Na zimní obloze v lednu a únoru 2023 můžeme pozorovat malými dalekohledy, a daleko od měst také na hranici viditelnosti pouhýma očima, kometu C/2022 E3 ZTF poměrně vysoko nad obzorem. Kometa bude nejlépe viditelná od druhé poloviny ledna do první poloviny února, v průběhu noci velmi vysoko nad hlavou a …
více »Kométu PANSTARRS budeme môcť pozorovať aj malými ďalekohľadmi
Milovníci nočnej oblohy si môžu jasné letné noci spríjemniť pozorovaním neperiodickej kométy C/2017 K2 PANSTARRS. Kométa je v júli viditeľná celú noc. V auguste ju bude možné pozorovať do polnoci a v prvej polovici septembra večer po západe Slnka. Kométa PANSTARRS patrí medzi pomerne nedávno objavené vesmírne objekty. Astronómovia z …
více »C/2014 UN271: Do centra Sluneční soustavy míří největší kometa
Z okraje Sluneční soustavy k nám míří rychlostí asi 35 000 kilometrů za hodinu obrovská kometa o průměru přibližně 130 km. Při svém největším přiblížení v roce 2031 dorazí asi do vzdálenosti 1,6 miliardy km od Sluce (zhruba vzdálenost Země od Saturnu). Obrovskou kometu C/2014 UN271 objevili astronomové Pedro Bernardinelli …
více »Asteroid Ryugu obsahuje hodně organických látek, může být zbytkem komety
Na základě dat z Mise Hayabusa 2 se podařilo získat nové informace o fyzikálních vlastnostech planetky Ryugu, která podle tradiční teorie vznikla srážkou větších asteroidů. Nyní studie japonských vědců naznačuje, že Ryugu je ve skutečnosti bývalá kometa. Průkopnická sonda Hayabusa se v roce 2010 po sedmi letech vrátila na Zemi …
více »Navrhli řešení záhady kyslíku na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko
Sonda Rosetta Evropské kosmické agentury objevila v roce 2015 na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko velké množství molekulárního kyslíku. Vědci byli zmateni, protože nikdy předtím neviděli, že by se z komety v takové míře uvolňoval kyslík (vlastně i že by se zde molekula O2 vůbec vyskytovala). Navíc nebyly ani jasné širší důsledky objevu …
více »Astrofoto měsíce: Kometa Leonard s hvězdokupou M3
Komety jsou lidstvu známy od nepaměti. Můžeme dokonce předpokládat, že mohly zaujmout i naše pravěké předky. Pokud tedy někdy zdvihli oči k noční obloze. Však jasný ohon komety, jak si je ostatně dodnes znázorňujeme a představujeme, by je jistě zaujal. Stejně jako zaujal i starověké i středověké pozorovatele oblohy. Zajímavé …
více »Hvězda Betlémská
Určitě to nebyla kometa – ty nebyly před dvěma tisíciletími považovány za nebeská tělesa, a hlavně věštily zkázu a neštěstí. Období Adventu a vánočních svátků, pro mnohé jedno z nejkrásnějších období v roce, neodmyslitelně provází symboly, které se staly součástí naší tradice. Tím nejstarším je lidový betlém, nad kterým jasně září kometa zvěstující …
více »Za neolit mohla kometa?
Kometa, která dopadla na Zemi někdy po roce 11 000 př. n. l., byla podle nového výzkumu nejničivějším impaktem od doby dinosaurů. K dopadu většího úlomku mělo dojít i v jihozápadní Asii (viz i odkaz níže) a výsledkem mělo být i přímé ovlivnění vývoje lidské civilizace – usazování lidí a …
více »Tunguský meteorit mohl zase odletět
Tunguský meteorit představuje fascinující událost, o níž toho bylo již napsáno mnohé. Přesto se tu a tam objeví nějaká nová teorie, která se událost pokouší vysvětlit. Obrovská exploze v roce 1908 vyrvala na střední Sibiři stromy na ploše asi 2000 čtverečních kilometrů. Překvapivě ale nebyl nikdy nalezen žádný kráter odpovídající …
více »Po stopách komety staré 12 800 let
Prudké ochlazení klimatu na samotném konci poslední doby ledové známé jako mladší dryas mohlo mít podle jedné z významných hypotéz původ v impaktu mimozemského tělesa. Mezinárodní tým vědců, jehož členem je i doc. Günther Kletetschka, přišel nedávno s dalším objevem, který se k hypotéze přiklání. Doc. Günther Kletetschka z Ústavu …
více »