Archiv článků: inteligence

Máme Octopoli, a to je velmi neobvyklá lokalita. Běžnější vzorec vídaný u chobotnic je, že jedinec si udělá doupě, po krátký čas tam žije – třeba několik týdnů, a pak je opustí a najde si jiné. Samci se se samicemi setkávají kvůli páření – často na dálku přes tu nataženou …

Kaloně, tedy cca „netopýry“ živící se ovocem (anglicky fruit bait), bychom asi netipovali jako členy skupiny nejinteligentnějších živočichů. To je ale možná podceňujeme. Vědci z Tel Avivské univerzity a dalších institucí sledovali volně žijící kaloně egyptské (Rousettus aegyptiacus). Studie se zaměřila na následující kognitivní funkce/inteligenci kaloňů: epizodická paměť, mentální cestování …

Zavazujeme si boty, nasazujeme kravaty, zápasíme s elektrickými kabely. I přes každodenní praktickou zkušenost s uzly však většina lidí nedokáže při pohledu na ně rozeznat slabý uzel od silného, zjistil nový výzkum Univerzity Johnse Hopkinse. Výzkumníci ukázali lidem obrázky dvou uzlů a požádali je, aby vybrali ten silnější. Nedokázali to. …

Primáti včetně člověka mají větší mozek než většina ostatních savců, ale proč? Jedna z hypotéz tvrdí, že inteligence umožňuje efektivnější nalézání potravy (především ovoce – „fruit-diet theory“). Ovoce je kaloricky cenný zdroj, ale bývá rozmístěno nepravidelně, poněkud „nepředvídatelně“. Živit se ovocem by mělo vyžadovat větší inteligenci než třeba spásat trávu; …

Nebo řečeno opatrněji: lidé aktivní spíše ve večerních hodinách dosahují v kognitivních testech v průměru o něco lepších výsledků než ti aktivní spíše ráno, alespoň podle nové studie. Výzkumníci z Imperial College London zkoumali údaje od více než 26 000 lidí, aby zjistili, jak spánek – včetně jeho délky, vzorců …

Kosatky jsou velmi pozoruhodnými tvory. Vedle člověka jde zřejmě o jediný druh, u něhož se vyskytuje menopauza (systematicky). Mají kulturu. Různé skupiny kosatek komunikují různými dialekty, předávají si „písně“, různé skupiny loví různou potravu (nejen ve vazbě na její dostupnost; kde nežijí lachtani, tam kosatky lachtany pochopitelně neloví, ale zde …

Výjimeční psi se dokážou naučit stovky (ba i tisíce) názvů různých hraček. Vzhledem k velké vzácnosti této schopnosti (my lidé také nejsme každý génius) se o těchto psech donedávna vědělo jen velmi málo. Navíc většina studií dokumentujících tuto výjimečnou inteligenci zahrnovala pouze malý vzorek jednoho nebo dvou psů. Na budapešťské …

Většina výzkumů v poslední době spíše vede v závěru, že prakticky každou lidskou schopnost mají v nějaké míře i další živočišné druhy. Následující studie ale ukázala, co bonobové nezvládnou: mají problém chápat význam pořadí informací. Etolog Johan Lind z Centra pro kulturní evoluci na Stockholmské univerzitě jako spoluautor nové studie …

Ať už nervové soustavy zpočátku dělaly cokoliv, přechod z ediakaru do kambria znamenal nový režim chování živočichů a těla, která to umožnila. Organismy si novým způsobem vzájemně zkřížily životní cesty, obzvláště ve vztahu predátora a kořisti. Strom se dál větvil, několik mozků se zvětšilo a povstaly dva experimenty s velmi …

Hlavonožce jsem začal sledovat zblízka v moři v roce 2008: nejprve sépie vějířovité, potom i chobotnice, když jsem se je naučil zpozorovat (samozřejmě byly celou dobu všude kolem mne). Rovněž jsem si o nich začal číst a jedna z prvních věcí, kterou jsem zjistil, mě šokovala. Sépie vějířovité, tito velcí …