Výskumná skupina z Nitry študuje evolúciu a genetiku borovíc v tzv. hybridných zónach – miestach, kde z evolučného hľadiska „klasická“ biologická definícia druhu prestáva platiť. Stretávajú sa tu síce populácie dvoch rôznych druhov, ale môžu sa medzi sebou krížiť a vytvárať spoločné potomstvo. „Na Slovensku sa táto situácia vyskytuje na …
více »Nečekané příběhy parazitů: co jejich křížení prozrazuje o šíření nemocí
Křížení dvou druhů parazitů myši domácí odhalilo dosud skryté evoluční procesy, které mohou stát u zrodu nových infekčních onemocnění. Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR jako první na světě prokázali, že paraziti se tam, kde se spolu rozmnožují dva různé druhy jejich hostitelů, chovají obdobně. Studie publikovaná v …
více »Pravlci sami byli zřejmě hybridi
Pravlk obrovský si nyní rozhodně zažil svých pár minut mediální slávy. Firma Colossal Biosciences a její vlci Romulus a Remus (Pravlci? Geneticky modifikovaní vlci obecní? Druhé označení asi spíše odpovídá realitě.) si na nedostatek popularity opravdu nemohou stěžovat. Tisková zpráva University of California v Santa Cruz v této souvislosti uvádí, …
více »Mísení genů jako cesta k přežití: nový pohled na ochranu druhů
V podmínkách rychle se měnícího klimatu může být genový mix klíčovým faktorem pro přežití druhů. Umožňuje totiž vznik nových adaptací. Ukazují to výsledky výzkumu vědeckého týmu z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR ve spolupráci s Oklahomskou a Cornellovou univerzitou v USA. Objev může změnit dosavadní přístup k ochraně …
více »Genetické dědictví po denisovanech může přispívat i k duševním chorobám
Různé genetické varianty mohou být současně prospěšné i škodlivé, navíc v závislosti na konkrétních okolnostech. Má to platit i pro nově identifikovanou variantu genu SLC30A9, kterou moderní lidé zřejmě získali křížením s denisovany. Má jít o jednu vůbec nejrozšířenějších stop po jinak zmizelých denisovanech. Příslušná genetická adaptace denisovanů pomohla pak …
více »Neandrtálci mohli být ranní ptáčata
Neandrtálci a denisované se od předků Homo sapiens oddělili před nějakými 700 000 lety. Jejich další evoluce se minimálně po 400 000 let odehrála daleko od rovníku, tedy v oblastech, kde se různě mění délka dne a noci. Zdálo by se proto logické, že se to odrazí na cirkadiálních rytmech. …
více »Mikrobiom pravděpodobně neovlivňuje mezidruhové křížení
Společenstva střevních bakterií a hub u hybridních myší se výrazně neliší od společenstev jejich „rodičovských“ poddruhů, prokázali vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR na divoké populaci myši domácí v tzv. hybridní zóně. Výzkum rozporuje některé dřívější studie, které naznačovaly, že správná funkce střevní mikrobioty zkřížených myší je narušená. Střevní …
více »Objevili prvního křížence psa s liškou („nepravou“)
Liška je šelma psovitá, ale liškopsy v našich lesích nepotkáváme. Křížení mezi oběma druhy se považuje za vyloučené. (Poznámka PH: někde jsem však četl, že liška polární na evolučním stromečku má blíže ke psu než k naší lišce rezavé/obecné, i když křížit také nelze, ale „když už, pak možná…“; opět …
více »V genomu neandrtálců našli geny vymřelých Homo sapiens
Je to celé pořádně zamotané. Současní Homo sapiens s výjimkou afrických populací mají geny neandrtálců. Nová studie ale ukazuje, že samotní neandrtálci pro změnu zdědili nejméně 6 % svého genomu od dnes již vyhynulé linie raných moderních lidí. Moderní lidé migrovali do Eurasie asi před 75 000 lety; na Blízkém …
více »Vědci umožňují obohatit pšenici o výhodné geny jejích divokých příbuzných
Expertům z Ústavu experimentální botaniky AV ČR se podařilo objevit v genomu pšenice tzv. rekombinační hotspot, který usnadní její křížení s planými druhy. Objev, na kterém se podíleli i estonští vědci z Tallinn University of Technology, pomůže s rychlejším šlechtěním odolnějších odrůd, které se lépe vyrovnají se změnou klimatu. Informuje …
více »
Sciencemag.cz
