Proč ženy ve větší míře než muži trpí Alzheimerovou poruchou? Zřejmá odpověď zní, že je to kvůli tomu, že se dožívají v průměru vyššího věku. Jenže tím se data úplně vysvětlit nedají. Vezmeme-li stejně velké skupiny (např.) 80letých mužů a žen, stále bude větší pravděpodobnost choroby u žen. Jane Alty …
více »Sebevědomí, nesoudní, nekompetentní: Dunningův–Krugerův efekt byl zpochybněn
Dunningův–Krugerův efekt je označení pro neschopnost vyhodnotit objektivně vlastní neschopnost :-). Čím méně kompetentní v daném oboru (apod.) člověk je, tím spíše bude sám sebe přeceňovat, např. při odhadu úspěšnosti v nějakém testu. Populárně řečeno, když je někdo opravdu blb, pak k k tomu patří, aby si ani neuvědomoval, že …
více »Papoušci jsou ještě chytřejší, chápou víc nástrojů jako sadu
Papoušek kakadu Goffinův používá pro splnění složitějších úloh více nástrojů v podobě sad. Více nástrojů si také dokáže předem přinést na budoucí „pracoviště“. Až dosud vedle člověka něco podobného předvedli pouze šimpanzi. U populací šimpanzů v severním Kongu bylo zaznamenáno, že povrch termitiště prorážejí jedním, těžším typem klacku a pak …
více »Hyeny se nejspíš poznávají podle vytí
Hyeny skvrnité jsou inteligentní a žijí ve smečkách, navíc složitěji strukturovaných než třeba ty vlčí. To, že se hyeny dokážou navzájem podle svého vytí (zvuk se také označuje jako „houkání“) poznat, není proto nic divného. Nový výzkum to ale podle všeho exaktně potvrdil poprvé – ne tedy přímo, že to …
více »Čmelák si v paměti uchovává pouze relativní srovnání
Čmeláci si nedokážou zapamatovat, jak sladká byla daná květina, do paměti se jim uloží pouze to, zda byla sladší než jiná. V novém výzkumu byli čmeláci nejprve trénováni na dvou květinách, přičemž se naučili, že jedna z nich je sladší než druhá. Později se naučili, že třetí květ je sladší …
více »Moderní lidé mohli mít více neuronů než neandrtálci
Malé genetické rozdíly mohou mít velké následky. Další studie se pokouší vysvětlit rozdíly mezi Homo sapiens a neandrtálci. Předpokládáme, že neandrtálci se Homo sapiens z hlediska kognitivních schopností nevyrovnali. Proč, když měli stejně velký nebo i větší mozek? Logicky protože měli „něco v mozku jinak“. Samozřejmě existují i opačné názory, …
více »Za depresemi papoušků stojí nejspíš ztráta genu
Papoušci mají naneštěstí k depresím vrozené sklony. Spouštěčem by mohla být i relativně slabá infekce nebo výraznější změna prostředí či potravy. Nová studie, na níž se významně podíleli pracovníci z katedry zoologie PřF UK, odhaluje pravděpodobné příčiny poruch chování u inteligentních opeřenců. Za jejich apatií či sebepoškozováním je evoluční ztráta …
více »Chytří psi jsou hravější
Zvlášť nadaní a chytří psi, kteří se dokážou učit názvy různých předmětů (aportovaných hraček), jsou současně hravější. Vědci z budapešťské Eötvös Loránd University v rámci programu Family Dog Project zkoumali, zda a jak se chytří psi od ostatních odlišují i v dalších osobnostních rysech. U lidí inteligence s dalšími psychologickými …
více »Cesta do psí mysli: Jak pes vnímá hračku
Když psi přemýšlejí o nějakém objektu, představují si vedle sebe jeho různé smyslové vlastnosti, například to, jak vypadá nebo jak voní. Neboli učeně řečeno, psi mají multimodální mentální obraz svých známých objektů. Tak alespoň praví nejnovější výstup Family Dog Project, za nímž stojí budapešťská Eötvös Loránd University, jedno z dnešních …
více »Knihy o vlcích: další porce
Může alfa vlk v souboji smeček úmyslně prohrát? Existuje vlčí matriarchát? Proč vlci pronásledovaní jinými vlky běží k lidem? A proč to s vlky v zajetí docela jde? Po nějaké době namísto úryvků doporučení dvou knih: Tanja Askani: Naše vlčice Flocke Élysion 2018 Pojednává o vlcích v zajetí, na základě …
více »