Archiv článků: inteligence

Psi mají pochopitelně v důsledku domestikace vyvinutou schopnost učit se napodobováním člověka (i jiných psů, to už uměl jejich vlčí předek), je ale přirozené předpokládat, že pro různá plemena to bude platit v různé míře. Některá plemena jsou možná inteligentnější obecně, především se ale různá plemena liší tím, nakolik byla …

Americký norek (mink) předvedl zajímavý evoluční kousek. Změna velikosti mozku spojená s domestikací se u něj ukázala být překvapivě vratná. V průběhu chovu v zajetí došlo u norků amerických ke zmenšení relativní velikosti mozku; tento jev provází domestikaci zvířat běžně. Studie vědců z Ústavu Maxe Plancka pro chování zvířat ale …

Podle zjištění maďarských a švédských vědců mají moderní plemena psů, která jsou geneticky vzdálenější od vlků, relativně větší mozek než starobylá („primitivní“) plemena stará tisíce let. Což je samozřejmě poněkud paradoxní, když víme, že vlci mají naopak mozek větší než psi a domestikace bývá obecně spojena s poklesem inteligence příslušného …

Proč ženy ve větší míře než muži trpí Alzheimerovou poruchou? Zřejmá odpověď zní, že je to kvůli tomu, že se dožívají v průměru vyššího věku. Jenže tím se data úplně vysvětlit nedají. Vezmeme-li stejně velké skupiny (např.) 80letých mužů a žen, stále bude větší pravděpodobnost choroby u žen. Jane Alty …

Dunningův–Krugerův efekt je označení pro neschopnost vyhodnotit objektivně vlastní neschopnost :-). Čím méně kompetentní v daném oboru (apod.) člověk je, tím spíše bude sám sebe přeceňovat, např. při odhadu úspěšnosti v nějakém testu. Populárně řečeno, když je někdo opravdu blb, pak k k tomu patří, aby si ani neuvědomoval, že …

Papoušek kakadu Goffinův používá pro splnění složitějších úloh více nástrojů v podobě sad. Více nástrojů si také dokáže předem přinést na budoucí „pracoviště“. Až dosud vedle člověka něco podobného předvedli pouze šimpanzi. U populací šimpanzů v severním Kongu bylo zaznamenáno, že povrch termitiště prorážejí jedním, těžším typem klacku a pak …

Hyeny skvrnité jsou inteligentní a žijí ve smečkách, navíc složitěji strukturovaných než třeba ty vlčí. To, že se hyeny dokážou navzájem podle svého vytí (zvuk se také označuje jako „houkání“) poznat, není proto nic divného. Nový výzkum to ale podle všeho exaktně potvrdil poprvé – ne tedy přímo, že to …

Čmeláci si nedokážou zapamatovat, jak sladká byla daná květina, do paměti se jim uloží pouze to, zda byla sladší než jiná. V novém výzkumu byli čmeláci nejprve trénováni na dvou květinách, přičemž se naučili, že jedna z nich je sladší než druhá. Později se naučili, že třetí květ je sladší …

Malé genetické rozdíly mohou mít velké následky. Další studie se pokouší vysvětlit rozdíly mezi Homo sapiens a neandrtálci. Předpokládáme, že neandrtálci se Homo sapiens z hlediska kognitivních schopností nevyrovnali. Proč, když měli stejně velký nebo i větší mozek? Logicky protože měli „něco v mozku jinak“. Samozřejmě existují i opačné názory, …

Papoušci mají naneštěstí k depresím vrozené sklony. Spouštěčem by mohla být i relativně slabá infekce nebo výraznější změna prostředí či potravy. Nová studie, na níž se významně podíleli pracovníci z katedry zoologie PřF UK, odhaluje pravděpodobné příčiny poruch chování u inteligentních opeřenců. Za jejich apatií či sebepoškozováním je evoluční ztráta …