Elektrické hudební nástroje nejsou dnes již žádnou výjimkou. Aby ale byly vytištěné na 3D tiskárně, to už unikátní je. Vědci z Fakulty technologické (FT) Univerzity Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně na tom pracují společně s přerovskou firmou Sensio.cz, která vyrábí elektrická violoncella MyCello právě pomocí 3D tisku. Zlínští vědci jim …
více »Chuť hudby, sóla mátového likéru
S vědou jako takovou má následující úryvek společného jen málo, ale na Silvestra se sem snad hodí. Navíc ukazuje, že vlastně k čemukoliv, jistěže i včetně opilství, lze zaujmout vědecký (zde ve smyslu systematický) přístup. Taktéž jde o myslím dokonalý případ synestézie, částečně vyvolávané uměle. Zašel do jídelny, kde byla …
více »Kreativní algoritmy: Beethovenovu slavnou 10. symfonii dokončila umělá inteligence
Desátá symfonie velikána klasické hudby, skladatele Ludwiga van Beethovena, se u příležitosti 250. výročí jeho narození dočkala svého dokončení. Unikátní projekt Deutsche Telekom dal dohromady hudební a AI experty z celého světa, kteří se ve spolupráci s vědci z Beethovenova domu v Bonnu pokusili slavnou symfonii dokončit. Kompletní verze vychází z Beethovenových dochovaných …
více »Za zvuk stradivárek mohla chemie
Jedinečný zvuk houslí, které vyráběl Antonio Stradivari a další tehdejší slavní výrobci hudebních nástrojů jako Guarneri del Gesu, nebyl primárně dán nějakou jejich speciální řemeslnou zručností, ale tím, jak dřevo chemicky ošetřovali. Několik použitých látek se nyní podařilo poprvé také přímo identifikovat. Joseph Nagyvary, emeritní profesor biochemie na Texas A&M …
více »Vztažné soustavy hudby: tóniny
Nyní se krátce zmíníme o stále probíhající debatě mezi hudebními teoretiky. Všechny tóniny se stejným sledem intervalů – stejné stupnice – jsou v zásadě ekvivalentní a lidskému uchu by měly znít stejně. Nezáleží na tom, jestli si zabroukáte Spi, děťátko, spi třeba v C dur, anebo ve Fis dur; melodie …
více »Klasická hudba jako terapie pro epileptiky
Proč má náš mozek raději Mozarta než Haydna? Dopad akustických vlastností hudby se v některých aspektech liší mezi muži a ženami. Mezioborový výzkumný tým složený z lékařů a vědců z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity (CEITEC MU), z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, z Centra epilepsie I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice …
více »Beethoven by se divil: Robot z lega hraje „Pro Elišku“
Největším dosavadním omezením RHPv2 je, že nedokáže zahrát dva sousední tóny naráz. Ludwig van Beethoven by se asi hodně divil, kdyby slyšel svou skladbu Pro Elišku v podání RHPv2. Nejnovější robot z Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) hraje skladbu, která patří do repertoáru začínajících klavíristů, na elektronické klávesy, ale již brzy …
více »V Národní knihovně náhodou našli vzácné zlomky středověké hudby
Digitalizace rukopisů uložených v trezorech Národní knihovny České republiky přinesla unikátní objev evropského významu. Kodex z 15. století v sobě ukrýval vzácný fragment šesti dvojhlasých skladeb vytvořených v okruhu pařížské katedrály Notre-Dame. Pařížský vícehlasý repertoár, komponovaný ve 12. a 13. století pro dva až čtyři hlasy, poprvé v historii evropské …
více »Matematika hudby a teorie relativity
Když Einstein formuloval obecnou relativitu, Schoenberg promýšlel nový systém komponování, který měl nahradit tonální systém. Na první pohled nemohli být ti dva muži rozdílnější: Arnold Schoenberg, nevysoký, s pleší na temeni, oči prozrazující nervózní napětí a rozrušení; Albert Einstein, o čtyři roky mladší, díky mohutné postavě a neupravené hřívě působící …
více »Papoušci kakadu používají nástroje k bubnování
Zvířata používají nástroje z řady důvodů. Vrány nebo šimpanzi se klacíkem dostanou k jídlu, šimpanzi hážou občas kamením po nepříteli, mořská vydra pomocí kamene stoluje, orangutan si z listí vyrábí jakési klobouky a chobotnice užívá skořápky kokosů jako pancíř. Papoušek kakadu palmový Probosciger aterrimus pak nejen zpívá, ale pomocí svých …
více »