Archiv článků: kosmologie

Hmota v mezigalaktickém prostoru je rozložena v rozsáhlé síti vzájemně propojených vláknitých struktur (filamentů), souhrnně označovaných jako kosmická pavučina (síť; web). Díky stovkám hodin pozorování se nyní mezinárodnímu týmu podařilo získat unikátní snímek kosmického vlákna uvnitř této sítě, které spojuje dvě aktivně se formující galaxie z doby, kdy byl vesmír …

Už asi čtvrt století astronomy mate jedna podivnost. Vypadá to, že hustota hmoty v různých galaxiích klesá stejným tempem od jejich středu k vnějším okrajům. To je divné, protože galaxie jsou různorodé, mají různá stáří, tvary, velikosti i počty hvězd. Proč by tedy měly mít stejnou strukturu hustoty? „Tato homogenita …

Vědci provedli inovativní studii testující eventuální existenci zrcadlových asymetrií v našem vesmíru, a to na základě studia gravitačních vln z fúzí černých děr zachycených detektory LIGO a Virgo. Kosmologický princip říká, že při pozorování ve velkých měřítkách je vesmír izotropní a homogenní. To mj. předpokládá i zrcadlovou symetrii – toho …

Pokud se magnetické vlastnosti vrstev krystalu určitým způsobem střídají, mohly by se v něm fotony chovat jako aixony. Vědci z Nanyang Technological University v Singapuru (NTU) a dalších institucí navrhli (údajně) průlomovou techniku, která by mohla položit základy pro detekci temné hmoty. Podle jedné z nejrozšířenějších teorií by temnou hmotu …

Zatím jsem vyloučil možnost, že by dokonalá simulace vesmíru mohla být provedena v témže vesmíru. Ale co nedokonalá simulace, při níž je s vysokou věrností reprodukována pouze část vesmíru a zbytek je nějak aproximován? To by snížilo výpočetní náklady – nazvěme takový postup „hypotéza úsporné simulace“. Viz také úryvek z téže knihy: Slabiny …

Einsteinova obecná teorie relativity jako teorie gravitace šla od jednoho triumfu k dalšímu. Učí nás, že prostoročas se může ohýbat a deformovat. Tato skutečnost inspiruje sny o cestování časem, o dimenzionálních portálech, červích dírách a warpových pohonech. Mohly by se tyto fantazie a touhy někdy stát technickou realitou? Osobně vidím …

Extrémní podmínky raného vesmíru možná umožnily vznik mnoha malých černých děr dávno před zrodem prvních hvězd. O těchto primordiálních (prvotních) černých dírách se teoreticky hovoří již několik desetiletí a mohly by být dokonce tvořit i stále nám unikající temnou hmotu. Přesto nebyla žádná primordiální černá díra dosud nikdy pozorována. Nový …

Opět zde máme již mnohokrát řešenou hádanku. Vesmírný dalekohled Jamese Webba pozoroval galaxii ve velmi rané fázi vesmíru. Světlu z galaxie J1120+0641 trvalo téměř stejně dlouho, než dorazilo k Zemi, jako trval vývoj vesmíru do dnešních dnů. Je obtížně vysvětlitelné, jak mohla černá díra v jejím středu tehdy vážit přes …

Díky propojení náboženství s vědou a technikou je si­mulační hypotéza natolik výbušná, že už podnítila spoustu zajímavých diskusí, i když si myslím, že většina z nich se až příliš lehkovážně vyhýbá detailům. V Bostromových postulátech je skryto mnoho předpokladů týkajících se cílů, kterých vědci vytvářením simulací chtějí dosáhnout. I kdyby pokroky ve vědě a výpočetní technice …

Po srážce dvou neutronových hvězd a zrodu černé díry vědci dokázali sledovat teplotu elementárních částic. To poprvé umožnilo změřit fyzikální podmínky při kosmické události tohoto typu. Studovaná srážka dvou neutronových hvězd vytvořila dosud nejmenší pozorovanou černou díru. Kromě toho měla za následek i vznik ohnivé koule, která se rozpíná téměř …