Archiv článků: komety

Nočnú oblohu v závere roka ozdobia dve kométy, ktoré budú zo Slovenska pozorovateľné aj malými ďalekohľadmi. K Zemi sa po šiestich rokoch vracia krátkoperiodická kométa Čurjumov-Gerasimenko. Kométa Leonard, ktorej obežná doba je približne 70 000 rokov, bola objavená začiatkom tohto roka a jej jasnosť sa bude pohybovať na hranici viditeľnosti …

Mezihvězdná kometa Borisov nemusela představovat zdaleka unikátní událost, jakkoliv jsme ji tak vnímali. V nové studii astronomové Amir Siraj a Avi Loeb z Center for Astrophysics Harvard & Smithsonian předkládají výpočty, které mají ukazovat, že Oortově oblaku převažují objekty mezihvězdného původu nad těmi vzniklými ve Sluneční soustavě. Jak ovšem připouštějí …

Oortovo mračno (Oortův oblak) se táhne na vnějším okraji Sluneční soustavy, zhruba od 3 000 do asi asi 200 000 AU (hranice je samozřejmě dost nejednoznačná, ostatně někdy se existence celého Oortova oblaku označuje za hypotetickou; pro srovnání, Pluto je od Slunce vzdáleno asi 40 AU). Nejvíce hmoty Oortova oblaku …

Těžké kovy se vyskytují také v atmosféře mezihvězdné komety 2I/Borisov. Nový výzkum belgického týmu vědců, kteří využili data získaná dalekohledem VLT na Evropské jižní observatoři, ukázal, že v atmosférách komet roztroušených i na těch nejvzdálenějších místech Sluneční soustavy se nalézá železo a nikl. Nezávislá studie polských vědců, kteří rovněž pracovali …

K Zemi sa v týchto dňoch približujú periodické kométy 7P/Pons-Winnecke a 10/P Tempel 2. Patria do Jupiterovej rodiny komét. V máji a v júni budú jasnejšie ako 12. magnitúda a na oblohe ich budeme môcť pozorovať aj malými ďalekohľadmi. Periodická kométa 7P/Pons–Winnecke sa považuje za materskú kométu meteorického roja Júnové …

Ve čtvrtek 22. a v pátek 23. dubna časně ráno bude možné vyhlížet nejvíce meteorů z každoročního meteorického roje Lyridy. Tyto lidově zvané „padající hvězdy“ jsou v zemské atmosféře způsobené zánikem ledo-prachových částic uvolněných z jádra komety C/1861 G1 (Thatcher). Během maxima lze uzřít 10-15 meteorů na tmavé obloze daleko …

Prostředí, odkud pochází 2I/Borisov, se příliš nelišilo od místního oblaku, ze kterého se zrodila Sluneční soustava. Nová pozorování provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT naznačují, že ‚toulavá‘ kometa 2I/Borisov – druhý a zatím poslední známý objekt, který prokazatelně přilétl do Sluneční soustavy z mezihvězdného prostoru – je složena z nejméně přetvořeného materiálu, …

Před asi 66 miliony lety vznikl po dopadu impaktu u pobřeží poloostrova Yucatan kráter Chicxulub, široký asi 150 km a hluboký 12 km. Na tom, zda opravdu právě tato událost způsobila vymření neptačích dinosaurů (a spolu s nimi i téměř ¾ druhů, které tehdy na Zemi žily), se názory různí. …

Podle nejrozšířenější představy přinesly většinu vody na Zemi (i na další vnitřní planety Sluneční soustavy) komety a asteroidy během éry velkého bombardování a dalších kolizí. Nové studie publikované v Science naopak tvrdí, že Země mohla být mokrá od svého počátku, protože vodu obsahoval už materiál, z něhož se planeta formovala. …

Planety i drtivá většina dalších těles obíhá kolem Slunce spořádaně, v jedné rovině (ekliptice). Pouze dlouhoperiodické komety v tomto ohledu vykazují určité odchylky. Nový výzkum ale ukazuje, že tělesa, která se při oběhu Slunce dostávají nejdál, se nepohybují pouze v nějak vychýlené „původní“ rovině, ani nejsou rozmístěna náhodně, ale shromažďují …