Astronomové narazili na zvláštní, dosud neznámý typ hvězdy pokryté produkty jaderné fúze helia. Je možné, že takové hvězdy mohou vznikat při vzácném sloučení dvou hvězd. Zatímco normální hvězdy mají povrch složený z vodíku a helia, hvězdy objevené týmem německých astronomů pod vedením Klause Wernera z univerzity v Tübingenu jsou na …
více »Tak jak? Vzniká na kapičkách vody peroxid, nebo ne?
V uplynulých pár letech se objevily studie, které tvrdily, že chemii tak jednoduché sloučeniny, jako je voda, zdaleka nerozumíme, a to ani za běžných podmínek. Na povrchu kapiček vody má docházet k reakcím s kyslíkem za vzniku peroxidu. Takže voda jakoby bývá pokryta vrstvou peroxidu vodíku, i když reakce by …
více »Senzory z FEI VŠB-TUO pomáhají na covidových jednotkách
Vědci z Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO vyvinuli bezdrátový senzor monitorující koncentraci kyslíku v ovzduší na covidových jednotkách Fakultní nemocnice Ostrava, kde probíhá léčba kyslíkovou terapií. Při ní ale hrozí nejen výskyt nebezpečné koncentrace kyslíku, ale i nebezpečí požáru nebo výbuchu. Komerčně dostupný bezdrátový senzor pro měření koncentrace kyslíku neexistoval, …
více »Vznik komplexního života na Zemi může souviset s délkou dne
Komplexní život na Zemi vznikl s mitochondriemi a kyslíkem, jenže vše může být ještě komplikovanější a záviset kupodivu třeba i na tom, jak se prodlužovala délka pozemského dne. První fotosyntetizující organismy se mohly objevit už před 4 nebo 3,5 miliardami let, před 3,5 miliardami podle všeho již existovala i fotosyntéza …
více »Kyslíková fotosyntéza může být výjimečná – a s ní i komplexní život
Proč jsem zatím nenarazili na žádnou mimozemskou civilizaci? Nová studie ukazuje další možné „úzké místo“ vývoje života ve vesmíru. I na planetách podobných Zemi bude prý dost výjimečná kyslíková fotosyntéza. Právě ta přitom vedla ke vzniku složitějšího života. Bez kyslíku na Zemi prakticky nemohou existovat mnohobuněčné organismy (ano, jsou i …
více »Bakterie dýchá pro nálevníka dusičnany
Bakteriální endosymbiont dýchá za jednobuněčného prvoka, přitom se ale nejedná o mitochondrii a vše funguje v prostředí bez kyslíku. Zajímavá situace, a to jak z pohledu biochemie, tak i evoluční biologie. Příslušný prvok (protista, nálevník) byl objeven ve švýcarském Zugském jezeře; jeho bakterie je už endosymbiontem, tj. nedokáže vůbec přežít …
více »Za Alzheimerovou poruchou může stát nedostatečné okysličení hipokampu
Hipokampus, část velkého mozku, patří k místům, které jsou při Alzheimerově poruše poškozeny mezi prvními. Protože hipokampus je úzce spojen s pamětí, bývají právě potíže s pamětí jedním z prvním příznaků poruchy. Catherine Hall její kolegové z University of Sussex nyní uvádějí, že poškození hipokampu by v tomto případě mohl …
více »Kuriózní: Savci mohou dýchat i zadkem
Zjištění, na první pohled vhodné k ocenění Ig Nobel, může mít vztah i k lidské medicíně. Dýchání „zadkem“, tedy skrz konečník a sliznici střeva, představuje samozřejmě mechanismus spouštěný v nouzi. A savci uvedenými v titulku se, alespoň prozatím, myslí hlodavci a prasata. Nová studie ukazuje, jak dodávka plynného kyslíku nebo …
více »Kyslík v atmosféře život nedokazuje, ani na planetách podobných Zemi
Na Zemi se kyslíková atmosféra objevila téměř jistě až v souvislosti s životem. Nicméně na kamenných planetách podobných Zemi může nastat několik scénářů, které povedou ke kyslíkové atmosféře i anorganickými procesy. Joshua Krissansen-Totton z University of California (Santa Cruz) a jeho kolegové modelovali vývoj skalních planet, které začínají s rozžhaveným …
více »Kyslíková atmosféra Země zanikne za miliardu let
Slunce dodává Zemi stále více tepla, takže pokud pomineme nějaké brutální geoinženýrské zásahy, v horizontu stamilionů až miliard let se Země stane pro život současného typu neobyvatelnou. Otázkou je, kdy přesně k tomu dojde a jakými postupnými kroky. Kazumi Ozaki a Christopher Reinhard v Nature Geoscience dospěli k závěru, že …
více »