Archiv článků: historie

Na výstavě Od pravěku ke fraku je k vidění virtuální historický šatník

Unikátní 3D prezentaci digitálních modelů textilních sbírkových předmětů připravilo sdružení CESNET ve spolupráci s Muzeem města Prahy, Fakultou elektrotechnickou ČVUT a společností improtech. Modely jsou k vidění v informačním kiosku, který je součástí právě otevřené výstavy o historii oděvů Od pravěku ke fraku. Pořádá ji Muzeum města Prahy v Domě U Zlatého …

více »

Proč šlechtici nejedli cibuli

Zatímco pro zdraví rolníků byl podle dobových představ vedle chleba vhodný pór, cibule, řepa, šlechtici považovali konzumaci těchto poživatin za zdravotně nebezpečnou. Raný novověk bývá díky stoupajícímu množství písemných záznamů různých demografických jevů označován za tzv. protostatistické období. K nejdůležitějším písemným pramenům patří berní rejstříky, poddanské seznamy a církevní matriky. …

více »

S domestikací banánovníku je to ještě složitější

Dnes se pěstuje mnoho (pod)druhů banánovníků, s plody sladkými i škrobovitými. Ročně se sklidí asi 100 miliard banánů v hodnotě 8 miliard dolarů. Domestikace banánovníků je velmi složité téma. Zajímá nás to i proto, že některé z „divokých“ (pod)druhů by mohly sloužit jako zdroj genů potřebných pro pěstované odrůdy, především …

více »

Obchod a směna existovaly ve všech kulturách

Zvláštní formou směny býval tichý obchod, kdy jedna skupina osob přinese na určenou mýtinu zboží, pak odejde… Lidé si pořizují své majetky nejen vlastní výrobou, ale též výměnou za jiné produkty či aktivity, v novějších dobách již přímo koupí za peníze. Ovšem i řada přírodních národů měla nějakou stanovenou „ceninu“: …

více »

Stonehenge žádným přesným kalendářem nebylo

Stonehenge ukazuje, že jeho stavitelé měli zájem o pohyb Slunce po obloze. Pozice jednotlivých prvků mají vztah k východu Slunce za letního slunovratu a západu za zimního. Ve evropských společnostech pozdní doby kamenné (konečnou podobu Stonehenge získalo nejspíš na samém konci eneolitu v éře kultury zvoncových pohárů) to není nic …

více »

V eneolitu vzrostl význam mléčných výrobků, i přes laktózovou intoleranci

Mléčné výrobky se v Evropě konzumují od neolitu, jejich využití bylo součástí příslušného „kulturního balíčku“ prvních zemědělců. V samotném neolitu nicméně příliš podstatnou část stravy zřejmě netvořily. Nové analýzy zbytků na keramice z polské lokality Sławęcinek ukazují, že naopak v eneolitu (naleziště pochází zhruba z doby 3600-3100 př. n. l., …

více »

Z dějin počítání: časté byly i dvacítkové soustavy

Na Nové Guineji se počítání částí těla dostane klidně až k cifře 74. Za počin dávného matematického génia bývá označována asi 18 tisíc let stará kost z Išanga. Bez počítání se neobejdeme. Podle zoologů i některé zvířecí druhy (jako veverky) zřejmě poznají počty oříšků; šimpanzové se naučili znakovat od jedné …

více »

Zlato z Uru, Tróje i Egeidy má stejný původ

Zlato v předmětech z Tróje, Poliochni (osada na egejském ostrově Lemnos), Gruzie a Uru v Mezopotámii má stejný geografický původ a obchodovalo se s ním na velké vzdálenosti. Alespoň to platí pro situaci na počátku doby bronzové ve 2. polovině 3. tisíciletí př. n. l. Výsledky jsou založeny na studiu …

více »

Merojština a merojské písmo

Z období nejstaršího núbijského království s centrem v Kermě se nedochovaly žádné původní písemné doklady, které by umožňovaly zjistit, jak se zde tehdy mluvilo, ale velmi pravděpodobně to byla nějaká varianta merojského/staronúbijského jazyka. I když tehdejší Núbijci neměli své vlastní písmo, na královském dvoře v Kermě byli písaři (možná Egypťané), …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close