Archiv článků: kyslík

Zářením černých děr se zde nemyslí Hawkinogovo záření, ale výtrysky z jádra galaxie, které jsou obecně důsledkem zdejšího extrémního prostředí, provázejí pád hmoty do centrální obří černé díry. Kolem aktivního galaktického jádra proto samozřejmě panují podmínky pro život pozemského typu vysloveně nepřátelské. Vědci z Dartmouthské a Exeterské univerzity ale nyní …

Dvě různé skupiny astronomů objevily kyslík v nejvzdálenější známé galaxii JADES-GS-z14-0. Objev, o němž informovaly dvě samostatné studie, byl učiněn díky observatoři ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), jejímž partnerem je Evropská jižní observatoř (ESO). Tento rekordní objev nutí astronomy přehodnotit jak rychle se galaxie v raném vesmíru formovaly. Galaxie JADES-GS-z14-0, …

Dlouhodobý pobyt ve vysokohorském prostředí s nízkým obsahem kyslíku má protektivní účinky na činnost srdce. Srdeční buňky v takovém prostředí exprimují proteiny, jako je například HIF-1α, aby aktivovaly specifické geny a nastartovaly molekulární mechanismy na svoji ochranu. Nové výsledky z Oddělení vývojové kardiologie Fyziologického ústavu AV ČR odhalují, že přítomnost …

Výroba grafenu pro průmyslové použití stále představuje problém. Grafen lze sice získat z obyčejné tuhy pomocí lepicí pásky (exfoliace), jenže tento proces je velmi neefektivní a vede k malým vločkám (velikost v mikrometrech, milimetrech…), které se hodí spíše pro laboratorní experimenty než pro průmyslové aplikace. Druhá hlavní metoda, chemická depozice …

Mezinárodní tým vědců zjistil, že kovové minerály na dně hlubokého oceánu produkují kyslík. Velmi překvapivý objev zpochybňuje dlouholetý předpoklad, podle něhož kyslík na Zemi vytvářejí v podstatnější míře pouze fotosyntetizující organismy. Nový objev ukazuje, že by mohl existovat i jiný způsob. Zdá se, že kyslík může být produkován i na …

Kyslík v atmosféře nemusí být spojen jen s životem, složitým životem nebo vznikem inteligence. Adam Frank (University of Rochester) a Amedeo Balbi (University of Roma Tor Vergata) popisují kritickou hranici, která odděluje světy schopné rozvíjet technologické civilizace od těch, kde to nejspíš nepůjde – protože bez dostatečného množství kyslíku nepůjde …

Na základě nových dat z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba astronomové změřili množství kyslíku v raném vesmíru. Výsledky ukazují, že v galaxiích vzrostlo zastoupení kyslíku v rozmezí cca 500-700 milionů let po velkém třesku a od té doby zůstalo stabilní. Takto (nečekaně) rychlá tvorba těžších prvků podle autorů studie naznačuje, že …

Vědci zapojení do projektu americké meziplanetární sondy Juno, která krouží kolem Jupiteru, vypočítali, že množství kyslíku, které vzniká na Jupiterově Měsíci Europa, je podstatně menší, než naznačovaly předešlé studie. Svůj vědecký článek vydali 4. března v časopise Nature Astronomy. Shrnují v něm své poznatky, které jsou založeny na měřeních uvolňování …

Nejvýraznější „signatura života“ se prý neprojevovala na současné Zemi, ale někdy ve věku dinosaurů, snad v juře… Tým výzkumníků z Cornellovy univerzity (hlavní autorky Rebecca Payne a Lisa Kaltenegger) vytvořil simulaci vývoje pozemské atmosféry během posledních cca 500 milionů let (tj. období s větším podílem kyslíku), jak by mohla být …

Délka pozemského dne byla před miliardami let kratší, protože Měsíc byl blíže k Zemi, uvádějí učebnice. Což zase souvisí se zákonem zachování energie. Ross Mitchell, geofyzik z Čínské akademie věd a hlavní autor nové studie publikované v Nature Geoscience, nicméně došel k závěru, že tyto změny nebyly vůbec plynulé. Uwe …