Sciencemag.cz
Doporučujeme
Když hodíte do piva burský oříšek, stane se něco podivného. Nejprve klesne ke dnu (na tom tedy nic podivného není, když má prostě vyšší hustotu), pak ale zase vyplave k hladině. Dále pak arašídy kmitají sem a tam, nikoliv ale nepřetržitě, na hladině i na dně po různou dobu setrvávají. Co za tím stojí?
Povrch arašídů je aktivní, funguje jako nukleační centrum a lepí se k němu bublinky oxidu uhličitého (raději než na sklo), které ho nakonec vytáhnou k hladině jako bójku. Na povrchu se pak oxid uhličitý uvolní, nadlehčování ustane, takže oříšek opět klesne ke dnu. Celý cyklus se opakuje, dokud je dost oxidu uhličitého.
Celé to vypadá jako hezká hračka, což jistě také je, ale podle autorů studie má jev i vážnější přesah. V různých průmyslových procesech včetně výroby železa se jako jedna z technik používá flotace, kdy se do směsí např. vhání vzduch a jeho bublinky některé části přednostně vynášejí k hladině kapaliny. Mohou by to souviset i s tím, že magnetit stoupá v zemské kůře výše, než by odpovídalo jeho hustotě.
Náměty na pokusy:
– liší se nějak chování arašídů solených a nově vyloupaných pražených (=nesolených)?
– „nevyčerpá“ se nějak povrch, kdyby vše fungovalo jinak pro solené arašídy? nebo tím, že by povrch zvlhl, změkl? Ať už se vyčerpá oxidu uhličitý nebo arašíd, nakonec oříšek zůstane na dně. O jakou z obou eventualit jde, to se ale snadno dá zjistit tak, že burák přemístíme do čerstvě nalitého piva.
– arašídy v různých pivech (hustota závisí na podílu alkoholu i stupni vykvašení); dejme tomu v silně alkoholickém suchém pivu už oxid uhličitý nedokáže arašíd zvednout?
– arašídy v jiných kapalinách obsahujících CO2?
– no ale nevím, v pivu i v sektu se mi dělo, že arašíd spadl ke dnu, pak vystoupal na hladinu a tam už zůstal (cca minutu).
Tým výzkumníků z Německa, Velké Británie a Francie prováděl pokusy s vyloupanými arašídy a v pivu typu ležák.
Kredit: Royal Society Open Science (2023). DOI: 10.1098/rsos.230376
Luiz Pereira et al, The physics of dancing peanuts in beer, Royal Society Open Science (2023). DOI: 10.1098/rsos.230376
Zdroj: Phys.org
Jdu zkoumat!