Archiv článků: inteligence

Nakolik zvířata počítají a nakolik odhadují? Matematické schopnosti krkavcovitých a šimpanzů. Andreas Nieder, neurobiolog z německé University of Tuebingen, provedl metaanalýzu, která hodnotí schopnosti různých zvířat odhadovat počet. Uvádí, že nějaký „matematický smysl“ má bezprostředně adaptivní hodnotu, takže se v evoluci vyvíjel mnohokrát nezávisle na sobě. Nejde o výsledek umělých …

Schopnost psů porozumět lidskému jazyku je určitě nějak limitovaná – v řadě ohledů. Nový výzkum se zaměřuje nikoliv na chápání jako takové, ale čistě na schopnost rozlišit od sebe různé zvuky. Na maďarské Eötvös Loránd University, což je, dalo by se říct, kynologická velmoc, nyní uvádějí, že pokusní psi měli …

Psi člověka poslouchají. Dokáží vnímat gesta i pohled. Zajímavý experiment nyní ukázal, co se děje, když ve hře jsou jak vlastní preference psů, tak i přání lidí. Děti v určitém věku pochopí nejen to, že jiní lidé mohou mít k dispozici jiné informace, ale i to, že mohou mít jiné …

V poslední době se často diskutuje o vědomí různých živočichů. U inteligentních moderních hlavonožců (= cca vše mimo loděnky) se navíc můžeme ptát, nakolik mají vlastní inteligenci i jejich jednotlivá ramena. Chapadla chobotnice jsou do jisté míry nezávislá na centrálním mozku. Uvádí se, že po utržení se dokáží stále chovat …

Tedy alespoň prožívají subjektivní zkušenost v podobném smyslu jako lidé a lidoopi. S příslušným neurologickým experimentem je to samozřejmě trochu komplikované. V první řadě samotná myšlenka možnosti neurologického či jinak empirického důkazu vědomí je lehce sporná. Jistotu máme pouze o svém vlastním vědomí, ani u druhých lidí už ne. Může …

Mořské vydry používají nástroje celkem jednoznačně k tomu, aby se dostaly k potravě, smysl jejich počínání nevzbuzuje další otázky. Jenže i různé druhy říčních vyder si hrávají s kameny, alespoň v zoologických zahradách. Proč to vůbec dělají? Zůstaňme u chování vyder v zajetí. Vědci z University of Exeter nyní podrobně …

Psi očichávají vzorek vlastní moči jinak dlouho než moč jiného psa. Rozpoznají, že je jejich vlastní a z toho se usuzuje, že mohou mít nějaké vědomí sebe sama, i když se nepoznají v zrcadle. Tedy nepoznají – na rozdíl třeba od šimpanze, když psovi přilepíte na ucho, kam si nevidí, …

Jak přišli ptáci k velkým mozkům. Šampiony jsou krkavcovití a papoušci, ale nezapomínejme na sovy a datly. O inteligenci dinosaurů dnes pochopitelně můžeme do značné míry jen spekulovat. Vrcholem, který už je jen a pouze fantazií, jsou v této souvislosti úvahy na téma, z jakých dinosaurů by mohl eventuálně povstat …

Tedy podobnými částmi mozku. Ukazuje to, že příslušnou architekturu tedy nejspíš sdílejí všichni (placentální?) savci a jejich poslední společný předek před nějakými 80 miliony lety dokázal zpracovávat základní informace o počtu předmětů, což tedy není zase nijak zvlášť překvapivé. Studie byla provedena pomocí funkční magnetické rezonance. Psům byly na obrazovce …

Velikost mozku v evoluci člověka se měnila nerovnoměrně. Starší formy australopitéků typu Lucy (Australopithecus afarensis) měly mozek jen o trochu větší než šimpanzi (respektive podle přepočtů velikosti mozku a těla měli jen o málo vyšší příslušný index). Teprve v dalším evolučním kroku se mozek zvětšil více a objevila se výroba …