Agenti na bázi umělé inteligence ukazují, že to jde docela jednoduše. Vědci z japonské Nagoya University zjistili, že kooperativní lov, při němž dva nebo více predátorů spolupracují na ulovení kořisti, nevyžaduje složité kognitivní procesy v mozku. Spolupráce může vzniknout i na základě jednoduchého souboru pravidel a zkušeností. Tato zjištění mají …
více »Skutečně lidstvo hloupne?
Co je pravdy na tom, že obecně hloupneme? Například profesor Gerald Crabtree ze Stanfordovy univerzity tvrdí, že lidstvo dosáhlo inteligenčního a emočního vrcholu před dvěma tisíci lety a od té doby s rozvojem civilizace upadá. To si netroufám komentovat. Ano, profesor Crabtree v článku uveřejněném v prestižním časopisu Trends in …
více »Na slovíčko s Uršulou: úžasný svět chobotnic
Hlavonožci, speciálně pak chobotnice jsou tvory velmi inteligentními a jejich schopnosti nás fascinují. Kdo z nás ale viděl nějakou na vlastní oči – tedy živou? A kdo si s ní mohl hledět do očí nebo se přetahovat o nějaký předmět? V zoologické zahradě Mořský svět na Výstavišti Praha mohou návštěvníci …
více »Octopolis, město chobotnic – a možnosti jejich další evoluce
Máme Octopoli, a to je velmi neobvyklá lokalita. Běžnější vzorec vídaný u chobotnic je, že jedinec si udělá doupě, po krátký čas tam žije – třeba několik týdnů, a pak je opustí a najde si jiné. Samci se se samicemi setkávají kvůli páření – často na dálku přes tu nataženou …
více »Kaloňové překvapili svou inteligencí
Kaloně, tedy cca „netopýry“ živící se ovocem (anglicky fruit bait), bychom asi netipovali jako členy skupiny nejinteligentnějších živočichů. To je ale možná podceňujeme. Vědci z Tel Avivské univerzity a dalších institucí sledovali volně žijící kaloně egyptské (Rousettus aegyptiacus). Studie se zaměřila na následující kognitivní funkce/inteligenci kaloňů: epizodická paměť, mentální cestování …
více »Zkreslené vnímání: uzlům intuitivně nerozumíme
Zavazujeme si boty, nasazujeme kravaty, zápasíme s elektrickými kabely. I přes každodenní praktickou zkušenost s uzly však většina lidí nedokáže při pohledu na ně rozeznat slabý uzel od silného, zjistil nový výzkum Univerzity Johnse Hopkinse. Výzkumníci ukázali lidem obrázky dvou uzlů a požádali je, aby vybrali ten silnější. Nedokázali to. …
více »Inteligence primátů nevznikla kvůli hledání potravy
Primáti včetně člověka mají větší mozek než většina ostatních savců, ale proč? Jedna z hypotéz tvrdí, že inteligence umožňuje efektivnější nalézání potravy (především ovoce – „fruit-diet theory“). Ovoce je kaloricky cenný zdroj, ale bývá rozmístěno nepravidelně, poněkud „nepředvídatelně“. Živit se ovocem by mělo vyžadovat větší inteligenci než třeba spásat trávu; …
více »Sovy jsou chytřejší než skřivani
Nebo řečeno opatrněji: lidé aktivní spíše ve večerních hodinách dosahují v kognitivních testech v průměru o něco lepších výsledků než ti aktivní spíše ráno, alespoň podle nové studie. Výzkumníci z Imperial College London zkoumali údaje od více než 26 000 lidí, aby zjistili, jak spánek – včetně jeho délky, vzorců …
více »Podrobně prozkoumali vývoj kultury kosatek
Kosatky jsou velmi pozoruhodnými tvory. Vedle člověka jde zřejmě o jediný druh, u něhož se vyskytuje menopauza (systematicky). Mají kulturu. Různé skupiny kosatek komunikují různými dialekty, předávají si „písně“, různé skupiny loví různou potravu (nejen ve vazbě na její dostupnost; kde nežijí lachtani, tam kosatky lachtany pochopitelně neloví, ale zde …
více »Výjimeční psi pod lupou
Výjimeční psi se dokážou naučit stovky (ba i tisíce) názvů různých hraček. Vzhledem k velké vzácnosti této schopnosti (my lidé také nejsme každý génius) se o těchto psech donedávna vědělo jen velmi málo. Navíc většina studií dokumentujících tuto výjimečnou inteligenci zahrnovala pouze malý vzorek jednoho nebo dvou psů. Na budapešťské …
více »
Sciencemag.cz
