Archiv článků: hydrodynamika

Vodní vlny mohou být vyšší, než vyplývá z 2D modelů

Nová studie odhaluje, že za specifických podmínek, kdy se setkávají vlny z různých směrů, mohou vlny dosáhnout až čtyřikrát větší výšky, než se dosud předpokládalo. Obecný závěr zní, že oceánské vlny dokážou být mnohem extrémnější a chovat se složitěji. Dosud se pro modelování vln (především jejich lámání a současně maximální …

více »

Proč arašídy v pivu poletují sem a tam?

Když hodíte do piva burský oříšek, stane se něco podivného. Nejprve klesne ke dnu (na tom tedy nic podivného není, když má prostě vyšší hustotu), pak ale zase vyplave k hladině. Dále pak arašídy kmitají sem a tam, nikoliv ale nepřetržitě, na hladině i na dně po různou dobu setrvávají. …

více »

Hladkost Navier-Stokesových rovnic byla zpochybněna

Navier-Stokesovy rovnice, tedy soustava parciálních diferenciálních rovnic, popisují proudění kapalin. Figurují zde veličiny jako tlak, zrychlení, rychlost, viskozita, hustota… Clayův matematický ústav zařadil v roce 2000 hádanku spojenou s těmito rovnicemi mezi sedm největších matematických „úloh pro třetí tisíciletí“, z nichž každá je oceněna na milion dolarů (jeden z problémů, …

více »

Larvy hvězdic mohou vytvářet podivné živé krystaly

Larva hvězdice připomíná malou kuličku, která se ve vodě otáčí jako kuličkové ložisko. Vědci z MIT nyní pozorovali, že když se několik larev hvězdice dostane na vodní hladinu, přitahují se k sobě a spontánně se spojují do překvapivě organizované struktury podobné krystalu. Ještě zajímavější je, že tento „živý krystal“ může …

více »

Koronaviry jsou spíše elipsoidy než koule, ale proč?

Virus SARS-CoV-2 si většinou představujeme jako kuličky s hroty (spike), to ale není přesné. Mikroskopické snímky infikovaných tkání odhalily, že částice koronaviru jsou ve skutečnosti elipsoidní a vykazují nejrůznější protáhlé nebo i „promáčklé“ tvary. Vědci nyní modeloval, jak různé eliptické tvary ovlivňují způsob rotace virových částic v tekutinách, což může …

více »

Kvantové tření vysvětluje proudění vody v uhlíkových nanotrubičkách

Již asi 15 let vědce mate způsob, jímž voda protéká uhlíkovými nanotrubičkami se stěnami o tloušťce až jediného atomu. Z pohledu teorie dynamiky tekutin se zde děje něco podivného; kapalina paradoxně prochází užšími nanotrubičkami snadněji a ve všech nanotrubičkách se navíc pohybuje téměř bez tření. Nová studie uvádí, že vysvětlením …

více »

Jak funguje mrtvá voda

Mrtvou vodou se zde nemyslí voda bez života či voda jedovatá, ale stav, kdy kapalina jakoby brání pohybu plavidla, často i libovolným směrem (nejde jen o protiproud), a to bez zřejmé příčiny. Uvádí se, že do podobného problému se dostaly lodě Antonia a Kleopatry v bitvě u Actia r. 31. …

více »

Bubliny plynu v tenkém svislém sloupci kapaliny nestojí

Bubliny plynu ve sklenici s vodou se nepřekvapivě pohybují směrem vzhůru. Když podobné uspořádání existuje v úzkém sloupci kapaliny (úzká zkumavka apod.), zdá se být ale stabilní. Kupodivu není (dosud nebylo?) tak úplně jasné, proč to takhle funguje. V 60. letech přišel F. P. Bretherton s tím, že celý jev …

více »

Vodopády mohou vznikat i „samy“

Tedy ne že by se dosud předpokládalo, že vodopády vytvářejí mimozemšťané nebo inteligentní designér, ale nemá jít primárně o dílo samotného vodního toku. Joel Scheingross z University of Nevada (Reno) a jeho dva kolegové zkoumal laboratorně proudění vody. Doteď převládal názor, že vodopády na řece se objevují v důsledku vnějších …

více »