Observatoře gravitačních vln by měly být schopny detekovat splynutí primordiálních černých děr – pokud ovšem existují. Podle některých teorií vzniklo v období krátce po velkém třesku, kdy mezi jednotlivými místy vesmíru existovaly obrovské rozdíly v hustotě, velké množství černých děr o různých velikostech. Mnohé z nich zase mezitím zanikly („vypařily …
více »Kvasary jako kosmické standardní svíčky na velké vzdálenosti
Nová metoda slibuje dohlédnout mnohem hlouběji do historie vesmíru. Záření kvasarů v rentgenovém a ultrafialovém spektru má těsně korelovat. Ve 20. letech harvardská astronomka Henrietta Swan Leavittová objevila první standardní svíčky – proměnné hvězdy cefeidy. Určitý typ hvězd má speciální vzor své aktivity odpovídající jejich vlastní svítivosti. Ze změřené svítivosti …
více »Opět navrhují, že obří černé díry se vytvořily z temné hmoty
Obří černé díry v centrech galaxií se zformovaly již několik set milionů let po velkém třesku, tedy vlastně souběžně se vznikem samotných galaxií. V době, kdy měl vesmír pouhých 6 % svého nynějšího věku, už existovaly objekty s hmotností řádově miliard Sluncí. Podle názoru řady astrofyziků prostě nebyl dostatek času, …
více »Lov temné energie pomocí gravitační rezonanční spektroskopie
Temná energie je obecně považována za hnací mechanismus zrychlujícího se rozpínání vesmíru. Prozatím bylo navrženo několik teorií, které se pokoušejí povahu temné energie popsat nějak podrobněji, než že jde pouze o „sílu rozhánějící prázdný prostor“. Jenže tyto teorie předpovídají, že vliv temné energie na kvantových škálách (poznámka PH: respektive nejspíš …
více »Potvrdili Hawkingův teorém o černých dírách, horizont se po srážce zvětšil
Přesněji řečeno jde o celkovou plochu horizontu/ů událostí. Při veškerých změnách černých děr by měla plocha horizontu růst (nebo se alespoň nezmenšovat), analogicky jako roste entropie. To je celkem jasné při pádu „normálního“ předmětu do černé díry (černá díra se zvětší, tudíž i plocha horizontu), méně jasné ovšem v případě …
více »Temná hmota a gravitace – 4 teorie v testu proti sobě
Dvě teorie temné hmoty, modifikovaná newtonovská dynamika (MOND) a teorie gravitace Erika Verlindea. Která z těchto teorií (modelů) nejlépe vysvětlí naměřená data? Samozřejmě ideálně data nová, při formulování příslušných matematických modelů ještě nezahrnutá. O pojetí gravitace, které předložil nizozemský fyzik Erik Verlinde, se zde již psalo. Gravitace v tomto pojetí …
více »Kvark-gluonové plazma teče jako voda
Kvark-gluonové plazma, tedy horká polévka elementárních částic, vyplňovalo vesmír několik mikrosekund po velkém třesku – nebo to alespoň předpokládáme. Nová studie ukazuje, že tato krajně exotická forma hmoty (však tehdejší teplota byla asi milionkrát vyšší než ve středu Slunce) mohla mít určité společné vlastnosti s obyčejnou vodou. Tok vody ovlivňují …
více »Hubbleova konstanta nemusí být konstantní, naznačují supernovy
Pokud analýza reliktního záření vede k jiné hodnotě Hubbleovy konstanty než sledování supernov Ia, nabízí se možnost, že o žádnou konstantu nejde a příslušná hodnota se mění v čase. Taková myšlenka není nová. Nové je ovšem pojetí, jak zkusit tuto ideu opřít o experimentální data. Měření reliktního záření vede k …
více »Reionizaci vesmíru mohly způsobit malé galaxie
Astrofyzikové si dosud příliš nevědí rady s problémem reionizace vesmíru. Po velkém třesku se vesmír nacházel v horkém stavu, kdy většina protonů a elektronů existovala vedle sebe. Jak vesmír chladl, spojovaly se do atomů vodíku. Jenže ačkoliv vesmír chladne dál, mezitím došlo cca 1 miliardu let po velkém třesku (nebo …
více »Magnetismus temné hmoty umožní obejít se bez temné energie
Temnou energii, neboli kosmologickou konstantu, respektive neznámou sílu odpudivé povahy, nedokážeme detekovat přímo. Vlastně jde jen o matematickou veličinu, která má vysvětlit pozorované zrychlující se rozpínání vesmíru. Na Kodaňské univerzitě přišli s modelem, který umožňuje se bez temné energie zcela obejít – stačí prý, když (taktéž neznámé) temné hmotě přiřadíme …
více »