Archiv článků: hnědý trpaslík

Podivný hnědý trpaslík s polární září

Astronomové pomocí Webbova dalekohledu objevili hnědého trpaslíka s infračerveným vyzařováním metanu, které je pravděpodobně způsobeno energií v horních vrstvách atmosféry. Jedná se o neočekávané zjištění, protože hnědý trpaslík W1935 je chladný a nemá hostitelskou hvězdu, takže není jasné, kde se energie pro horní vrstvy atmosféry vůbec bere. Vědci se domnívají, …

více »

Objevili hnědého trpaslíka teplejšího než Slunce

Horké jupitery představují kategorii exoplanet, kdy plynný obr obíhá blízko své hvězdy, s oběžnou dobu ve dnech nebo dokonce v hodinách. Studium horkých jupiterů je však obtížné, právě proto, že jejich signál překrývá blízká hvězda. Vědci nyní ve studii publikované v Nature Astronomy informovali o objevu soustavy dvou těles, která …

více »

Podivný ultrachladný hnědý trpaslík vyzařuje rádiové vlny

Astronomové objevili nejchladnější hvězdu, jaká kdy byla pozorována na rádiových vlnových délkách. Ultrachladný hnědý trpaslík T8 Dwarf WISE J062309.94−045624.6 má teplotu asi 425 °C. I když nejde o nejchladnější hvězdu, jaká kdy byla nalezena, je to ta nejchladnější, jaká byla dosud analyzována pomocí radioastronomie. Studie astronomů z University of Sydney …

více »

Nejvzdálenější hnědí trpaslíci

Astronomové objevili vzácný pár hnědých trpaslíků, které mezi všemi známými binárními systémy těchto polohvězd drží jeden rekord: jsou nejdále od sebe. Není to obvyklé, dvojice hnědých trpaslíků se obvykle nachází blízko sebe. Protože oproti hvězdám mají hnědí trpaslíci mnohem nižší hmotnost, vzdálený pár k sobě gravitace poutá jen slabě, a …

více »

TOI-263 b: hnědý trpaslík s nejkratší oběžnou dobou

Astronomové objevili extrémního hnědého trpaslíka. Využili k tomu družici TESS a také spektrograf ESPRESSO. Objekt TOI-263 b vzbudil pozornost hned po svém objevu a to díky dvěma parametrům – svému poloměru a oběžné době. Těleso má poloměr 0,87 Jupiteru a oběžnou dobu jen 13,4 hodin. Mohlo by se jednat o …

více »

Vědci poprvé našli hnědého trpaslíka pomoci rádiových vln

Hnědí trpaslíci jsou objekty na pomezí planet a hvězd. Jejich hmotnost se pohybuje od 13 do 80 Jupiterů. Mají některé vlastnosti hvězd ale i planet. Hnědí trpaslíci příliš mnoho nezáří, a tak je musíme hledat stejně jako exoplanety prostřednictvím jejich vlivu na další objekty (měření radiálních rychlostí, tranzity) nebo prostřednictvím …

více »

Planety kolem černých děr prý opravdu vznikat mohou. Ba i hnědí trpaslíci

Blanets. Po měsících kroužících kolem jiných měsíců (moonmoons) a velkých měsících velkých planet, z nichž se staly planety (ploonets) jako speciální kategorii astronomických objektů prý má smysl definovat i black hole planets – blanety (české ekvivalenty se asi vytvářet nevyplatí). Na existenci planet kolem černých děr upozornila již loňská studie: …

více »