Od neandrtálců se podstatně lišíme také ledvinami. V jižní Africe žila skupina lidí po stovky tisíc let v částečné izolaci. Ukazuje to nová studie založená na analýzách genomů 28 lidí z doby před 10 200 až 150 lety. Vědci také objevili genetické adaptace, které pravděpodobně formovaly druh Homo sapiens. Homo …
více »Posun magnetického pólu Země: Před 41 000 lety prý Homo sapiens pomohly přežít opalovací krémy, oblečení na míru a jeskyně
Podle nového výzkumu ovlivnili přežití Homo sapiens během posunu severního magnetického pólu nad Evropou před zhruba 41 000 lety nečekané faktory: Ochrana pokožky, oblečení šité na míru a využívání jeskyní. Neandrtálci naopak tyto technologie zřejmě postrádali a před zhruba 40 000 lety na většině území už víceméně mizeli. Něco podobného …
více »Lidské jazyky jsou staré alespoň 135 000 let – tedy podle genů
Kdy se objevil lidský jazyk cca ve své současné podobě? Názory se liší, vědci se nyní na problém zkusili podívat z trochu nezvyklé strany. Nezkoumali fosilie (anatomie hlasivek, řečová centra v mozku…), ale vyšli z následujících úvah/faktů: – Homo sapiens jako druh je starý 250 až 200 tisíc let. První …
více »Moderní lidé možná vznikli křížením dvou linií předků
Nová genomická studie má odhalovat dosud skrytou kapitolu lidské evoluce. Obě linie se od sebe vzdálily a později se opět spojily, a to dlouho předtím, než se moderní lidé rozšířili po celém světě. Pomocí pokročilé analýzy založené na sekvencích celého genomu vědci z University of Cambridge našli důkaz, že moderní …
více »Jaké je to být neandrtálcem?
Existuje studie filozofa Thomase Nagela „Jaké je to být netopýrem“. Snad slavná, alespoň svého času. Mě tedy nezaujala, ba přímo i přišla banální. Například Richard Dawkins polemizuje s Nagelem, že pro netopýra je jeho sonar podobný našemu zraku, takže netopýr se v tomto ohledu od nás nejspíš tolik neliší. Nicméně …
více »Nejstarší moderní Středoevropané byli přímí příbuzní
Poté, co moderní lidé opustili Afriku, setkali se a mísili se i s neandertálci, což vedlo k tomu, že dnes všichni lidé mimo Afriku mají v genomech přibližně 2–3 % neandertálské DNA. O genetice prvních migrantů v Evropě a o načasování jejich mísení s neandertálci se však ví jen málo. …
více »Kudy a jak člověk opustil Afriku?
Nová studie mezinárodního týmu vědců zveřejňuje první důkazy o středopaleolitickém osídlení v oblasti Huqf ve středním Ománu. Objev rozšiřuje již známé záznamy o pravěkém osídlení v tomto regionu. Výzkum publikovaný v časopise Antiquity se zaměřuje na dvě nové archeologické lokality – Wadi Baw 3 (WB3) a 4 (WB4), kde byly …
více »Výbuch sopky Toba a jeho dopad na evoluci Homo sapiens
Pro hodnocení síly erupcí vytvořili vulkanologové index sopečné explozivity (VEI – volcano explosivity index), který se pohybuje od 0 do 8 bodů. Hodnocení na škále VEI zohledňuje nejen to, kolik materiálu sopka vyvrhne, ale i jak vysoko vystoupá sopečný mrak. Každý stupeň na této škále představuje zhruba desetinásobné zvýšení. Například …
více »Neandrtálci mohli být ranní ptáčata
Neandrtálci a denisované se od předků Homo sapiens oddělili před nějakými 700 000 lety. Jejich další evoluce se minimálně po 400 000 let odehrála daleko od rovníku, tedy v oblastech, kde se různě mění délka dne a noci. Zdálo by se proto logické, že se to odrazí na cirkadiálních rytmech. …
více »V genomu neandrtálců našli geny vymřelých Homo sapiens
Je to celé pořádně zamotané. Současní Homo sapiens s výjimkou afrických populací mají geny neandrtálců. Nová studie ale ukazuje, že samotní neandrtálci pro změnu zdědili nejméně 6 % svého genomu od dnes již vyhynulé linie raných moderních lidí. Moderní lidé migrovali do Eurasie asi před 75 000 lety; na Blízkém …
více »
Sciencemag.cz
