Archiv článků: kosmologie

Srážky černých děr, respektive jim odpovídající signál gravitační vln, by mohly poskytnout i informaci o rychlosti rozpínání vesmíru a jejích změnách v čase. Jinak řečeno by mohlo jít o další způsob, jak měřit Hubbleovu konstantu. Dva astrofyzikové z Chicagské univerzity svoji metodu nazvali spektrální siréna. Za posledních několik let observatoře …

Z kosmické perspektivy vidíme, že podmínky příhodné pro život v dnešní podobě představují jen prchavou epizodu v daleko větším obraze vesmírné historie. Jen na krátké období v něm panují „ty správné“ teploty umožňující život… Budeme se zabývat otázkou, zda fyzikální zákony umožňují únik do paralelního světa. Viz také: Budoucnost vesmíru …

Astronomové sestavili seznam 88 vzdálených galaxií, které chtějí pozorovat pomocí dalekohledu JWST. Některé jsou staré méně než 200 milionů let. Poznámka: Tedy abychom se v tom vyznali, co je staré/mladé – prostě galaxie, které jsou od nás natolik vzdálené, že je vidíme ve stavu méně než 200 milionů let po …

Standardní kosmologický model předpokládá, že většinu galaxií obklopuje neviditelné halo tvořené temnou hmotou. Podle nové studie, která vyšla v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, trpasličí galaxie v souhvězdí Pece taková hala nemají. Trpasličí galaxie se zpravidla nacházejí v kupách galaxií nebo poblíž větších galaxií. Mohou proto být ovlivňovány …

Dokážou inteligentní bytosti ovládat své stroje i při teplotách blízkých absolutní nule? A dokážou vysílat a přijímat informaci? Dějství třetí: degenerovaná éra Ve třetím dějství (mezi 15 a 39 /míněno stáří vesmíru řádově 10 na 15 až 10 na 39 let/) se energie hvězd zcela vyčerpá. Zdánlivě věčný proces jaderného …

Tvar galaxií a jejich vývoj závisí na síti „kosmologických“ vláken, která se táhnou napříč vesmírem. Podle nedávné studie vedené vědci z Ecole Polytechnique Federale de Lausanne hraje tato kosmická síť mnohem větší roli, než se dosud předpokládalo. Kosmickou pavučinu tvoří vlákna vodíku a snad i temné hmoty. Jedná se o …

Na základě analýz dat pořízených během 30 let fungování Hubbleova vesmírného dalekohledu se podařilo zpřesnit hodnotu Hubbleovy konstanty a spolu s tím i rychlost rozpínání vesmíru. Metoda, kterou využívá Hubbleův dalekohled, je v principu stejná jako ta, na jejímž základě byla původně zformulována idea rozpínajícího se vesmíru. Je založena na …

Udivujícím rysem vesmíru je jeho jednoduchost – je mnohem méně komplikovaný, než se dříve myslelo. V jistém smyslu jsme uzavřeli kruh, či spíše oběhli závit spirály. Před Newtonem vědci věřili, že vesmír je dokonale uspořádaný a strukturovaný. Po bouři na konci 19. století, ze které se zrodila teorie relativity a …

Asi před 13 miliardami let, tedy cca 400 milionů let po velkém třesku, nastala tzv. éra reionizace vesmíru. Mezihvězdné prostředí se tehdy ionizovalo ultrafialovým zářením, které vydávaly první hvězdy v nejstarších právě vznikajících a rostoucích galaxiích. Pochopení fyziky tohoto úseku kosmology a další vědce samozřejmě zajímá, minimálně proto, že období …

V Itálii pod téměř kilometrem skály, která má maximálně odstínit šum prostředí, běží detektor CUORE (Cryogenic Underground Observatory for Rare Events), používaný k práci s neutriny. Nový výzkum se zaměřil na možnost, že by neutrino mohlo být svou vlastní antičásticí, tedy spadalo mezi tzv. Majoranovy fermiony (žádný příklad z této …