Archiv článků: měď

Supravodivost oxidů mědi a niklu se liší

V předcházejících letech se podařilo objevit první supravodivé materiály na bázi oxidů niklu. Krystalová struktura těchto látek se blíží oxidům mědi (kuprátům), tedy materiálům, které prozatím z hlediska vysokoteplotní supravodivosti drží rekord, alespoň za normálního tlaku. Analogie ale zřejmě neznamená, že za supravodivostí kuprátů a oxidů niklu (nikelátů) stojí stejné …

více »

Nanočástice s vysokou entropií jako katalyzátory

Když se nedaří vyrobit slitinu dvou prvků, může být řešením jich smíchat pět. Od chvíle, kdy se se začala tepelně opracovávat měď, se experimentovalo i s jejími slitinami. V nedávné době se slitiny různých (především) kovů uplatňují mj. při katalýze. Je přitom potřeba, aby příslušné nanočástice opravdu obsahovaly oba prvky, …

více »

Metalurgie jako rituál

První měděné výrobky nebyly praktickými předměty. Makotřasy, archeoastronomie a megalitický yard. Po obou stranách dálnice D7 před odbočkou na Kladno byly v roce 1974 k vidění nezvyklé terénní práce. Šlo o geofyzikální magnetometrický průzkum jedné z nejvýznamnějších památek pozdní doby kamenné (eneolitu) v Čechách, příkopovitého ohrazení v Makotřasech u Kladna. …

více »

Grafen roste i na povrchu roztaveného kovu

Zajímavá novinka týkající se grafenu popisuje dosud neznámý způsob jeho přípravy. Podle vědců z několika čínských institucí může depozice grafenu z par, ovšem ne na povrchu pevného substrátu, ale kapalné mědi, vést k rychlosti růstu jediného zárodku až rychlostí 79 mikrometrů za sekundu. Kapalná měď má mít výborné katalytické schopnosti …

více »

2D je moc, známe už i 1D materiály

nanotechnologie - atomová struktura, autor: Erwinrossen, licence obrázku public domain

Technologové z University of California v Riverside připravili drátek, v němž lze dosáhnout 50krát vyšší proudové hustoty než v mědi (obecně zde limit představuje hlavně to, že při zvyšování proudové hustoty se materiál začne přehřívat a vodivost klesá). Práce publikovaná v IEEE Electron Device Letters (hlavní autoři A. Balandin a …

více »

Hledání nerostných ložisek pouze od počítače?

Foto: © Dollar Photo Club

Nástroje pro zpracování velkých objemů dat, které se využívají např. pro analýzu příspěvků Facebooku, by se mohly uplatnit i při pátrání po ložiscích nerostů. Tvrdí to alespoň Shaunna Morrison (Carnegie Institution for Science) a její kolega Ahmed Eleish (Rensselaer Polytechnic Institute) v článku publikovaném v časopisu American Mineralogist. V tuto …

více »

Průmyslové znečištění prý začalo s chalkolitem

Ptolemaiova mapa světa, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Málokteré místo bychom asi mohli prohlásit oprávněněji za znečištěné než neolitickou vesnici. Co ale pokud jde o znečištění „průmyslové“, které navíc dokážeme detekovat dodnes? Hromady splašků kolem prvních trvalých lidských sídel mohly být snadno zdrojem epidemií, do dnešní doby se nám z nich ale dochovalo málo. I z menších řek …

více »

Fotonické prvky z mědi

foto: © MIPT | Moscow Institute of Physics and Technology

V Moskevském fyzikálním a technologickém ústavu dokázali vytvořit funkční fotonické prvky z mědi. Až dosud takto fungovalo pouze zlato a stříbro. Měděné součástky jsou oproti těm ze zlata a stříbra samozřejmě levnější, ale hlavně je lze v rámci integrovaných obvodů realizovat pomocí již standardních výrobních technologií. Své výsledky vědci publikovali …

více »

Bronz s arzénem namísto cínu

Projekt „Raná metalurgie mědi ve starověkém Egyptě – případová studie na materiálu z Ägyptisches Museum der Universität Leipzig“ je zaměřen na analýzu vybraného souboru předmětů z lokalit starověkého Egypta a Núbie. 10. 12. 2015 se v Egyptském muzeu Lipské univerzity otevřela výstava Gegossene Götter (Odlévaní bohové). Výstava je především zaměřena …

více »

Termiti používají nálož z mědi a proteinů

Vědci z Masarykovy univerzity (MU) přispěli k objevu výzkumníků z Akademie věd ČR z oblasti života hmyzí říše. Použili unikátní metodu, aby určili složení výbušné směsi termita, který při ohrožení exploduje jako sebevražedný atentátník. Výsledky výzkumu vědci společně publikovali v prestižním časopise Science. Ojedinělou metodu vyvinul tým vědců ze Středoevropského …

více »