Foto: © palau83 / Dollar Photo Club

Bratranci a sestřenice se skoro nebrali

V současné době se údajně více než 10 % všech sňatků na světě uzavírá mezi bratranci a sestřenicemi z prvního nebo druhého kolene. Někde jde o zcela běžnou praxi. V nové studii vědci z Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology (Lipsko) a University of Chicago zkoumali, nakolik bylo v minulosti běžné, aby lidé měli takto blízce si příbuzné rodiče.
Vědci znovu analyzovali dříve publikované údaje o DNA dávných lidí, kteří žili v posledních 45 000 letech. Výsledky byly překvapivé: Dávní lidé si jen zřídkakdy vybírali za partnery své bratrance a sestřenice. V globálním souboru dat o 1 785 jedincích jich pouze 54, tedy asi 3 %, vykazovalo typické znaky toho, že jejich rodiče byli bratranci a sestřenice. Těchto 54 jedinců se neshlukovalo v prostoru ani v čase; jinak řečeno, z dat se nepodařilo identifikovat žádnou společnost, ve které by to bylo běžné. Platilo to i pro společnosti lovců a sběračů žijících před více než 10 000 lety.
K analýze dat si autoři výzkumu vyvinuli i nový nástroj, který detekuje dlouhé úseky DNA shodné ve dvou kopiích DNA. Čím blíže jsou si rodiče příbuzní, tím delší a hojnější jsou takové shodné úseky. U moderních dat s plně zachovalou DNA je příslušná analýza celkem snadná, ale kvalita DNA z kostí starých tisíce let je většinou dost nízká, takže techniku bylo třeba použít ve značně vylepšené, sofistikovanější podobě.
Nová metoda pak vědcům umožnila studovat nejen to, jak blízce si byli příbuzní rodiče jedince, ale i „příbuznost v pozadí“, tedy i četnost plození dětí mezi blízkými příbuznými v dávnější minulosti (typicky v malých a/nebo izolovaných populacích). Klíčovým výsledkem bylo to, jak velký demografický dopad měl přechod k zemědělství. Po něm vždy následoval výrazný pokles rodičovské příbuznosti v pozadí, což svědčí zejména o rostoucí velikosti/hustotě populace.

Harald Ringbauer et al, Parental relatedness through time revealed by runs of homozygosity in ancient DNA, Nature Communications (2021). DOI: 10.1038/s41467-021-25289-w
Zdroj: Max Planck Society / Phys.org

Poznámky PH:
U lovců a sběračů s řídkou populací a relativní izolací jednotlivých skupin zvyšovalo počet příbuzenských sňatků prostě to, že nebylo tolik na výběr. (Předpokládá se, že křížení mezi příbuznými mohlo hrát roli i v konci neandrtálců. A samozřejmě křížení mezi blízkými příbuznými byl někdy problém u malých populací na ostrovech atp.)
Na druhou stranu dnes (respektive ještě více ve středověku, v určitých speciálních regionech apod.) zase zvyšuje tyto sňatky ekonomická motivace – majetek nedělit / scelit, především asi pokud jde o půdu. Tato motivace by měla vzrůst právě s počátkem neolitu; opačně působící faktory to nicméně zřejmě převážily. Nebo by se z toho dala vygenerovat i hypotéza, že půda tehdy nebyla soukromým majetkem předávaným na potomky, k tomu došlo až později.

Supernova: svítící enzym z DNA

Dříve se soudilo, že molekula DNA funguje především jako nosič genetické informace, ovšem nyní již …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close