Archiv článků: inteligence

Mezi živočichy, kteří mají kulturu, bychom možná měli zařadit i chobotnice. Na dně oceánu najdeme údajně hlavonožčí „města“, jejichž obyvatelé žijí odlišně než na jiných místech. Kristin Andrews zmiňuje kulturu i města chobotnic v rámci polemiky, proč bychom je neměli chovat na farmách. To teď pomiňme, respektive na toto téma …

Dokážou inteligentní bytosti ovládat své stroje i při teplotách blízkých absolutní nule? A dokážou vysílat a přijímat informaci? Dějství třetí: degenerovaná éra Ve třetím dějství (mezi 15 a 39 /míněno stáří vesmíru řádově 10 na 15 až 10 na 39 let/) se energie hvězd zcela vyčerpá. Zdánlivě věčný proces jaderného …

Inteligence a délka dožití příslušného druhu spolu obecně nějak korelují, protože obě tyto vlastnosti jsou spojeny s K strategií (důraz spíše na kvalitu než na množství potomků atd.). Aby se vyplatilo stavět velký mozek, musí svému nositeli přinášet výhody po dostatečně dlouhou dobu. Samozřejmě smysl má v tomto ohledu srovnávat …

I celkem složité chování může vycházet z jednoduchých pravidel/struktur, však známe buněčné automaty. Podobně i červ Pristionchus pacificus se s pouhými 302 neurony (pro srovnání: lide mají necelých 100 miliard neuronů) dokáže rozhodnout (samozřejmě stěží vědomě), jak nejlépe v daném případě kousnout. K takovému závěru došla alespoň studie, kterou vedl …

Sojka kalifornská (Aphelocoma californica, sojka západní), obecně nespolečenský pták, se dokáže učit stejně dobře jako jiný druh sojky, který žije ve skupinách. Vědci logicky očekávali, že sociální sojka mexická (Aphelocoma wollweberi) bude v jejich experimentu dosahovat lepších výsledků. Výzkum tak ilustruje, že spojení mezi sociálním chováním a evolucí inteligence (předpokládaná …

Domestikace vedla k poklesu velikosti mozku u vlků/psů, ovcí, hus i dalších zvířat. Co ale v případě koček? Často se uvádí, že vlastně v pravém slova smyslu domestikované nejsou, leda tak ochočené/krotké/zbavené strachu z lidí, žijou vedle člověka, ne s ním. Samozřejmě je otázkou, nakolik to tak můžeme brát. Vědci …

Mozek psů, bez ohledu na známá slova/povely, rozlišuje i to, jaký lidský jazyk „jako celek“ se používá v jeho okolí. Tvrdí to alespoň nová studie z Eötvös Loránd University, jednoho z významných center výzkumů zaměřených na kognitivní schopnosti psů. Dosud se předpokládalo, že podobnou schopnost mají jen lidé (poznámka PH: …

Lidský mozek má řádově 100 miliard neuronů, které vytvářejí 100 bilionů propojení. Pochopení toho, jak tyto obvody přesně fungují a jak souvisejí s naším chováním, není zrovna triviální. Jako jednodušší a modelový organismus by mohla proto vědcům posloužit malá (1 cm v dospělosti) medúza Clytia hemisphaerica. Na Caltechu nyní vytvořili …

Předpokládá se, že psi naklánějí hlavu při soustředění, zejména tedy když se soustředí na nás – což může obnášet jak „hypnotizování“ (prosba o jídlo), tak i naslouchání spojené se snahou pochopit sdělení. Nový výzkum to potvrzuje, ale přidává zajímavé poznatky navíc. Studie byla opět provedena na Eötvös Loránd University v …

Mnohé projevy inteligence chobotnic nás fascinují, nicméně chobotnic samozřejmě existuje celá řada druhů. Jak je porovnávat mezi sebou? Wen-Sung Chung a jeho kolegové z University of Queensland studovali čtyři druhy chobotnic pomocí magnetické rezonance. Výsledkem jsou podrobné 3D snímky umožňující srovnání jejich mozkových struktur. Závěr zní, že mozky chobotnic se …