Inteligence sice nezávisí pouze na velikosti mozku, rozumné výsledky nám ovšem toto srovnání dát může, alespoň pokud porovnáváme mezi příbuznými skupinami organismů – a taková skupina může být značně široká, protože mozek (stejného evolučního původu) mají nejen všichni primáti nebo všichni savci, ale i všichni obratlovci. Samozřejmě určité nejasnosti zde …
více »Psi, vlci a šimpanzi – experimenty s čtením lidských gest
Když jsem si sedl před svého prvního vlka, napadlo mě: „Babičko, proč máš všechno tak veliké?“ Pokud hodláte žít ve smečce šelem, je určitě důležité předvídat, co by ostatní členové smečky mohli udělat v příštím okamžiku. Gesta jsou druhem sociální informace, která nám pomáhá odhadnout možné další kroky kolegů. Směr, …
více »Kde se umělé vědomí objeví poprvé?
Známý autor sci-fi, australský matematik Greg Egan, přišel s myšlenkou, že umělé inteligence nadané vědomím už existují, mohou existovat nebo brzy existovat budou – v počítačových hrách. V povídce Bit Players představuje prostředí herního světa blízké budoucnosti, kdy vystupující postavy mají vědomí – aniž si toho jsou ovšem vědomi hráči …
více »Psi a vědomí sebe sama
Psi a zrcadlo, pes a rozpoznání vlastního pachu. Zrcadlový test se pokládá za důkaz „sebeuvědomění“. Zvířata, která se v zrcadle poznají, disponují nějakým abstraktním konceptem sebe sama, alespoň to předpokládáme. V zrcadlovém testu uspějí lidoopi, delfíni i krkavcovití ptáci, psi však nikoliv – na zrcadlo někdy štěkají (vnímají tedy jako …
více »Papoušci v logice předčí lidoopy i pětileté děti
Papoušek šedý žako jménem Griffin prokázal, že jeho schopnosti dedukce jdou daleko za volbu ze dvou hrníčků. Irene M. Pepperberg z Harvardu již na toto téma publikovala několik výzkumů, v nichž figuroval právě Griffin, takže se nabízí samozřejmě otázka, zda/jak by úkoly zvládali jiní příslušníci jeho druhu (obdobně: nakolik jsou …
více »Novokaledonská vrána umí vše
Krkavcovití géniové zvládnou nejen sofistikované používání nástrojů, ale i „dedukce fyzikálního typu“. Dokáží například odhadnout hmotnost/hustotu předmětu z toho, jak se pohybuje ve větru. Dosud byla podobná schopnost zaznamenána pouze u člověka (poznámka PH: i když je samozřejmě otázka, kde všude se takto specifický kognitivní test třeba prováděl; nicméně třeba …
více »Vědomí jako pocit zpracovávané informace – kde je problém?
Jaké jsou hlavní námitky proti představě, že vědomí se automaticky dostavuje jako důsledek určitého typu zpracování informace? Viz také: Max Tegmark o podstatě vědomí Prvním problémem podle mého názoru je, že Tegmark požaduje např. určitou kapacitu paměti a rychlost zpracování informace při výpočtu. Jenže potíž je už v základním pojmu: …
více »Max Tegmark o podstatě vědomí
Je vědomí to, jak se cítí informace (určitého typu), pokud je (určitým způsobem) zpracovávána? Fyzik Max Tegark je znám asi hlavně jako autor bizarní myšlenky, podle které je vesmír (fyzická realita) totožný s matematickou strukturou. Ve svých úvahách o vědomí se pokouší o takovou definici, která by se dala testovat …
více »Záhadná inteligence: dnes častá, ale v evoluci mladá?
Náhoda nebo náznak nějakého evolučního pravidla? Proč sdílíme planetu s vránami a kytovci? Druhohorní ekosystémy byly asi srovnatelně komplexní jako ty pozdější a současné, přesto se od nich v jednom ohledu výrazně lišily – pravděpodobnou absencí inteligentních druhů. Ptáci jsou potomky dinosaurů, ale dnešní krkavcovití, papoušci a nejspíš i celá …
více »Orangutani prý dokáží hovořit o minulosti
Je jasné, že účinnost lidského jazyka spočívá v tom, že nepopisuje pouze bezprostřední realitu – přítomnost, ale i minulost, budoucnost a možnost (podmiňovací způsob). Jak jsou na tom naši příbuzní, konkrétně orangutani? Adriano Reis e Lameira z University of St. Andrews provedl se svými kolegy následující experiment. Orangutani při objevení …
více »
Sciencemag.cz
