Co udělat pro to, aby lyže na sněhu klouzaly co nejlépe a auto na silnici pokud možno co nejméně? Odpověď zní – studovat vlastnosti rozhraní mezi ledem a vodou. Vědci přišli na to, že kapalná vrstvička, která vzniká, když nějaký objekt klouže po ledu, je viskózní jako olej a mnohem …
Read More »Nejmenší kousek ledu: stačí jen 90 molekul vody
U jedné molekuly můžeme sice změřit její energii a tím i odpovídající teplotu, ale těžko hovořit o skupenství. Led je ledem, vytvoří-li se nějaká krystalová struktura. Z tohoto hlediska se pak zkoumá, jaký je minimální počet molekul vody, aby mělo vůbec smysl jejich spojení označovat jako led. Před několika lety …
Read More »Atomy titanu se i v pevné fázi dokáží stěhovat rychlostí blesku
Pohyblivost atomů v pevných látkách je omezená. V krystalech se atomy nacházejí v pravidelných vzdálenostech od sebe a pro změny jejich polohy chybí prostor. Přesuny se víceméně omezují na ta místa, kde je v krystalové struktuře nějaký kaz, jedná se pak o přeskoky jednoho nebo několika málo atomů. Za určitých …
Read More »Svítící oblaka z krystalků ledu
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2019 obdržel snímek „Nočné svietiace oblaky“, jehož autorem je Jakub Zahuranec. Noční svítící oblaka, nebo „nočné svietiace oblaky“, v rodné řeči autora snímku Jakuba Zahurance ze Slovenska, jsou krásným úkazem. Chtělo by se říci astronomickým, neboť právě astronomové jej nejčastěji zmiňují. Nu, asi je …
Read More »Perlička: Jak se v Česku ledařilo
Může ledárna vyhořet? Pekelná vedra vysloveně lákají k tomu, aby si člověk něco přečetl o ledu. V době předledničkové se led samozřejmě nedal jen tak vytáhnout ze spotřebiče, o to zajímavější však byl s ním spojený byznys a používané technologie. Ledárny v podobě místního názvu ještě dnes potkáváme docela často, …
Read More »Podzemní oceány na Plutu i jinde ve věčném chladu
Izolační vrstva hydrátu metanu by mohla chránit podzemní oceán na Plutu. Kapalná voda (respektive kapalné vodné roztoky) by díky tomu mohly být ve vesmíru běžnější, než jsme dosud mysleli. Vcelku všeobecně se přijímá existence podpovrchových měsíců na Europě nebo Enceladu, podle nové studie publikované v Nature Geoscience by jich však …
Read More »Golfský proud v mořích Europy?
Silné magnetické pole Jupiteru by mohlo hýbat oceány na Europě a vytvářet v nich proudění. K takovému závěru alespoň došli Christophe Gissinger a Ludovic Petitdemange ve studii publikované v Nature Astronomy. Magnetické pole zřejmě vyvolává ve slaných oceánech na Europě elektrické proudy a s nimi bude spojen i pohyb vody. …
Read More »Záhada kapalné vody pod povrchem Marsu
I hodně slané roztoky by pod povrchem Marsu prý zmrzly. Jedinou možností pro jejich existenci má být, že vulkanická aktivita Rudé planety přetrvala až dodnes. Loni byla v Science publikována studie, podle níž by se asi kilometr a půl pod čepičkou jižního pólu Marsu mohla nacházet voda v kapalném skupenství. …
Read More »Pichlavá Europa
Modul přistávající na povrchu Jupiterova měsíce by se prý snadno mohl nabodnout na obří ledové ostny, jimiž je Europa především v oblasti rovníku hustě poseta. Příslušné jehlice mají být důsledkem toho, že sublimace ledu vlivem slunečního záření probíhá nerovnoměrně. Jejich možná výška se odhadují až na 15 metrů, střední vzdálenost …
Read More »Největší impaktní kráter na Zemi je asi pod ledem Antarktidy
„Studovali jsme Antarktidu pomocí moderních gravitačních dat už déle a již dříve jsme navrhli kandidátky na subglaciální sopky a jezera. Naše nynější výsledky podporují hypotézu o tom, že Wilkesova země obsahuje obří kráter/maskon. Tím jsme přispěli do celosvětové, asi 12 let trvající diskuse na toto téma. Objekt ve Wilkesově zemi …
Read More »
Sciencemag.cz
