Archiv článků: lesy

Škody na hospodářských porostech jako je dub se v případě bobrů dají eliminovat budováním tzv. nárazníkových pásem. Lesníci je mohou zakládat v blízkosti vody na plochách, kde byly v minulosti bobrem dřeviny zkonzumovány. Další variantou je vysazovat vhodné stromy po úmyslné těžbě preventivně. Jedna plocha nárazníkových pásem dokáže ochránit téměř …

I listnaté druhy dřevin mají „své“ kůrovcovité brouky, kteří mohou způsobovat jejich poškození. Na území České republiky se v nedávné době rozšířily některé druhy hmyzu resp. kůrovcovitých brouků, které mohou způsobit lokální škody. Mezi ně patří i kůrovec ořešákový, který byl do Evropy zavlečen z Himálají pravděpodobně dovozem nezpracovaného dříví …

Vědci úspěšně zmapovali celý genom lýkožrouta smrkového, Ips typographus, který během jednoho roku dokáže zničit v Evropě a Asii více než 100 milionů metrů krychlových smrkového lesa. Znalost genomu otevírá cestu novému výzkumu tohoto významného škůdce, a je základem pro hledání nových metod jeho účinné kontroly. Mezi členy výzkumného týmu …

Mezinárodní výzkumný tým určil roční příspěvek mrtvého dřeva ke globálnímu koloběhu uhlíku. Poprvé navíc spočítal, jakou měrou se na jeho rozkladu podílí hmyz. Rychlost tlení mrtvého dřeva v lesích totiž závisí nejen na klimatu, ale i na aktivitě hub a hmyzu. Na realizaci projektu se podílelo 50 výzkumných skupin z …

Data z Národních inventarizací lesa ukazují, že v evropských lesích stojí narušení stromů větrem za přibližně polovinou jejich celkové úmrtnosti. Sčítání škod krátce po události probíhá jen zřídka a odpověď na otázku, jaké typy vichřic mortalitu způsobují, je nejasná. Tým z Katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze však ukazuje, že správnou cestou při jejím hledání může být dendrochronologie. Prostřednictvím letokruhů stromů mohou vědci zjistit, …

Z hlediska výsadeb činil v českých lesích v roce 2019 podíl listnáčů (51,3 %) a poprvé převýšil jehličnany (48,7 %). Vědci z několika institucí se zaměří na využití modřínu opadavého v českých lesích. Tuzemské lesy se mění v důsledku klimatické změny a s tím související kůrovcové kalamity. Odborníci modřín vnímají …

Teploty pod bodem mrazu na konci jara patří mezi nejkritičtější extrémní události pro lesy mírného pásma a tajgy. Vědci z České republiky se spolu s dalšími odborníky z 54 institucí po celém světě zabývali unikátním výzkumem, který analyzuje výskyt pozdních jarních mrazů mezi lety 1959 a 2017 a stanovuje strategii odolnosti …

Po napadení lesního porostu lýkožroutem smrkovým strom okamžitě nezasychá od vrcholu, ale nejdřív mu opadává kůra. Tento proces z klasických fotografií pořízených dronem vidět není. Kůrovec komplikuje život lesníkům po celé republice a v posledních letech nabývá jeho řádění na intenzitě. Za oběť mu každoročně padnou miliony kubických metrů dříví, …

V opadavých lesích Evropy jsou vzácnější druhy rostlin vytlačovány těmi hojnějšími. Tento vývoj může souviset se zvýšenou depozicí dusíku. Zjistil to mezinárodní tým vědců sdružený kolem iniciativy forestREplot, ve které působí i vědci Botanického ústavu AV ČR. Jejich výsledky byly publikovány v časopise Nature Ecology & Evolution. Vědci analyzovali rozsáhlou databázi …

Ponechání aktivních kůrovcových stromů do jarního rojení bez asanace povede k dalšímu zrychlování šíření kůrovců. Speciální pokus provedl během zimního období entomolog Petr Doležal z Biologického centra Akademie věd ČR, který se zaměřuje na výzkum kůrovců. Cílem bylo zjistit, kolik brouků lýkožrouta smrkového se nachází v kůře napadených stromů. Experiment …