Archiv článků: magnony

Nízkoztrátová magnonika kontrolovaná proudem a fluxony. To je název projektu, který získal finanční podporu Grantové agentury ČR. Řešitelem je vedoucí výzkumné infrastruktury CEITEC Nano Michal Urbánek spolu se zahraničními kolegy z Polska a Rakouska. Během tří let by chtěli postavit stavební základy nového směru fyziky, který by spočíval v propojení …

Tenčí drát má (relativně) vyšší elektrický odpor. Opačně to může fungovat ve velmi tenkých vrstvách blížících se 2D a/nebo za velmi nízkých teplot. Fyzikové z University of Groningen a Brest University nyní stejný jev zaznamenali také v případě magnonů – tedy spinových vln (kvazičástic), které procházejí materiálem a přitom převracejí …

Do 5-10 let je teoreticky možné nasadit na bojiště autonomní vozy. Umělá inteligence na turnaji porazila osm mistrů světa v bridži. 5 nejčastějších bezpečnostních problémů v metaverzu. Analýza dat přibližuje sport divákům, ale dnes v něm i přímo rozhoduje o úspěchu (Oracle) Provozovatelé sportovních akcí, organizátoři, majitelé sportovních týmů, trenéři i …

Magnetické skyrmiony jsou víry magnetického pole, které překlápí spiny. Dají se použít k záznamu dat, kdy informaci nese samotná (ne)existence skyrmionu v daném místě. Skyrmiony lze ovládat pomocí vnějšího magnetického pole. Elektronika založená na skyrmionech by měla být energetický méně náročná a v některých ohledech také bližší biologickým neuronům než …

Výzkumníkům se podařilo fyzicky zkonstruovat logický obvod fungující jako poloviční sčítačka (half adder). Funguje ovšem na bázi nikoliv hradel z tranzistorů, ale magnonů. Úspěchu dosáhl tým z Technische Universität Kaiserslautern (TUK) a University of Vienna, výsledky byly publikovány v Nature Electronics. Magnony jsou kvazičástice, jakési vlny, které překlápějí spiny. Mohly …

Magnonový ventil ze dvou vrstev tenkého křemíkového filmu. Vědci z National Institute of Standards and Technology (NIST) a Massachusetts Institute of Technology (MIT) přišli s novým způsobem, jak řídit magnony. Magnon je kvazičástice, vlna, která při šíření materiálem převrací spiny. Přenášet informaci pomocí magnonů by oproti elektronům znamenalo především menší …

Vědci poprvé pozorovali tzv. magneticko-akustické vlny. Jinak řečeno spinové vlny (magnony) řízené zvukem. Experimenty na University of Barcelona, Institute of Materials Science of Barcelona a synchrotronu ALBA ukázaly, že magnetoakustické vlny se mohou šířit na velké vzdálenosti, řádově až v centimetrech. Mohly by se uplatnit pro kódování informací v pamětech …

Jev pozorovaný ve 2D magnetech, který se až dosud považoval za následek mechanického chvění atomové mřížky, je ve skutečnosti způsoben spinovými vlnami (magnony). K takovému závěr došel alespoň výzkum na National Institute of Standards and Technology (NIST). Od magnonů, respektive magnonové elektroniky, si mj. slibujeme, že pohyb spinových vln by …

Magnony se představě poněkud vzpírají, ale budeme si na ně muset možná zvyknout, protože se může jednat o základ budoucí elektroniky – ve fázi, která bude následovat po spintronice. Tiskové zpráva Polské akademie věd vysvětluje magnoniku nám laikům následujícím způsobem. To, co zde nese informaci, není jediná částice, ale kolektivní …

Magnon si můžeme představit jako kvazičástici – jde o vlnu/proud, který při svém šíření materiálem převrací spiny. Oproti elektronům přinášejí magnony při přenosu informace několik výhod, především nižší šum/odpor, což znamená nižší energetickou spotřebu i méně problémů s chlazením. Vědci z University of California v Riverside doporučují představit si to …