Amonit Diplomoceras v křídovém moři. Credit: James McKay (jamesmckay.info)

Hlavonožec z křídy se mohl dožívat až 200 let

Hlavonožec Diplomoceras maximum žil asi před 68 miliony lety ve svrchní křídě, tedy ve stejné době jako např. Tyrannosaurus rex. Patřil k amonitům, tedy do skupiny, která na konci křídy spolu s neptačími dinosaury také vyhynula. Stočená ulita tohoto hlavonožce, připomínající kancelářskou sponku, byla dlouhá až 1,5 metru.
Linda Ivany a Emily Artruc z newyorské Syracuse University nyní ale přicházejí s překvapujícím tvrzením: tento amonit se mohl dožívat až 200 let. To je v kontrastu se současnými chobotnicemi, které jsou krátkověké a sotva vydrží déle než 5 let. (Poznámka: Ovšem v rámci měkkýšů se třeba zéva obrovská, patřící mezi mlže, dožívá přes 100 let.)
Výsledky jsou založeny na odběrech vzorků z ulity, postupně ve vzdálenostech 50 cm od sebe. Následně byly analyzováno izotopové složení kyslíku a uhlíku na jednotlivých místech ulity. Autorky studie objevily, že v izotopovém složení se pravidelně opakuje určitý vzor, jakoby letokruh. Mohl třeba souviset s pravidelným uvolňování metanu z mořského dna. Pokud by šlo skutečně o „letokruh“, respektive ulita rostla o příslušnou délku vždy po roce, počet vzorů by odpovídal věku hlavonožce v rocích. A pak se můžeme dostat až k oněm dvěma staletím….

Zdroj: CNET, Phys.org a další

Poznámky PH:
Proč by ale se třeba methan nemohl uvolňovat na jaře a na podzim? (Obecně, proč by jev, způsobující změnu izotopového složení ulity, nemohl nemohl mít jinou než roční periodicitu?)
Existuje teorie, že velké krakatice (kalmaři, prostě desetiramenní hlavonožci) mohou růst celý život. Dříve se dalo narazit na opravdu velkou obludu (napadající čluny apod.) s větší pravděpodobností, dnes jsou oceány vylovené, takže – i když samy přežijí – nemají potenciálně obří hlavonožci dost potravy k růstu. Nicméně podle jiných údajů kalmaři rostou/mohou růst rychle, tohle vysvětlení kulhá a větší než cca 20metoroví tvorové prostě nejsou ani nebyli. (U výpočtu velikostí hlavonožců podle přísavek na kůži vorvaňů snad jednou došlo k nějaké chybě, která se pak všude přebírala, výsledkem bylo přecenění velikosti.)
Bylo by zajímavé rozebrat to s nějakým specialistou, mezi českými vědci bohužel odborníci na hlavonožce prakticky scházejí – tedy má-li jít o živé hlavonožce, paleontologie je něco jiného. Ostatně: kolik vůbec chobotnic se dnes nachází v akváriích v ČR?
Inteligence hlavonožců, už tak velká, s krátkým věkem dožití moc dohromady nejde (obecně, aby se evoluci vyplatilo stavět velké tělo, chytré tělo apod., už by mělo být i dlouhověké). Navíc chobotnice ani nijak neučí své potomky, matka obvykle umírá během hlídání vajec apod. Chtělo by se říct – kam by to chobotnice mohly dotáhnout, kdyby si předávaly zkušenosti mezi generacemi a své vlastní zkušenosti dokázaly hromadit po delší dobu…

Galaxie si navzájem kradou temnou hmotu

Tu a tam se objeví překvapující zpráva, že galaxie XY podle všeho neobsahuje temnou hmotu, …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close