Archiv článků: inteligence

Psi a zrcadlo, pes a rozpoznání vlastního pachu. Zrcadlový test se pokládá za důkaz „sebeuvědomění“. Zvířata, která se v zrcadle poznají, disponují nějakým abstraktním konceptem sebe sama, alespoň to předpokládáme. V zrcadlovém testu uspějí lidoopi, delfíni i krkavcovití ptáci, psi však nikoliv – na zrcadlo někdy štěkají (vnímají tedy jako …

Papoušek šedý žako jménem Griffin prokázal, že jeho schopnosti dedukce jdou daleko za volbu ze dvou hrníčků. Irene M. Pepperberg z Harvardu již na toto téma publikovala několik výzkumů, v nichž figuroval právě Griffin, takže se nabízí samozřejmě otázka, zda/jak by úkoly zvládali jiní příslušníci jeho druhu (obdobně: nakolik jsou …

Krkavcovití géniové zvládnou nejen sofistikované používání nástrojů, ale i „dedukce fyzikálního typu“. Dokáží například odhadnout hmotnost/hustotu předmětu z toho, jak se pohybuje ve větru. Dosud byla podobná schopnost zaznamenána pouze u člověka (poznámka PH: i když je samozřejmě otázka, kde všude se takto specifický kognitivní test třeba prováděl; nicméně třeba …

Jaké jsou hlavní námitky proti představě, že vědomí se automaticky dostavuje jako důsledek určitého typu zpracování informace? Viz také: Max Tegmark o podstatě vědomí Prvním problémem podle mého názoru je, že Tegmark požaduje např. určitou kapacitu paměti a rychlost zpracování informace při výpočtu. Jenže potíž je už v základním pojmu: …

Je vědomí to, jak se cítí informace (určitého typu), pokud je (určitým způsobem) zpracovávána? Fyzik Max Tegark je znám asi hlavně jako autor bizarní myšlenky, podle které je vesmír (fyzická realita) totožný s matematickou strukturou. Ve svých úvahách o vědomí se pokouší o takovou definici, která by se dala testovat …

Náhoda nebo náznak nějakého evolučního pravidla? Proč sdílíme planetu s vránami a kytovci? Druhohorní ekosystémy byly asi srovnatelně komplexní jako ty pozdější a současné, přesto se od nich v jednom ohledu výrazně lišily – pravděpodobnou absencí inteligentních druhů. Ptáci jsou potomky dinosaurů, ale dnešní krkavcovití, papoušci a nejspíš i celá …

Je jasné, že účinnost lidského jazyka spočívá v tom, že nepopisuje pouze bezprostřední realitu – přítomnost, ale i minulost, budoucnost a možnost (podmiňovací způsob). Jak jsou na tom naši příbuzní, konkrétně orangutani? Adriano Reis e Lameira z University of St. Andrews provedl se svými kolegy následující experiment. Orangutani při objevení …

Malby zvěře zasažené zbraněmi a lovců nemusely být pouhým rituálem, ale něčím mnohem modernějším. Richard Coss z University of Califonia v Davisu publikoval v Evolutionary Studies in Imaginative Culture článek o tom, proč neandrtálci po sobě nezanechali jeskynní malby. Navrhuje, že kvůli odlišným technikám lovu neandrtálci prostě nedokázali dostatečně koordinovat …

S dobou od nákazy se inteligence osob snižuje, a to i tehdy, když se odfiltroval možný vliv stárnutí. Nová studie vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy vedených profesorem Jaroslavem Flegrem nachází možný negativní vliv nákazy cytomegalovirem na lidské kognitivní schopnosti. Ukazuje také, že pro výzkum tohoto typu je nezbytné zvážit …

Zdálo by se, že jde o dvě na sobě nezávislé vlastnosti, vždyť inteligence a vůle se v některých metafyzických koncepcích stavějí málem proti sobě. Nicméně ukazuje se, že chytří dokáží mj. také lépe odkládat potěšení. U lidských dětí se jako měřítko sebeovládání používá zejména tzv. bonbonový test, kdy dítě může …