Zdroj: Pixabay, Pixabay License. Volné pro komerční užití

Lidská výjimečnost by mohla spočívat ve schopnosti zapamatovat si pořadí

Většina výzkumů v poslední době spíše vede v závěru, že prakticky každou lidskou schopnost mají v nějaké míře i další živočišné druhy. Následující studie ale ukázala, co bonobové nezvládnou: mají problém chápat význam pořadí informací.
Etolog Johan Lind z Centra pro kulturní evoluci na Stockholmské univerzitě jako spoluautor nové studie uvádí, že hypotézu o lidské jedinečnosti v tomto smyslu již testovali u řady ptáků a savců, dosud ale ne u velkých lidoopů.
V sérii experimentů byly nyní posuzovány paměťové schopnosti bonobů a lidí. Jeden z testů se prováděl na obrazovce. Cílem bylo dokázat se naučit rozlišovat krátké sekvence. Takže třeba pokud se na obrazovce žlutý čtverec objeví před modrým, bylo třeba stisknout pravé tlačítko, v případě opačného pořadí levé. Bonobové, i když bylo školení tisíci pokusy, měli velké problémy se tyto sekvence naučit rozlišovat. Na to, že již viděli první čtverec, navíc zapomínali už třeba po 5–10 sekundách (čili vlastně jde hodně o fungování pracovní paměti než o co jiného, jak naznačuje i samotná tisková zpráva). Lidé naopak nepřekvapivě pochopili, jak mají hrát tuto počítačovou hru, prakticky okamžitě.
Studie má tedy potvrzovat „sekvenční hypotézu“, vztah mezi evolucí člověka a tímto jevem. Chápání významu pořadí umožnilo vznik a vývoj jazyka, schopnost plánovat a také sekvenčně v duchu přemýšlet.
Výše zmíněný Johan Lind je na toto téma rovněž spoluautorem knihy The Human Evolutionary Transition: From Animal Intelligence to Culture (Princeton University Press).

Johan Lind et al, A test of memory for stimulus sequences in great apes, PLoS ONE (2023). dx.plos.org/10.1371/journal.pone.0290546
Zdroj: Stockholm University / Phys.org

Poznámka PH: No nevím, moc přesvědčivě to na mě zrovna nepůsobí, aspoň jak to podává příslušná tisková zpráva. Vyškolení lidoopi dost rozumí (to asi nějak chápou pořadí slov?), někteří používají znakové jazyky, komunikují pomocí počítačů… Šimpanz také chápe, že nejdřív musí najít vhodnou větvičku, sloupnout z ní kůru, pak až vložit do termitiště (i když zde se dá říct, že jiné pořadí nemá jiný smysl, ale žádný). Jak byl pokus uspořádán, opravdu jde spíš o věc pracovní paměti (ostatně viz i název samotného článku) než nějakou „schopnost chápat význam pořadí“?

Klonování psího miláčka: jak a proč?

Ve střední Evropě máme prvního naklonovaného psa. Aristocrat II Korec Corso se stal mediální hvězdou …

2 comments

  1. Obrazovka asi moc zvířata nezajímá.
    Už někdy v šedesátých letech popisovala televizní hlasatelka chování svého psa. Když promluvila z obrazovky ten obešel přístroj a bez dalšího zájmu usnul.
    Pokus by byl zajímavější v porovnání s aboriginci, kteří taky obrazovku před tím nepoužívali.

  2. Schopnost vnímat čas?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *