Vědci z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR vyvinuli ve spolupráci s firmou MemBrain nový typ oxygenerátoru. Od komerčně nabízených typů se liší použitou separační technologíí – polymerní membránou, která je schopna obohatit přiváděný vzduch na 45 % kyslíku. Oxygenerátor by mohl pomoci pacientům s nemocí covid-19. Klíčovým prvkem vyvinutého zařízení je membránový …
více »Jak se adaptovat k životu bez kyslíku?
V anaerobních peroxisomech se netvoří peroxid vodíku a veškeré metabolické dráhy jsou nezávislé na kyslíku. Naši parazitologové v BIOCEV objevili anaerobní peroxisomy u volně žijícího prvoka Mastigamoeba balamuthi. Článek byl uveřejněn v posledním vydání prestižním časopisu “Proceedings of the National Academy of Science of the USA”. Život většiny organismů na …
více »Změnám koncentrace kyslíku na Marsu zatím nerozumíme
Rover Curiosity zjistil v kráteru Gale opakované vzestupy koncentrace kyslíku. Média jsou opět plná spekulací o tom, zda to může znamenat doklad života na Rudé planetě, i když NASA nic takového netvrdí. Podobně jako v této souvislosti často diskutovaný metan může být stejně tak kyslík biologického (fotosyntéza apod.) nebo jiného …
více »Kyslík z lunárního regolitu?
Odborníci z Kennedyho střediska chtějí vyvinout zařízení, které by tavilo lunární regolit, tedy jemný prach pokrývající povrch Měsíce, aby z něj vytvořilo kyslík. Pokročilé technologie pro zpracování místních zdrojů jsou nezbytné pro udržitelný lunární výzkum v rámci programu Artemis a uplatnění může najít i při cestách k Marsu. Tým kolem …
více »Kyslík na Marsu – molekuly CO2 lze prý rozkládat mechanickým nárazem
Komety se staly inspirací pro podivné chemické pokusy. Výsledkem by mohl být jednoduchý způsob, jak si na Marsu opatřit kyslík k dýchání z místních zdrojů. Na začátku bylo již starší zjištění chemiků z Caltechu, že molekulární kyslík se vyskytuje na kometách. Má vznikat opravdu nezvykle, když se aktivační energii pro …
více »Kde vznikl složitý život? Prý v hlubinách
Po otázce po samotném vzniku života (dna oceánů versus mělké rybníčky) můžeme stejný problém řešit i pro vznik větších organismů, tedy dejme tomu fauny ediacara před cca 570 miliony lety. Zástupce fauny ediacara známe z nálezů na dnech mělkých mořích (vesměs šlo o přisedle žijící organismy), alespoň tak se to …
více »Hvězdy vznikaly již 250 milionů let po velkém třesku
Astronomové využili pozorování získaná pomocí radioteleskopu ALMA a dalekohledu ESO/VLT ke zkoumání procesů formování hvězd ve velmi vzdálené galaxii MACS1149-JD1. Podařilo se jim prokázat, že hvězdy v této galaxii začaly vznikat v nečekaně rané fázi vývoje vesmíru, pouhých 250 milionů let po velkém třesku. Sledovaná galaxie je nejvzdálenějším objektem, jaký …
více »Genetická adaptace na potápění: obří slezina
Mají Inuité geny, které by jim zajišťovaly lepší adaptaci na mráz? Přesně to nevíme. Teď jsme však objevili konkrétní selekci na určitou vlastnost u populace na druhém konci světa. Lidé Bajau, kteří žijí na pobřeží Indonésie, se živí potápěním až do hloubky 70 metrů, kde bez dýchacích přístrojů loví pomocí …
více »Mozek rypoše lysého přežije i bez kyslíku
Rypoš lysý (naked mole rat, Heterocephalus glaber) představuje opravdový unikát. Žije ve společenství, které spíše než savce připomíná sociální hmyz. Necítí bolest (nemá receptory na povrchu těla, hlava či žaludek rypoše asi bolet může), dokonce není ani pořádně teplokrevný. Prakticky netrpí rakovinou a žije mnohem déle než srovnatelní, jemu příbuzní …
více »Atmosferický tlak na dávné Zemi byl poloviční
Jak vypadala atmosféra dávné Země? Pořádně nevíme, respektive shoda panuje asi jen v tom, že zde prakticky chyběl kyslík a plno bylo naopak oxidu uhličitého. Na množství metanu, čpavku nebo dusíku či kyanovodíku už panují různé názory. Ale jak to bylo před miliardami let s atmosferickým tlakem? Srovnání s dalšími …
více »