Archiv článků: historie

Cestovní průvodce znali a využívali už lidé ve starověku. Nejčastěji námořníci a obchodníci, pro které vznikl vlastní žánr cestovních příruček – periplús. Obsahoval nejen praktické informace k plavbě, ale někdy i zajímavosti z různých zemí. Ve starém Řecku vznikly také příručky, které lze využít jako průvodce po památkách ještě dnes. …

I když předkolumbovské Peru se z hlediska množství lidských obětí nervyovnalo Mesoamerice, v poslední době přibývá důkazů, že i zde byly lidské oběti relativně běžné – a to jak u samotných Inků, tak i kultur, které jim předcházely. Oběti dětí (i když v maximálním věku 13-14 let z tehdejšího hlediska …

Meče se ve středověku využívaly nejen k praktickým účelům, ale vyjadřovaly i důležitou symboliku. Přesto se toho o nich ví poměrně málo na to, jak velký informační potenciál skrývají. Tématu se chopili vědci z obou Archeologických ústavů AV ČR a Národního muzea a vypracovali soupis mečů, který je svým rozsahem, …

Věrozvěsta Cyrila a Jana Husa spojuje zásluha o evropská písma. Věrozvěst Cyril a Jan Hus, které si připomínáme 5. a 6. června, mohou mít víc společného, než se na první pohled zdá. Oba se totiž do dějin zapsali jako tvůrci evropského písma. Cyril vytvořil pro Velkou Moravu nové písmo hlaholici. …

Výbuch supernovy z roku 1054 představuje událost zajímavou nejen z čistě astronomického hlediska. Tehdejší exploze vytvořila dnešní Krabí mlhovinu (Messier 1) a musela být na obloze velmi dobře viditelná. Zajímavé však je, že o události máme záznamy z Číny, Japonska a islámského světa, nikoliv ale z křesťanské Evropy. Proč ale? …

Pokračující archeologický výzkum jednoho z největších pohřebišť germánských Langobardů z 6. století n. l. přinesl objev téměř neporušené kostry bojovníka. Mladý muž byl do hrobu, zkoumaného na katastru zaniklé obce Mušova, pochován se svým kopím a dvěma psy. Mimořádná kvalita dochování jeho kosterních pozůstatků zásadně přispěje k bližšímu poznání genetické …

O středověké epidemii černé smrti, tedy pandemii dýmějového moru (bakterie Yersinia pestis), víme z evropského pohledu to, že do Středomoří se epidemie (respektive první vlna epidemie) dostala asi v roce 1347. Podle dobových pramenů k přenosu došlo po obléhání kolonií italských měst na Krymu se strany Mongolů/Tatarů (východoevropských nástupnických států …

Provedená bioarcheologická studie vede k závěru, že před usazením Vikingů se v Anglii maso konzumovalo jen málo. Ani králové a další příslušníci elity se v tom – údajně – příliš nelišili od prostých rolníků. Nový výzkum tvrdí, že občas, při zvláštních příležitostech, se ovšem masa snědlo hodně. Rolníci totiž občas …

Podle nové studie se velikost evropských (balkánských) psů během posledních 6 tisíciletí př. n. l. zdvojnásobila. Zřejmě na tom měli lidé zájem kvůli tomu, aby psi mohli lépe chránit stáda před medvědy a vlky. Poznámka: Takto řečeno to pochopitelně příliš smysl nedává (podobný zájem měli přece lidé vždycky), ale třeba …

Sin-ťiang (Ujgursko, Východní Turkestán, Xinjiang) byl od pravěku křižovatkou mezi Blízkým východem, Čínou a dalšími oblastmi i dějištěm častých migrací. Indoevropské, respektive „západoeuroasijské“ osídlení zasahovalo v minulosti mnohem dále na východ než dnes. Íránského původu byli Skythové a Sakové, v Sin-ťiangu se mluvilo sogdsky, respektive chotanštinou. Daleko na východ zasahovalo …