Největší studie svého druhu, která kdy byla dokončena, zkoumala účinky užívání konopí na více než 1 000 mladých dospělých ve věku 22 až 36 let pomocí technologie zobrazování mozku. Výzkumníci zjistili, že 63 % intenzivních celoživotních uživatelů konopí vykazovalo sníženou mozkovou aktivitu při úkolu zaměřeném na pracovní paměť; nedávné užití …
více »Lidské řeči rozumí i havrani
Krkavcovití ptáci jsou velmi inteligentní, často například obdivujeme schopnosti novokaledonských vran používat nástroje. Jak je to s porozuměním chytrých ptáků lidské řeči? Víme, že papoušky, kavky, vrány, havrany i krkavce můžeme naučit mluvit, ale co dál? Etolog a nositel Nobelovy ceny Konrád Lorenz tvrdí, že malí (a hloupější) papoušci skutečně …
více »Studie zkoumala psí plemena s ohledem relativní velikost jejich mozku
Jednotlivá psí plemena byla šlechtěna na různé funkce; psi se pak v důsledku toho od sebe (statisticky) liší nejen vzhledem/morfologií, ale i v kognitivních schopnostech, povaze atd. Vědci se nyní zaměřili na relativní endokraniální objem (relative endocranial volume, REV) různých plemen. Tuto veličinu použili jako ukazatel relativní velikosti mozku a …
více »Kooperativní lov zase tolik mozkové kapacity nevyžaduje
Agenti na bázi umělé inteligence ukazují, že to jde docela jednoduše. Vědci z japonské Nagoya University zjistili, že kooperativní lov, při němž dva nebo více predátorů spolupracují na ulovení kořisti, nevyžaduje složité kognitivní procesy v mozku. Spolupráce může vzniknout i na základě jednoduchého souboru pravidel a zkušeností. Tato zjištění mají …
více »Skutečně lidstvo hloupne?
Co je pravdy na tom, že obecně hloupneme? Například profesor Gerald Crabtree ze Stanfordovy univerzity tvrdí, že lidstvo dosáhlo inteligenčního a emočního vrcholu před dvěma tisíci lety a od té doby s rozvojem civilizace upadá. To si netroufám komentovat. Ano, profesor Crabtree v článku uveřejněném v prestižním časopisu Trends in …
více »Na slovíčko s Uršulou: úžasný svět chobotnic
Hlavonožci, speciálně pak chobotnice jsou tvory velmi inteligentními a jejich schopnosti nás fascinují. Kdo z nás ale viděl nějakou na vlastní oči – tedy živou? A kdo si s ní mohl hledět do očí nebo se přetahovat o nějaký předmět? V zoologické zahradě Mořský svět na Výstavišti Praha mohou návštěvníci …
více »Octopolis, město chobotnic – a možnosti jejich další evoluce
Máme Octopoli, a to je velmi neobvyklá lokalita. Běžnější vzorec vídaný u chobotnic je, že jedinec si udělá doupě, po krátký čas tam žije – třeba několik týdnů, a pak je opustí a najde si jiné. Samci se se samicemi setkávají kvůli páření – často na dálku přes tu nataženou …
více »Kaloňové překvapili svou inteligencí
Kaloně, tedy cca „netopýry“ živící se ovocem (anglicky fruit bait), bychom asi netipovali jako členy skupiny nejinteligentnějších živočichů. To je ale možná podceňujeme. Vědci z Tel Avivské univerzity a dalších institucí sledovali volně žijící kaloně egyptské (Rousettus aegyptiacus). Studie se zaměřila na následující kognitivní funkce/inteligenci kaloňů: epizodická paměť, mentální cestování …
více »Zkreslené vnímání: uzlům intuitivně nerozumíme
Zavazujeme si boty, nasazujeme kravaty, zápasíme s elektrickými kabely. I přes každodenní praktickou zkušenost s uzly však většina lidí nedokáže při pohledu na ně rozeznat slabý uzel od silného, zjistil nový výzkum Univerzity Johnse Hopkinse. Výzkumníci ukázali lidem obrázky dvou uzlů a požádali je, aby vybrali ten silnější. Nedokázali to. …
více »Inteligence primátů nevznikla kvůli hledání potravy
Primáti včetně člověka mají větší mozek než většina ostatních savců, ale proč? Jedna z hypotéz tvrdí, že inteligence umožňuje efektivnější nalézání potravy (především ovoce – „fruit-diet theory“). Ovoce je kaloricky cenný zdroj, ale bývá rozmístěno nepravidelně, poněkud „nepředvídatelně“. Živit se ovocem by mělo vyžadovat větší inteligenci než třeba spásat trávu; …
více »