe sama. Vysvětlovat je třeba jak původ náboženství, tak i to, že přetrvalo, i když se s proměnami. Následující text se bude zabývat pouze jednou …
více »Obchod a směna existovaly ve všech kulturách
Zvláštní formou směny býval tichý obchod, kdy jedna skupina osob přinese na určenou mýtinu zboží, pak odejde… Lidé si pořizují své majetky nejen vlastní výrobou, ale též výměnou za jiné produkty či aktivity, v novějších dobách již přímo koupí za peníze. Ovšem i řada přírodních národů měla nějakou stanovenou „ceninu“: …
více »Stonehenge žádným přesným kalendářem nebylo
Stonehenge ukazuje, že jeho stavitelé měli zájem o pohyb Slunce po obloze. Pozice jednotlivých prvků mají vztah k východu Slunce za letního slunovratu a západu za zimního. Ve evropských společnostech pozdní doby kamenné (konečnou podobu Stonehenge získalo nejspíš na samém konci eneolitu v éře kultury zvoncových pohárů) to není nic …
více »