Archiv článků: inteligence

V poslední době se často diskutuje o vědomí různých živočichů. U inteligentních moderních hlavonožců (= cca vše mimo loděnky) se navíc můžeme ptát, nakolik mají vlastní inteligenci i jejich jednotlivá ramena. Chapadla chobotnice jsou do jisté míry nezávislá na centrálním mozku. Uvádí se, že po utržení se dokáží stále chovat …

Tedy alespoň prožívají subjektivní zkušenost v podobném smyslu jako lidé a lidoopi. S příslušným neurologickým experimentem je to samozřejmě trochu komplikované. V první řadě samotná myšlenka možnosti neurologického či jinak empirického důkazu vědomí je lehce sporná. Jistotu máme pouze o svém vlastním vědomí, ani u druhých lidí už ne. Může …

Mořské vydry používají nástroje celkem jednoznačně k tomu, aby se dostaly k potravě, smysl jejich počínání nevzbuzuje další otázky. Jenže i různé druhy říčních vyder si hrávají s kameny, alespoň v zoologických zahradách. Proč to vůbec dělají? Zůstaňme u chování vyder v zajetí. Vědci z University of Exeter nyní podrobně …

Psi očichávají vzorek vlastní moči jinak dlouho než moč jiného psa. Rozpoznají, že je jejich vlastní a z toho se usuzuje, že mohou mít nějaké vědomí sebe sama, i když se nepoznají v zrcadle. Tedy nepoznají – na rozdíl třeba od šimpanze, když psovi přilepíte na ucho, kam si nevidí, …

Jak přišli ptáci k velkým mozkům. Šampiony jsou krkavcovití a papoušci, ale nezapomínejme na sovy a datly. O inteligenci dinosaurů dnes pochopitelně můžeme do značné míry jen spekulovat. Vrcholem, který už je jen a pouze fantazií, jsou v této souvislosti úvahy na téma, z jakých dinosaurů by mohl eventuálně povstat …

Tedy podobnými částmi mozku. Ukazuje to, že příslušnou architekturu tedy nejspíš sdílejí všichni (placentální?) savci a jejich poslední společný předek před nějakými 80 miliony lety dokázal zpracovávat základní informace o počtu předmětů, což tedy není zase nijak zvlášť překvapivé. Studie byla provedena pomocí funkční magnetické rezonance. Psům byly na obrazovce …

Velikost mozku v evoluci člověka se měnila nerovnoměrně. Starší formy australopitéků typu Lucy (Australopithecus afarensis) měly mozek jen o trochu větší než šimpanzi (respektive podle přepočtů velikosti mozku a těla měli jen o málo vyšší příslušný index). Teprve v dalším evolučním kroku se mozek zvětšil více a objevila se výroba …

Tedy samozřejmě někteří psi a za určitých okolností. Jenomže přeslechnou se běžně i lidé, takže těžko můžeme od psů čekat víc. Sice se běžně uvádí, že psi reagují spíše na tón hlasu nebo průvodní gesto než na samotné slovo, ale řada lidí žijících se psy má zkušenost opačnou. Ostatně už …

Novokaledonské vrány nejenom užívají nástroje, ale navíc z toho mají potěšení. Podle všeho při tom zažívají obdobný pocit, jako máme při luštění křížovky nebo sudoku – jde prostě o to, aby věci do sebe správným způsobem zapadly. Uvádí to alespoň Dakota McCoy z Harvardu v práci publikované v Current Biology. …

Už dávno víme, že používání nástrojů není výlučně lidskou vlastností. Nástroje používají další primáti, krkavcovití ptáci, papoušci, sloni, mořské vydry, chobotnice… Nicméně existuje celá řada druhů pokládaných za velmi inteligentní, u nichž se podobné chování objevit nepodařilo. Kosatka nebo delfín by s tím měli problém asi z důvodů čistě anatomických, …